Lístky na jídlo (promiňte stravenky) asi končí
MF DNES píše, že "Stravenky na jídlo jsou proto dnes velký byznys, kterým se v Česku živí hlavně čtyři velké firmy. Atraktivita stravenek spočívá hlavně v tom, že si firma může do nákladů započítat 55 procent ceny poukázky. To už by do budoucna nemělo být možné, stejně tak jako odpočítání nákladů na závodní stravování. Zaměstnanci ale i nadále nebudou muset platit daň z příspěvků na jídlo..... Stravenkové firmy jsou zaskočeny a dopadů se obávají. "Značná část zaměstnanců by se v budoucnu musela bez tohoto příspěvku obejít, což by se pochopitelně nezdravě promítlo do jejich stravovacích návyků," prý varuje ředitel jedné z nich."
Pokud daňové zvýhodnění stravenek skutečně nakonec zmizí, zbavíme se alespoň jedné fata morgany, tedy iluze, že nám stát (zde skrze zaměstnavatele) něco užitečného dává zadarmo. Naše blaho jako strávníků stravenky nijak nezvyšují, ačkoliv si to řada lidí myslí. Stravenky, které jakoby zázrakem poskytují levnější jídlo totiž zaplatíme buď odvody z mezd do speciálního tzv. fondu FKSP nebo prostě formou jiné daně. O co totiž stát přijde na úlevách za stravenky, musí vybrat jinde. Bohužel ani zde princip perpetum mobile nefunguje.
Blaho však stravenky přinášejí čtyřem firmám, které si z jejich koloběhu udělaly dobrý obchod. Škoda však všech šikovných rukou a chytrých hlav zaměstnaných v těchto firmách, které by místo vytváření iluzorního blaha mohly dělat něco mnohem užitečnějšího. A to nepočítám zbytečnou práci navíc všech účetních, pokladních, pošťáků atd. ve všech firmách, které stravenky svým zaměstnancům poskytují a obchodech kde stravenky berou, protože stravenky kolují jinak než normální peníze.
Aby nedošlo k omylu. Zaměstnavatel by byl hloupý kdyby stravenky svým zaměstnanců nenabízel. Připravil by totiž své zaměstnance o vrácení daně, kterou museli zaplatit jinde.
Pro lidi jsou stravenky skoro jako peníze, akorát se nedají tak snadno směnit za to, co zrovna potřebují, nedají se uložit do banky ani schovat na příští rok. Ale bůček nebo uzenou klobásu pro jejich dobré zdraví si za ně koupí určitě. A ti, co mají rádi vodku a cigarety také nepřijdou zkrátka. Prostě si to koupí za to, co ušetří na jídle díky stravenkám. Nic na tom nezmění ani názor ředitele stravenkové firmy, vyjadřující vážné obavy o stravovací návyky a zdravou stravu českých zaměstnanců. Kdyby měl pravdu, bylo by zřejmě nejlepší přesunout veškeré naše stravovací záležitosti do rukou těchto firem nebo státu. Možná by bylo úplně nejlepší, kdyby nám tyto firmy přímo říkaly co si smíme a nesmíme koupit k jídlu a kdy si to můžeme sníst.
Protože bez jídla nemůže existovat nikdo, prodělají na tomto systému ti, kterým stravenky firma nenabídne. Tipuji že opět ostrouhají ti chudší, jak to zpravidla u takových rádoby sociálních programů bývá. Má se to jako se státním příspěvkem na stavebního spoření. Na něm také vydělají spíše bohatší, kteří si stavební spoření mohou dovolit.
Pokud daňové zvýhodnění stravenek skutečně nakonec zmizí, zbavíme se alespoň jedné fata morgany, tedy iluze, že nám stát (zde skrze zaměstnavatele) něco užitečného dává zadarmo. Naše blaho jako strávníků stravenky nijak nezvyšují, ačkoliv si to řada lidí myslí. Stravenky, které jakoby zázrakem poskytují levnější jídlo totiž zaplatíme buď odvody z mezd do speciálního tzv. fondu FKSP nebo prostě formou jiné daně. O co totiž stát přijde na úlevách za stravenky, musí vybrat jinde. Bohužel ani zde princip perpetum mobile nefunguje.
Blaho však stravenky přinášejí čtyřem firmám, které si z jejich koloběhu udělaly dobrý obchod. Škoda však všech šikovných rukou a chytrých hlav zaměstnaných v těchto firmách, které by místo vytváření iluzorního blaha mohly dělat něco mnohem užitečnějšího. A to nepočítám zbytečnou práci navíc všech účetních, pokladních, pošťáků atd. ve všech firmách, které stravenky svým zaměstnancům poskytují a obchodech kde stravenky berou, protože stravenky kolují jinak než normální peníze.
Aby nedošlo k omylu. Zaměstnavatel by byl hloupý kdyby stravenky svým zaměstnanců nenabízel. Připravil by totiž své zaměstnance o vrácení daně, kterou museli zaplatit jinde.
Pro lidi jsou stravenky skoro jako peníze, akorát se nedají tak snadno směnit za to, co zrovna potřebují, nedají se uložit do banky ani schovat na příští rok. Ale bůček nebo uzenou klobásu pro jejich dobré zdraví si za ně koupí určitě. A ti, co mají rádi vodku a cigarety také nepřijdou zkrátka. Prostě si to koupí za to, co ušetří na jídle díky stravenkám. Nic na tom nezmění ani názor ředitele stravenkové firmy, vyjadřující vážné obavy o stravovací návyky a zdravou stravu českých zaměstnanců. Kdyby měl pravdu, bylo by zřejmě nejlepší přesunout veškeré naše stravovací záležitosti do rukou těchto firem nebo státu. Možná by bylo úplně nejlepší, kdyby nám tyto firmy přímo říkaly co si smíme a nesmíme koupit k jídlu a kdy si to můžeme sníst.
Protože bez jídla nemůže existovat nikdo, prodělají na tomto systému ti, kterým stravenky firma nenabídne. Tipuji že opět ostrouhají ti chudší, jak to zpravidla u takových rádoby sociálních programů bývá. Má se to jako se státním příspěvkem na stavebního spoření. Na něm také vydělají spíše bohatší, kteří si stavební spoření mohou dovolit.