MF Dnes informuje o návrhu/nápadu, který vytáhla z kandidáta na senátora Michaela Kocába ohledně školného. Jako spoluautor Bíle knihy reformy vysokoškolského vzdělávání v ČR, kde se o těchto věcech detailně hovoří (kapitola 6) shledávám, že prezentované nápady do velké míry pochází z kuchyně BK. To samozřejmě potěší. Nepotěší, že v článku jsou i věci matoucí a některé dokonce nemají s návrhy z BK nic společného. Takže je namístě ujasnění.

V článku se nešťastně dává za příklad profese zubařů-stomatologů, kterým by měl stát přispívat na splácení odloženého školného, aby je motivoval ke studiu tohoto oboru. Nápad je zřejmě motivován pravidelným a zřejmě oprávněným varováním před hrozícím nedostatkem zubařů. Nedostatek zubařů nám ale nehrozí proto, že by stomatologii nikdo nechtěl studovat protože to není lukrativní a zajímavý obor. Opak je pravdou. Na pár fakult, kde se stomatologie dá u nás vystudovat je totiž přijímán v průměru pouze jeden ze sedmi uchazečů. Naprostá většina (cca 80%) zájemců je přitom každoročně zamítnuta pro nedostatečnou kapacitu oboru a nikoliv z důvodu toho, že by neprospěli u přijímaček. Jestli se někde negativně projevuje sociální inženýrství v naší praxi, potom je toto jeden příklad z mnoha. Tím, že by stát absolventům stomatologie dotoval odložené školné se problém kvót v přijímání studentů, a tedy nedostatek zubařů, určitě nijak nevyřeší.
Velkým příspěvkem k řešení by naopak bylo odložené a kontingenčně splácené školné. Zubaři si vydělávají a budou vydělávat velice dobře a školné v tomto oboru by jistě bylo stanoveno na horní hranici. To by školám přinášelo tolik potřebné peníze, po kterých dnes volají, aby mohly přijmout více studentů. Studenti stomatologie by si samozřejmě mohli vzít na školné půjčku, kterou by ze svých budoucích platů hravě splatili. Jsme tak v situaci nedostatkové ekonomiky známé z dob centrálního plánování. Poptávka (zájemci o studium) je vysoká a koupěschopná, ale strana nabídky na to nemůže nijak reagovat.

BK skutečně navrhuje (paragraf BK č.127 na stránce 45), že stát může ve vybraných oborech veřejného sektoru přispívat absolventům na splátky odloženého školného. Má však na mysli profese ve veřejném sektoru, kde stát z nějakých důvodů nechce či nemůže nastavit dostatečně atraktivní platovou úroveň a lidé se do těchto profesí nehrnou. Výhodou tohoto mechanismu je, že se státní podpory dostane pouze těm absolventům, kteří v těchto oborech skutečně nakonec alespoň několik let pracují. Správným příkladem jsou učitelské profese (nebo ošetřovatelské). Naše pedagogické fakulty (narozdíl od stomatologických oborů) totiž ročně přijímají a následně chrlí mnohonásobně více absolventů, než se může uživit v oblasti vzdělávání. A ti z nich, co by se učitelstvím živit chtěli do školství stejně nejdou nebo to zkusí a zakrátko odejdou kvůli vyhlídce nízkých platů. Je proto lepší když stát bude přispívat na odložené školné jen těm, kteří ve školství zůstanou (samozřejmě se to moc neliší od toho, kdyby stát zvýšil učitelům platy), než dotovat školné všem absolventům pedagogických oborů, tedy i těm, kteří si najdou dobře placenou práci v soukromém sektoru.

Je to dobrý příklad toho, jak by školné (odložené) mohlo přispět k racionalizaci uchazečů při volbě oboru vzdělání. Studovat pedagogickou fakultu za standardní školné se soukromým cílem později si dobře vydělávat v profesi ve zcela jiném oboru již nebude tak zajímavé. A pro ty, kteří skutečně touží po učitelské kariéře bude studium na pedagogické fakultě stále zajímavé, protože se splácením školného by učitelům absolventům pomáhal stát.

Nakonec pouze obecnou poznámku. Nikdo dnes dostatečně přesně nedokáže odhadnout, jaká bude poptávka po profesích za 10, 20, 30 let. Rozhodování (někdy i chybné) o tom co dnes začít studovat je ale lepší ponechat na zájemcích o studium, než spoléhat na administrativní rozhodování od ministerského stolu, byť podložené sebelepšími prognózami (které stejně nemáme). Proto BK do velké míry ve vysokém školství počítá s volbou dobře informovaných jednotlivců a samoregulačními mechanismy, než z centrálním řízením (plánováním).