Zubaři nejsou vyvolení

12. 08. 2008 | 10:55
Přečteno 6497 krát
MF Dnes informuje o návrhu/nápadu, který vytáhla z kandidáta na senátora Michaela Kocába ohledně školného. Jako spoluautor Bíle knihy reformy vysokoškolského vzdělávání v ČR, kde se o těchto věcech detailně hovoří (kapitola 6) shledávám, že prezentované nápady do velké míry pochází z kuchyně BK. To samozřejmě potěší. Nepotěší, že v článku jsou i věci matoucí a některé dokonce nemají s návrhy z BK nic společného. Takže je namístě ujasnění.

V článku se nešťastně dává za příklad profese zubařů-stomatologů, kterým by měl stát přispívat na splácení odloženého školného, aby je motivoval ke studiu tohoto oboru. Nápad je zřejmě motivován pravidelným a zřejmě oprávněným varováním před hrozícím nedostatkem zubařů. Nedostatek zubařů nám ale nehrozí proto, že by stomatologii nikdo nechtěl studovat protože to není lukrativní a zajímavý obor. Opak je pravdou. Na pár fakult, kde se stomatologie dá u nás vystudovat je totiž přijímán v průměru pouze jeden ze sedmi uchazečů. Naprostá většina (cca 80%) zájemců je přitom každoročně zamítnuta pro nedostatečnou kapacitu oboru a nikoliv z důvodu toho, že by neprospěli u přijímaček. Jestli se někde negativně projevuje sociální inženýrství v naší praxi, potom je toto jeden příklad z mnoha. Tím, že by stát absolventům stomatologie dotoval odložené školné se problém kvót v přijímání studentů, a tedy nedostatek zubařů, určitě nijak nevyřeší.
Velkým příspěvkem k řešení by naopak bylo odložené a kontingenčně splácené školné. Zubaři si vydělávají a budou vydělávat velice dobře a školné v tomto oboru by jistě bylo stanoveno na horní hranici. To by školám přinášelo tolik potřebné peníze, po kterých dnes volají, aby mohly přijmout více studentů. Studenti stomatologie by si samozřejmě mohli vzít na školné půjčku, kterou by ze svých budoucích platů hravě splatili. Jsme tak v situaci nedostatkové ekonomiky známé z dob centrálního plánování. Poptávka (zájemci o studium) je vysoká a koupěschopná, ale strana nabídky na to nemůže nijak reagovat.

BK skutečně navrhuje (paragraf BK č.127 na stránce 45), že stát může ve vybraných oborech veřejného sektoru přispívat absolventům na splátky odloženého školného. Má však na mysli profese ve veřejném sektoru, kde stát z nějakých důvodů nechce či nemůže nastavit dostatečně atraktivní platovou úroveň a lidé se do těchto profesí nehrnou. Výhodou tohoto mechanismu je, že se státní podpory dostane pouze těm absolventům, kteří v těchto oborech skutečně nakonec alespoň několik let pracují. Správným příkladem jsou učitelské profese (nebo ošetřovatelské). Naše pedagogické fakulty (narozdíl od stomatologických oborů) totiž ročně přijímají a následně chrlí mnohonásobně více absolventů, než se může uživit v oblasti vzdělávání. A ti z nich, co by se učitelstvím živit chtěli do školství stejně nejdou nebo to zkusí a zakrátko odejdou kvůli vyhlídce nízkých platů. Je proto lepší když stát bude přispívat na odložené školné jen těm, kteří ve školství zůstanou (samozřejmě se to moc neliší od toho, kdyby stát zvýšil učitelům platy), než dotovat školné všem absolventům pedagogických oborů, tedy i těm, kteří si najdou dobře placenou práci v soukromém sektoru.

Je to dobrý příklad toho, jak by školné (odložené) mohlo přispět k racionalizaci uchazečů při volbě oboru vzdělání. Studovat pedagogickou fakultu za standardní školné se soukromým cílem později si dobře vydělávat v profesi ve zcela jiném oboru již nebude tak zajímavé. A pro ty, kteří skutečně touží po učitelské kariéře bude studium na pedagogické fakultě stále zajímavé, protože se splácením školného by učitelům absolventům pomáhal stát.

Nakonec pouze obecnou poznámku. Nikdo dnes dostatečně přesně nedokáže odhadnout, jaká bude poptávka po profesích za 10, 20, 30 let. Rozhodování (někdy i chybné) o tom co dnes začít studovat je ale lepší ponechat na zájemcích o studium, než spoléhat na administrativní rozhodování od ministerského stolu, byť podložené sebelepšími prognózami (které stejně nemáme). Proto BK do velké míry ve vysokém školství počítá s volbou dobře informovaných jednotlivců a samoregulačními mechanismy, než z centrálním řízením (plánováním).


Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen pro korektní a slušně vedenou debatu. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. Pokud Váš text obsahuje hrubé urážky, vulgarismy, spamy, hanlivá komolení jmen, vzbuzuje podezření z porušení zákona, je celý napsán velkými písmeny či jinak odporuje zdejším pravidlům, vystavujete se riziku, že jej editor smaže.
Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů.
Libor Stejskal, editor blogů (blogy@aktualne.cz)

MS napsal(a):

Po přečtení si blábolu, který měl pan Kocáb říci, jsem se zalekla a ironicky si posteskla. Další osel, co chce být zahradníkem, doufám, že ho za tento blábol nikdo nezvolí.
Teď s hrůzou zjišťuji, že to není jen blábol pana Kocába, ale že problematiku zpracovává i BK.
Takže zase žijeme v Kocourkově. Než abychom dali peníze do platů ve školství, tak budeme někomu dotovat jeho vzdělání. (A jak zadotujeme jiným nepedagogickým pracovníkům ve školství vzdělání, ty tam mají taktéž nižší platy?)

Abychom mohli někoho takto dotovat, musíme na to založit nějaký odbor, přijmout plno lidí, kteří dotace budou přidělovat, kteří to budou x let po studiích kontrolovat a sledovat. Dotyční pracovníci zase budou placeni ze státního rozpočtu, pravděpodobně to budou ekonomové a právníci, kterým taktéž budeme dotovat jejich studium, protože ti ekonomové budou chtít pracovat v bance apod. za jiné peníze než může dát státní správa. Na těchto pozicí budou lidé teoreticky méně schopní nebo nějakým způsobem v danou chvíli omezení pro práci v bance, takže práce na tomto úřadě bude třeba i méně kvalitní …..

Začarovaný kruh!!!

Dejme peníze lidem do platu a nevymýšlejte různá harakiri!!!
12. 08. 2008 | 11:18

m&m napsal(a):

Díky za tento blog. Prozrazuje, že naši slavní odpůrci regulace při setkání s realitou jen zase bezradně hledí, jak regulovat, manipulovat, zvýhodňovat vyvolené...

A vždy když po přečtení autorových příspěvků vidím, jaká úřednická mašinerie by se musela rozjet, aby jeho nápady mohly být v reálu aplikovány...

Ano, můžete se škrábat levou rukou za pravým uchem:
= zavést školné, pak chodit pravidelně prokazovat (nejspíš každé čtvrtletí, jak je běžné u některých soc. dávek), že stále ještě dotyčný pracuje ve školství, aby dostal příspěvek na odložené školné (do toho zappočtěme administrativní komplikace spojené s předchozí studentskou půjčkou na školné poskytnutou soukromou bankou...)

...a to vše jen proto, abychom dosáhli účinku ekvivalentního zvýšení učitelských platů.

Problém našich "reformátorů" typu Municha je, že nepočítají (stejně jako komunisté před pár desetiletími) s výjimkami. A pak jsou překvapeni, že reálný život je plný výjimek, individuálních schopností a zájmů, že společnost se skládá z individualit a že po zavedení jejich "jednoduchých" (spíše primitivních) se objeví spousta malých či větších nespravedlností, které je třeba řešit. A, překvapeni, najednou mají plné ruce práce s domýšlením, jak je řadou dodatečných regulací minimalizovat. Výsledkem je, že regulují daleko více než ti předcházející, které tak kritizovali.

Doufám, že veřejnost zaznamená nové duo reformátorů českého školství Munich-Kocáb. Dva sympatičtí borci se spoustou nápadů a nulovou zodpovědností.

Mimochodem, mám také pár nápadů, jak vše totálně zreformovat (když je to tak snadné a nemusím při tom za nic ručit), kam se s nimi mohu přihlásit?
12. 08. 2008 | 11:50

Taoiseach napsal(a):

Vzdělání je veřejný zájem. Vzdělaná populace může nabízet výrobky a služby s vyšší přidanou hodnotou, čímž bohatne celá země a prospěch z toho mají i ti, kdo sami vysokoškolské vzdělání nemají.

Je pravda, že absolventi vysokých škol mají (většinou) vyšší platy než ostatní. Z těchto platů ovšem platí daně, a tedy VRACEJÍ státu víc peněz než ostatní (u progresivního zdanění ještě výrazněji, ale zcela jednoznačně i v případě tzv. rovné daně).

Opravdu nechápu, proč by měli platit PODRUHÉ, formou tzv. odloženého školného, při velkých administrativních nákladech na jeho výběr. Mohou mi to pánové Liška, Kocáb nebo Münich vysvětlit?
12. 08. 2008 | 13:11

RUMCAJS napsal(a):

S těmi zubaři naprostý souhlas. Problém je v nedostatečných učebních kapacit. Navíc je tento obor silně lukrativní, takže se případní absolventi nemusí nouze bát.

Splácení formou vyšších daní je pitomost. Nikde není napsáno, že absolent bude pracovat tady a nikde není napsáno, že se bude chtít pracovat.
12. 08. 2008 | 13:29

jepice napsal(a):

Taoiseach: Třeba proto, že i přes vyšší daně mají absolventi VŠ vyšší příjmy než většina těch, z jejichž daní se studium financuje za současného stavu. Dnes se na terciární vzdělávání skládáme všichni, ať už studujeme anebo ne. Školné má část nákladů přenést na studenty a absolventy.
12. 08. 2008 | 13:36

wiki napsal(a):

RUMCAJS:

Ono i učebních kapacit je relativně dost. Výuka studenta stomatologie je ale drahá, a neexistuje žádná ekonomická motivace k tomu, aby university na stomatologii víc studentů přijímaly.

Viz třeba http://www.lfp.cuni.cz/desk...

"náklady na studenta stomatologie 200 000,-Kč, dotace podstatně nižší"
12. 08. 2008 | 15:06

RUMCAJS napsal(a):

wiki:
To by vyřešilo školné. Vzhledem k lukrativnosti tohoto povolání věřím, že i tak bude dostatek zájemců.
12. 08. 2008 | 15:23

Taoiseach napsal(a):

jepice:
Z uvedeného rozdílu daní se dá celé terciární vzdělávání zaplatit.

Vyšší příjmy absolventů (i po zdanění) jsou potom odměnou za to, že místo vydělávání peněz obětovali pět nebo šest svých nejlepších let studiu. Takže když připočteme náklady na bydlení ve městě, kde je škola, na literaturu a pomůcky atd., podílejí se až dost.
12. 08. 2008 | 17:55

Jirka Hemzal napsal(a):

Taoisech:
Vzdělání je veřejný zájem? No u základního snad i středního bych souhlasil. Vysokoškolské vzdělání není veřejný statek, ale soukromý. Je to jednoznačně investice do osobního kapitálu. Taky jsem rád obklopen vzdělanými lidmi, ale za veřejný zájem bych to nepokládal. Obzvlášť, když na ryze soukromý statek mají ze svých daní přispívat lidé, kteří dosahují jen zlomku příjmů, které dosáhne člověk s kvalitním vzděláním. Přeji si, aby co možná nejvíce lidí mělo vysokoškolské vzdělání, ale to není veřejný zájem, ale pouze moje přání a zdá i vaše.
S úctou JH
12. 08. 2008 | 18:05

Taoiseach napsal(a):

Jirka Hemzal:
Už to tu někdo probíral: vzdělání je smíšený (veřejný a soukromý) statek, ale to není důležité. Veřejný ZÁJEM jsem použil proto, že vzdělání populace (lidský kapitál, chcete-li) je naprosto klíčové pro orientaci celého hospodářství na výrobky a služby s vysokou přidanou hodnotou, a tedy pro prosperitu a blahobyt VŠECH. Nepochybně je vzdělání i v osobním zájmu jednotlivce. O těch příjmech, ušlých příjmech a výdajích viz výše.
Zdraví T.
12. 08. 2008 | 18:36

Jirka Hemzal napsal(a):

To Taoiseach:
Finanční zainteresování na vysokoškolském studiu má i důležitý alokační význam. Tedy, abychom například nechrlili tisíce egyptologů apod. Aby prostě student nesl aspoň část zodpovědnosti za výběr oboru. Zároveň více poptávané obory by mohly dostat dodatečné prostředky na rozšíření kapacity - viz problém se zubaři.
12. 08. 2008 | 20:42

mčč napsal(a):

Jirka Hemzal:

za přídavnými jmény veřejný resp. soukromý, s železnou pravidelností alternujete podstatná jména zájem a statek.

To je nějaký záměr? Já mám dojem,že statek a zájem nejsou
synonyma.
12. 08. 2008 | 21:04

Jirka Hemzal napsal(a):

mčč:
Máte pravdu. Použil jsem pojem veřejný a soukromý statek proto, že se dá lépe definovat a představit. Veřejný statek má několik rysů:
1. Je nemožné nebo nepraktické vyloučit někoho z jeho spotřeby.
2. Je neumenšitelný. Jeho čerpáním se nezmenšuje.

Pro soukromý statek samozřejmě platí opak. Z toho mi jasně vyplývá, že vysokoškolské studium není veřejný statek.

No a veřejný zájem je jistě politické rozhodnutí, ale nevím proč by soukromý statek měl být rozdáván bezplatně.
12. 08. 2008 | 21:57

martin toho jména druhý napsal(a):

Povídají si dva studenti techniky:"Hele, když vidím jakej sem já inženýr, tak se normálně bojím jít k doktoru".
12. 08. 2008 | 22:31

Taoiseach napsal(a):

Jirka Hemzal

Nechci se hádat za každou cenu, nicméně nemám pocit, že by školy chrlily tisíce egyptologů nebo jiných absolventů málo žádaných oborů. Obětovat pět let života a ušlý výdělek za studium oboru, ve kterém nenajde uplatnění - to si každý rozmyslí i bez školného.

Problém je úplně jinde: jak dostat na vysoké školy co nejvíce studentů (vedle vyšší dostupnosti VŠ vzdělání to má i výhodu v úsporách z rozsahu), aniž by přitom poklesla kvalita výuky těch nejlepších. Tady nám ovšem školné - ani celá slavná BK - nepomohou.
12. 08. 2008 | 23:03

jirizlatuska napsal(a):

V autorově textu vidím problém v úvaze, že je žádoucí stanovit, "že stát může ve vybraných oborech veřejného sektoru přispívat absolventům na splátky odloženého školného. Má však na mysli profese ve veřejném sektoru, kde stát z nějakých důvodů nechce či nemůže nastavit dostatečně atraktivní platovou úroveň a lidé se do těchto profesí nehrnou."

Toto opatření podporuje odkládat splácení školného, protože jinak nebudou absolventi tuto výhodu čerpat. Odložení splácení v BK způsobí, že se školám v reálném čase dává jen menší část možného přínosu z něj, tedy se jim vytvářejí horší podmínky pro financování tohoto studia. Navíc se v logice BK (v tomto ohledu problematické) z takové školy stává škola s jakoby méně úspěšnými absolventy, protože jsou poměřováni uměle nízkou úrovní mezd, kde stát platí dodatečné sociální dávky v podobě úhrady odloženého školného.

Pokud chce stát příslušné obory podporovat (vyjmenované obory mimochodem VŠ vzdělání požadují ze zákona), měl by v nich nastavit mzdové podmínky tak, aby na platbu odloženého školného tito pracovníci měli přímo, nikoli jim nějak nestandardně doplácet. Toto doplácení navíc fakticky diskriminuje ty, kteří by na tato pracovní místa mohli přijít odjinud, než zrovna z tuzemského systému vysokých škol - v BK jsem nepostřehl, že by se stejným způsobem uvažovalo o hrazení splátek na školné za absolvovanou zahraniční vysokou školu.

m&m má pravdu, že to je škrábání za uchem s cílem dosáhnout ekvivalentního zvýšení některých platů, toto zvýšení se navíc netýká všech zaměstnanců s takto nízkými platy v těch profesích.

Předposlední autorův odstavec ("Je to dobrý příklad ...") navíc vychází z předpokladu, že VŠ vzdělání směřuje ke konkrétní profesi, že se jedná o učební obor pro nějaké předem dané pracovní místo. To je opak toho, co se pro dobře fungující VŠ studium doporučuje. Pedagogické fakulty svým poměrně všestranným uplatněním absolventům nejsou špatné proto, že dávají předpoklady pro uplatnění i mimo profesi učitele. Pokud by měl systém úhrad za studium z BK motivovat k tomu, aby se studium na našich VŠ vracelo k úzké vazbě na konkrétní profese i tam, kde to není nutné (výjimkou je profesní studium lékařské nebo zdravotnické), bylo by to zcela jistě špatně (myslím si navíc, že to jiným pasážím z BK protiřečí).

V tom, jak přirozená regulace zájmu funguje má také naprostou pravdu Taoiseach - název oboru navíc nedeterminuje profesi, ve které se absolvent uplatní. Např. u archeologie je ze zahraničí známo, že její absolventi se ve většině nemusí rýpat v zemi - jejich široká odborná výbava v různých disciplinách jim dává dobré předpoklady pro uplatnění v nejrůznějších a často nečekaných profesích. Problémem na trhu práce bývá naopak úzké vymezení studia na velmi konkrétní profesi.
13. 08. 2008 | 14:14

Links of London Jewellery napsal(a):

It was around ten-thirty, I guess, when I finished it. I wasn't tired, though, so I looked out the window for a while. It wasn't snowing out any more, but every once in a while you could hear a car somewhere not being able to get started.
31. 03. 2010 | 10:46

replica watches napsal(a):

Pocit štěstí a spokojennosti lidí je čustě subjektivní záležitost, na kterou sice má značný vliv uspokojení základních potřeb (tedy ekonomick ásituace), ale jde jeno základ, nikoliv o celou šíři potřebného hodnocení.
A protože žádný parametr na takové měření neexistuje, je celé úsilí této i jiných komisí zhola zbytečné.
12. 04. 2010 | 02:30

replica watches napsal(a):

I do NOT ordered a and I don’t confirmed anything.I ony generate a kind of a account on your side, because I want to know with option I have by the payments.If I make the decision to order a Alain Silberstein watches.... I am interest in the Baume & Mercier watches. So
12. 04. 2010 | 02:38

Blancpain watches napsal(a):

I do NOT ordered a and I don’t confirmed anything.I ony generate a kind of a account on your side, because I want to know with option I have by the payments.If I make the decision to order a Alain Silberstein watches.... I am interest in the Baume & Mercier watches. So please give me a special price and inform me I witch way it is possible to pay.
12. 04. 2010 | 03:25

p90x Workout DVD napsal(a):

17. 09. 2010 | 05:30

Přidat komentář

Tento článek byl uzavřen. Už není možné k němu přidávat komentáře ani hlasovat

Blogeři abecedně

A Aktuálně.cz Blog · Atapana Mnislav Zelený B Baar Vladimír · Babka Michael · Balabán Miloš · Bartošová Ela · Bavlšíková Adéla · Bečková Kateřina · Bednář Vojtěch · Bělobrádek Pavel · Beránek Jan · Bernard Josef · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Blažek Kamil · Bobek Miroslav · Boehmová Tereza · Brenna Yngvar · Bureš Radim · Bůžek Lukáš · Byčkov Semjon C Cerman Ivo Č Černoušek Štěpán · Česko Chytré · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Davis Magdalena · Dienstbier Jiří · Dlabajová Martina · Dolejš Jiří · Dostál Ondřej · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořák Jan · Dvořák Petr · Dvořáková Vladimíra F Fafejtová Klára · Fajt Jiří · Fendrych Martin · Fiala Petr · Fibigerová Markéta · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gargulák Karel · Geislerová Ester · Girsa Václav · Glanc Tomáš · Gregorová Markéta · Groman Martin H Hájek Jan · Hála Martin · Halík Tomáš · Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hapala Jiří · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Heroldová Martina · Hilšer Marek · Hladík Petr · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holásková Kamila · Holmerová Iva · Honzák Radkin · Horáková Adéla · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hrabálek Alexandr · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubinger Václav · Hülle Tomáš · Hušek Radek · Hvížďala Karel CH Charanzová Dita · Chlup Radek · Chromý Heřman · Chýla Jiří · Chytil Ondřej J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jelínková Michaela Mlíčková · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Karfík Filip · Karlický Josef · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Pavel · Klíma Vít · Klimeš David · Kňapová Kateřina · Kocián Antonín · Kohoutová Růžena · Kolaja Marcel · Kolářová Marie · Kolínská Petra · Kolovratník Martin · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Koutská Petra Schwarz · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kučerová Karolína · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kupka Martin · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Máchalová Jana · Maláčová Jana · Málková Ivana · Marvanová Hana · Mašát Martin · Měska Jiří · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Mittner Jiří · Moore Markéta · Mrkvička Jan · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Návrat Petr · Navrátil Marek · Němec Václav · Nerušil Josef · Niedermayer Luděk · Nosková Věra · Nouzová Pavlína · Nováčková Jana · Novák Aleš · Novotný Martin · Novotný Vít O Obluk Karel · Oláh Michal · Ouhel Tomáš · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Pavel Petr · Pavelka Zdenko · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Peksa Mikuláš · Pelda Zdeněk · Petrák Milán · Petříček Tomáš · Petříčková Iva · Pfeffer Vladimír · Pfeiler Tomáš · Pilip Ivan · Pitek Daniel · Pixová Michaela · Plaček Jan · Podzimek Jan · Pohled zblízka · Polách Kamil · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rakušan Vít · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Reiner Martin · Richterová Olga · Robejšek Petr · Rydzyk Pavel · Rychlík Jan Ř Řebíková Barbora · Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schneider Ondřej · Schwarzenberg Karel · Sirový Michal · Skalíková Lucie · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slimáková Margit · Smoljak David · Sobíšek Pavel · Sokačová Linda · Soukal Josef · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Strmiska Jan · Stulík David · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Sýkora Filip · Syrovátka Jonáš Š Šebek Tomáš · Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Šindelář Pavel · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špalková Veronika Krátká · Špinka Filip · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štern Ivan · Štern Jan · Štětka Václav · Štrobl Daniel T Táborský Adam · Tejkalová N. Alice · Telička Pavel · Titěrová Kristýna · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomek Prokop · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Tůma Petr · Turek Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vacková Pavla · Václav Petr · Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vančurová Martina · Vavruška Dalibor · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vích Tomáš · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojtěch Adam · Vojtková Michaela Trtíková · Výborný Marek · Vyskočil František W Walek Czeslaw · Wichterle Kamil · Wirthová Jitka · Witassek Libor Z Zádrapa Lukáš · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zima Tomáš · Zlatuška Jiří Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy