když jsem v dnešní ranních zprávách zaslechl, že poslanecká sněmovna bude hlasovat o tom, že si žáci budou moci podat místo jediné přihlášky na školu přihlášky tři, prolétla mi hlavou celá řada věcí.

Napadlo mě, o jakých nesmyslných detailech života se v našem Parlamentu vlastně rozhoduje. To je jako v dobách centrální plánovací komise socialistického Československa.

Hlavou mi prolétla historie celé záležitosti jedné přihlášky posledních let, kdy nesmyslnost jedné přihlášky v novém školském zákoně ministryně Petry Buzkové z roku 2004 konečně vzbudil veřejný zájem (a nevoli). Hlavně díky tomu jsem se začal o dané téma odborně zajímat a s překvapením zjistil, o jak důležité téma jde a jak hodně se jím ve světě odborníci zabývají (na rozdíl od ČR). Díky tomu teď dokončuji i čistě akademický, technicky náročný článek k danému tématu, kde provádím simulace strategického chování uchazečů, které potvrzují většinu kritických výhrad k systému jedné přihlášky.

Vzpomněl jsem si i na řadu článků, které jsem já a řada dalších lidí k tématu napsali. Některé z nich najdete na mé stránce u lednového data roku 2005 a
v mém prosincovém blogu.

A teď koukám, že nepíší sám. Více o tomto tématu najdete i na blogu Václava Klause jr.