Rozbíjejte stroje a vyhánějte penzisty je asi skryté poselství dnešního rozhodnutí kasačního soudu: (ČTK 2.4.2007): "Důchodci zaměstnaní na dobu neurčitou nemohou pobírat penzi. Vyplývá to z rozhodnutí Nejvyššího správního soudu (NSS), který zamítl kasační stížnost Pražana, podle něhož je ustanovení příslušného zákona diskriminující. Zákon o důchodovém pojištění připouští pouze souběh penze a zaměstnání se smlouvou na dobu určitou."

Zákaz trvalých úvazků v podstatě starší lidi nutí k odchodům do penze nebo do méně zajímavých profesí vrátných. Soud se zřejmě na věc podíval očima Ludditů, kteří prosluli na počátku industrializace jako rozbíječi strojů, které jim podle jejich vnímání brali práci.

Jde o jeden z řady reliktů let devadesátých, kdy naší politiku trhu práce a zákony formoval názor, že zaměstnaní penzisté pouze berou práci mladším. Názor mylný, zřejmě vycházející z nevhodné aplikace zákona o zachování energie z fyziky. Jenomže v ekonomice žádný zákon o zachování práce neplatí. Často je to naopak: čím více lidí pracuje, tím více pracovních míst vznikne a tím lépe se všichni dohromady mají. Problém samozřejmě je, že to většině lidí, včetně soudců, stále nedochází. A to pomíjím otázku, zda je to spravedlivé.

Vznikly tak zákony, podle kterých si důchodce nesměl vydělat více než pár tisíc korun jinak přišel o penzi. To již naštěstí bylo zrušeno před pár lety. Stále však jsou pracující penzisté oproti "normálním smrtelníkům" znevýhodněni daňově (nižší daňové odečty), platí z výdělků pojistně jak mourovatí ačkoliv na rozdíl od nepracujících (a tedy neplatících) penzistů nemají žádné výhodnější pojištění a oproti mladším smrtelníkům jsou pojištěni méně (například nemocenská). A teď v důsledku rozhodnutí soudu budou mít nadále zakázané trvalé úvazky. Čeká je každoroční nejistota, zda s nimi zaměstnavatel obnoví smlouvu. A když k tomu přídáme zákaz řetěyení smluv na dobu určitou....?

Argumentace soudu nepřímo potvrzuje, že penze (důchody) vnímá něco jako sociální dávku a almužnu, za kterou mají být penzisté státu vděční. Mělo by to být však naopak: stát by měl být vděčný, že mu lidé na penze peníze vůbec něco odvedli a výplatu důchodů ničím nepodmiňovat. Co by měl stát udělat je, že by měl dnešním 30-50tníkům konečně a jasně bez vytáček řici, kdy a kolik jim za jejich dnešní odvody bude na penze dávat a že výplatu nebude dnešním vydíračským způsobem podmiňovat.