Prezidentská kampaň jako učebnice
Současná prezidentská kampaň má jeden velký nezamýšlený přínos. Díky vlně zájmu o oba prezidentské kandidáty, z nichž každý se považuje za uznávaného akademického ekonoma, se spustila i veřejná diskuse o tom, co to vlastně akademická ekonomie je, čím se zabývá a jak to vlastně v této vědecké branži chodí. Protože Češi se v Evropě zajímají o svět vědy skoro nejméně, je to věc potěšitelná.
Řekne-li se v Česku ekonom, naprosté většině lidí se vybaví podnikový pan účetní, kterému se za socialismu říkalo ekonom (často se mu tak říká u nás dodnes). Ti měli většinou diplom z tehdejší pražské Vysoké školy ekonomické (VŠE). Tam se v dobách komunismu až na světlé výjímky skutečná ekonomie neučila. Učilo se státní a podnikové účetnictví, centrální plánovaní, správa centrálně řízených státních podniků, atp. Nejenže to nemělo s ekonomií nic společného, ale bylo to i na míle vzdálené tomu, co se dnes učí na tzv.bussiness schools a dnešní VŠE.
Nepochopení toho, čím se vlastně akademičtí ekonomové zabývají, přetrvává u generace mých rodičů a starších i dnes, skoro dvacet let po konci komunismu. Ve svém předposledním blogu jsem reagoval na velkou čtenářskou poptávku po srovnání obou prezidentských kandidátů jako akademických ekonomů. Na jejich příkladu, protože oba se tou skutečnou ekonomií zabývali, lze širšímu okruhu zájemců náš obor polopaticky a záživně přiblížit.
Včera a dnes vyšly k tomuto tématu další dva velice zajímavé články od M.Zajíčka a Š.Jurajdy a myslím si, že stojí za to si je přečíst. Svým způsobem představují pokračování mého původního blogu. V nadčasovějším smyslu možná ani není tak důležité, co tyto články říkají o samotných prezidentských kandidátech, ale co se z článků dozvíme o fungování oboru akademické ekonomie. Ekonomie jako vědní obor mimochodem stále patří spíše k mladším vědním oborům a stále se bouřlivě rozvíjí.
Řekne-li se v Česku ekonom, naprosté většině lidí se vybaví podnikový pan účetní, kterému se za socialismu říkalo ekonom (často se mu tak říká u nás dodnes). Ti měli většinou diplom z tehdejší pražské Vysoké školy ekonomické (VŠE). Tam se v dobách komunismu až na světlé výjímky skutečná ekonomie neučila. Učilo se státní a podnikové účetnictví, centrální plánovaní, správa centrálně řízených státních podniků, atp. Nejenže to nemělo s ekonomií nic společného, ale bylo to i na míle vzdálené tomu, co se dnes učí na tzv.bussiness schools a dnešní VŠE.
Nepochopení toho, čím se vlastně akademičtí ekonomové zabývají, přetrvává u generace mých rodičů a starších i dnes, skoro dvacet let po konci komunismu. Ve svém předposledním blogu jsem reagoval na velkou čtenářskou poptávku po srovnání obou prezidentských kandidátů jako akademických ekonomů. Na jejich příkladu, protože oba se tou skutečnou ekonomií zabývali, lze širšímu okruhu zájemců náš obor polopaticky a záživně přiblížit.
Včera a dnes vyšly k tomuto tématu další dva velice zajímavé články od M.Zajíčka a Š.Jurajdy a myslím si, že stojí za to si je přečíst. Svým způsobem představují pokračování mého původního blogu. V nadčasovějším smyslu možná ani není tak důležité, co tyto články říkají o samotných prezidentských kandidátech, ale co se z článků dozvíme o fungování oboru akademické ekonomie. Ekonomie jako vědní obor mimochodem stále patří spíše k mladším vědním oborům a stále se bouřlivě rozvíjí.