Armádní velitelé dobře vědí, že bez spojení není velení. Podobně bez dat a informací není efektivního řízení. A to bude platit tuplovaně při zvládání obrovské imigrační vlny vyvolané vojenskou agresí ruského režimu na Ukrajině. Proto by v zájmu úspěšné integrace utečenců vláda měla co nejrychleji dobudovat systém průběžného sběru a integrace dat a analytické nadstavby nad nimi.


Zdaleka nejde jen o úřední záležitosti. Data se musí průběžně a chytře analyzovat a musí se z nich vytěžovat znalosti pro efektivní řízení a vládnutí. Vláda bude potřebovat průběžně vyhodnocovat efektivní rozmístění uprchlíků po republice, včasnou indikaci nežádoucích fenoménů, vyhodnocovat dopady nejrůznější dotačních a motivačních opatření. A vedle toho ještě vybudovat informační systémy na podporu informovanosti aktérů v terénu po celé zemi.

Integrační trivium

Úspěšné zvládnutí imigrační krize bude vyžadovat, aby se rodinám utečenců dostalo nejen přiměřeného ubytování, ale také vzdělání díky místům ve školách a školkách a pracovních příležitostí. Tyto tři věci by zároveň měly být v dosahu jejich pobytu, většinou bez auta.

Jde tedy o jakési integrační trivium. Bez řádného ubytování budou jejich děti chodit do školy jen stěží. Dospělí v utečeneckém táboře se budou jen těžko intenzivně učit česky a pracovat. Bez míst ve školkách a školách nejenže nebude kvalitní vzdělání pro ukrajinské děti, ale jejich matky nebudou schopny přijímat plnohodnotnou práci. A bez práce budou ztrácet pracovní návyky, nebudou získávat nové dovednosti, včetně znalosti češtiny. Naopak zůstanou dlouhodobě viset na krku českého státu, na dávkách a bez nadějí na lepší budoucnost v ohrožení kriminalitou. Proto je třeba z centrální úrovně usměrňovat rozmisťování utečenců po celé republice tak, aby tito měli co největší šanci dosáhnout na již zmíněné integrační trivium. Toho vláda může dosáhnout jen tak, že bude mít kvalitní, strukturovaná a propojená data o všech třech aspektech, případně i dalších, jako jsou například kapacity zdravotní péče.

Data na hromadě ještě nejsou informace

Musí být zajištěno průběžné propojování dat z různých resortů. Ty doposud fungují dost izolovaně a sólují. Jde o propojování dat na úrovni přinejmenším 77 okresů, v lepším případě i na úrovni více než 6000 obcí. Data nejen o počtech a demografické struktuře rodin utečenců včetně jejich vzdělání a profese, jazykových dovednostech, o ubytovacích kapacitách, o kapacitách školek a škol podle úrovně, o volných pracovních místech a jejich profesní a vzdělanostní struktuře a mnohé další.

Jako příklad na mapce vlevo vidíme okresní podíly umístění dětí 6-14 let imigrantů z Ukrajiny a na mapce vpravo vidíme okresní podíly na volných kapacitách základních škol.


Pro lepší srovnání přidávám ještě další obrázek, který srovnává podíly z obou mapek na ose X a Y. Je vidět velký nesoulad v rozložení imigrantských dětí a volných školních kapacit. Nejvypjatější se jeví situaci v okresech Středočeského kraje, Brnu, Plzni a Praze (ta není v grafu zahrnuta). Naopak nejvolnější je situace v Moravskoslezském, Olomouckém a Zlínském kraji.


Kapitolu samu pro sebe představují administrativní data o registracích jednotlivých utečenců. Ta jsou osobního charakteru, jsou tedy citlivá a pro analytické potřeby budou vždy těžko přístupná. Ale je třeba zajistit jejich průběžnou agregaci na úroveň, kdy už data citlivá nejsou, byť stále nesou užitečné informace. Například údaje o počtech utečenců podle věkových skupin, pohlaví, úrovně vzdělání, profese a znalosti českého jazyka, a to nejméně na úrovni okresů, když ne obcí.

Vedle toho jsou důležité i informace o sociálně-ekonomických fenoménech uvnitř rodin samotných utečenců. Například o jejich sociálně-ekonomické situaci, životních plánech, plánech návratu na Ukrajinu nebo pokračování dále do světa.

Kvantifikovatelné informace je záhodno průběžně získávat dotazováním vzorku utečeneckých rodin, jako se to dělá v případě rodin českých. „Měkčích“ informací, například o ohrožení utečeneckých skupin ze strany vyděračů a podvodníků, o jejich reálných problémech s vízy, předpisy, úřady a podobně by se mohla vláda dobírat podporou anonymně koncipovaných fokusních skupin přímo v terénu. Mohla by tak včas získávat varování o nových nebezpečných fenoménech.

Data na hromadě jsou základ, ale to z nich ještě informace, natož znalosti neudělá. Proto bude potřeba nad daty vytvořit kvalitní analytickou nadstavbu. Průběžné sledování základních fenoménů lze do velké míry automatizovat. Ručně je pak potřeba analyzovat optimální rozmisťování utečenců z pohledu trivia a identifikovat úzká místa a neefektivnosti. A k tomu navíc explorační analýzy dosud neznámých fenoménů a vyhodnocování zacílení a dopadů vládních opatření.

Další graf srovnává okresní podíly dospělých ukrajinských imigrantů 18-64 let starých a okresní podíly volných pracovních míst. V tomto ohledu je situace výrazně lepší než v případě školních kapacit. Ale pozor, data o profesní a vzdělanostní struktuře imigrantů uchazečů o práci zatím nejsou k dispozici.


Informovaná společnost

Kvalitní informace přetavené do znalostí nebude potřebovat zdaleka jen centrální vláda. K efektivním a racionálním rozhodnutím už nyní informace potřebují i vedení více než šesti tisíc obcí, ředitelé tisíců škol, stovek zdravotních zařízení, okresní úřady práce, nespočet zaměstnavatelů a mnozí další. Důležitých rozhodnutí, která v součtu budou rozhodovat o úspěchu či neúspěchu zvládnutí krize a integrace utečenců, dělá každý z aktérů pod tlakem situace spoustu. Jejich lepší informovanost posílí racionalitu jejich rozhodování a rozšíří využívání možností, které se jim nabízejí.

Nikdo jiný než vláda snadný přístup ke kvalitním informacím založeným na věrohodných a propojených datech zajistit nemůže. A proto to vláda udělat musí. Bez toho vláda úspěšné integrace utečenců dosáhne stěží. A neúspěch by znamenal, že důsledky války na Ukrajině na utečence dopadnou s ještě větší tíhou. A nejen to. Dopadly by i na Česko a jeho daňové poplatníky mnohem více, než je neodvratně nutné.


Text vyšel ve zkrácené podobě v Lidových novinách 20. 4. 2022