Oba kandidáti na budoucího prezidenta jsou nyní často srovnáváni také jako akademičtí ekonomové. Protože se hodnocení výsledků vědy a především oboru ekonomie věnuji, nabízím čtenářům několik zdrojů informací a odkazů.

Renomé akademických ekonomů se v naší branži určují především dvě měřítka:
(1) Renomé odborných časopisů, kde ekonom publikoval články: měřeno tzv. impakt faktorem časopisů, kde článek vyšel.
(2) Počet a kvalita citací autora v odborných časopisech.

Srovnání dle měřítek (1) - impakt faktor časopisů: lze dohledat například v mém článku v Hospodářských novinách, kde také popisuji jak to v branži akademických ekonomů ve světě chodí. Šlo o zkrácenou verzi podrobného článku v angličtině, který vyšel v roce 2006 v časopise Finance a úvěr. Doplněním údajů o obou českých ekonomech do tabulky 3 zjistíme, že J.Švejnar by dle těchto měřítek obsadil pomyslnou první příčku. V.Klaus je v dolní části seznamu, ale musím připomenout, že seznam obsahuje pouze 50 nejlépe publikujících českých ekonomů a údaje mapují pouze období let 1998-2005. K mému původnímu článku lze najít ještě podrobné seznamy publikací, které se do tisku pro svůj rozsah nedostaly.

Rychlou a dostatečnou představu o „publikační výkonnosti“ obou ekonomů si však můžete udělat i jinak. Stačí se podívat na přehled všech impaktovaných odborných ekonomickch časopisů, kde jsou vyznačeny "zářezy" obou ekonomů. Seznam obsahuje impaktované časopisy ve Web of Science v oborech Economics, Finance and Business řazené podle jejich renomé - impakt faktoru. Je zřejmé, že J.Švejnar má velký počet článků v prestižních a řadu článků i v nejprestižnějších světových časopisech. V.Klaus publikoval dominantně v místním odborném časopise Politická Ekonomie a v několika mezinárodních časopisech s nižším impakt faktorem.

Srovnání dle měřítek (2) - počet a kvalita citací: lze snadno nahlédnout v citačních reportech, které poskytuje Web of Science pro V.Klause a J.Švejnara. Souhrným a často užívaným indikátorem je zde tzv. hirschův index (h-index), který najdete v pravém horním roku reportů. Dle tohoto měřítka J.Švejnar diametrálně převyšuje všechny ostatní české ekonomy, kteří dosahují h-index pouze několika jednotek, včetně V.Klause. Detaily o silných a slabých stránkách měřítek (1) a (2) ozřejmuji na mém starším blogu.

Úplně jiné srovnání (musíte tam ovšem posunout obrazovku dolů!) nabízí služba RePEc (Research Papers in Economics). Tam vychází J.Švejnar mezi v česku působícími ekonomy opět na prvním místě. V.Klaus v systému RePEc zatím není registrován, takže údaje pro něj tam nenajdete.

Když jsem psal původní článek, došel jsem k závěru, že srovnávat J.Švejnara a V.Klause jako akademické ekonomy podle mezinárodně uznávaných měřitek v naší branži by nebylo moc férové. Proto jsem je neumístil do původních tabulek 2 a 3 a důvody jsem osvětlil v poznámce pod čarou č.9. V principu jde o následující: V.Klaus působil předchozích téměř dvacet let ve vysoké politice a nikoliv jako akademický ekonom. S J.Švejnarem to bylo právě naopak - působil v akademické sféře podléhající přísným mezinárodních akademickým publikačním nárokům a naopak v politice nebyl. Smysluplné srovnání obou osobností jako akademických ekonomů by vyžadovalo z křišťálové koule zpětně nějak vyvěštit odpovědi na otázky: jak dobrým akademickým ekonomem by se býval V.Klaus stal, kdyby býval zůstal akademickým ekonomem a nedal se na dráhu politika? Jakých akademických výsledků by býval J.Švejnar dosáhl, kdyby býval kdysi vstoupil do nejvyšší politiky? Odpovědi na tyto otázky neznáme, takže při jejich srovnávání jako akademických ekonomů doporučuji velkou opatrnost.

Koho zajímají podobná srovnání ekonomů ve světě, může se podívat například na odkazy na stránce Toma Coupe a jeho vlastní práce 1 2 3