Sehnat pro dítě místo ve školce je již několik let velký problém. Zatímco počet dětí zralých pro školku v posledních letech rostl, počet školek a míst na nich se trvale snižoval. Ministerstvo krčí nevině rameny a ukazuje prstem na obce. Obce tento problém buď nezajímá nebo na jeho řešení nemají prostředky. Rodiče skřípou zuby, ale nikoho dalšího to moc nepálí. Když v parlamentu přijde řeč na téma školství, většina poslanců to považuje za vyhlášení přestávky na svačinu či cigaretu.

Ministerstvo školství ukazuje na kraje a obce, protože se agendy školek před pár lety zbavilo přesunem zodpovědnosti na obce. V zastupitelstvech obcí, na jejichž bedrech skončilo financování provozu školek (kromě platů), však často hrají první housle například zájmy místního fotbalového týmu z x-tého přeboru. Obecní fotbaloví fanoušci jako voliči hravě voliče - rodiče s malými dětmi - přehlasují. A v obcích kde se dobrá vůle školky udržet najde, zase často chybí peníze, protože stát jim jich moc nenechá. Když se před lety vymýšlela a realizovala decentralizace veřejné správy, nebyly správně domyšleny motivační a zpětné vazby, tedy vztah mezi zodpovědností a tokem peněz. Ve školství, a zde jde kromě školek i o základní a střední školství, to má důsledky neblahé.

Důsledky této situace nesou především ženy-matky. Nejde pouze o omezení jejich uplatnění, omezený výběr zaměstnání, ale také o degradaci jejich profesní kariéry a následně jejich mezd. Důsledky ovšem ponesou v budoucnosti také děti, které by tvůrčí a podnětné sociální prostředí ve školkách lépe připravilo na vzdělávací dráhu a život samotný. Odborné studie ukazují, že pro budoucí studijní, pracovní a životní úspěchy jsou veledůležité tzv.nekognitivní dispozice, které se kromě rodiny mohou intenzivně utvářet právě ve školkách. Samozřejmě těch kvalitních, nikoliv těch co fungují jako hlídací odkladiště na děti. Již se také dobře ví, že koruna vynaložená na vzdělaní dítěte v ranném věku přináší mnohem větší efekt než v pozdějším životě, nemluvě o rekvalifikacích lidí v dospělosti.

Nedostatek míst ve školkách také přispívá svým dílem k nízké porodnosti. Ta je v České republice jedna z nejnižších na světě. Žijeme totiž v historicky unikátním období nebývalých občanských svobod a prostředí pro ženy plného zajímavých alternativních životních příležitostí. Mít dítě je dnes u nás poměrně drahá záležitost. Aby nedošlo k omylu, nemám na mysli finanční náklady na výchovu dětí (jídlo, pleny apod.), ale cenu volného času vyjádřenou potěšením ze všeho, co si ženy s dětmi musí odříci, když pro ně nemohou najít školku.

Ti z politiků (většinou muži), kteří tak rádi hovoří o potřebě aktivní pro-rodinné a pro-populační politiky by dnes proto měli zpytovat svědomí, co před pár lety převodem zodpovědnosti na obce provedli. Dostupnost školek (a to ještě ani nepřišla řeč na jejich kvalitu), ten nejjednodušší a nejméně politicky sporný propopulační nástroj veřejné politiky, dnes zůstává nevyužit. Vyřešení problémů s nedostatkem školek by vlastně měla vláda pojmout jako součást reformy průběžně financovaného penzijního systému, který čeká na záchranu. A úředníci na všech úrovních by se také mohli občas informovat o demografickém vývoji u demografů. Jejich demografické předpovědi několik let dopředu jsou velice přesné. Nebo se prostě podívat na statistiky narozených v posledních pár letech (treba zde). A pokud nekde temto cislum neveri, protoze se tam treba lide hodne stehuji (jako kolem velkych mest), lze pozadat rodice o nahlaseni zavazneho zajmu o skolku rok az dva predem.

V souvislosti s tímto tématem je zajímavý článek v posledním čísle JOURNAL OF HUMAN RESOURCES, kde E.Tekin dochází k zajímavému empirickému zjištění, že státem dodatečně vynaložena koruna (v případě článku dolar) má větší pozitivní efekt na zaměstnanost žen pokud je vydaná na školku než když je s ní dotována mzda.

Title: Childcare subsidies, wages, and employment of single mothers
Authors: Tekin, E
Source: JOURNAL OF HUMAN RESOURCES, 42 (2): 453-487; SPR 2007
Abstract: This paper develops and estimates a model for the choice of part-time and full-time employment and the decision to pay for childcare among single mothers. The results indicate that a lower childcare price and a higher full-time wage rate both lead to an increase in overall employment and the use of paid childcare. The part-time wage effects are found to be too small to have significant behavioral implications. An analysis of cost-effectiveness indicates that the additional hours of work generated per dollar of government expenditure is larger for a childcare subsidy than a wage subsidy.