Při čtení údajů o míře nezaměstnanosti čerstvých absolventů vysokých škol si člověk položí více otázek, než na kolik jich najde odpověď. Pro jednotlivé vysoké školy a jejich fakulty jsou tyto údaje k nalezení na straně 17 (18. strana PDF) nové zprávy SVP.

Přírodovědci
Kdo trochu sleduje diskuse o našem vysokém školství, (a vlastně i světovém) dobře ví o nářcích na nízký a klesající zájem uchazečů o studium technických a přírodních věd a o vysoké poptávce zaměstnavatelů. Utratily se proto již desítky milionů daňových poplatníků a fondů EU na propagaci těchto studijních oborů a další drahé promo akce se připravují. Potom překvapí, že čerství absolventi přírodovědeckých fakult čelí výrazně vyšší míře nezaměstnanosti než absolventi většiny ostatních fakult. A je jedno zda ti lidé studují přírodovědu v Praze nebo v Budějovicích. Nu posuďte míry nezaměstnanosti čerstvých absolventů sami:

(první údaj pro celou univerzitu, druhý pro její přírodovědeckou fakultu)
Univerzita Karlova 1,1% vs 4,6%
Jihočeská univezita 3,6% vs 7,1%
UJEP 4,4% vs 7,1%
Masarykova universita 2,2% vs 4,9%
Univerzita Palackého 2,8% vs 7,8%
Ostravská univezita 3,7% vs 9,4%

Míra nezaměstnanosti absolventů přírodovědeckých fakult je tedy nejméně 2x vyšší než je průměr všech absolventů dané školy. Míra nezaměstnanosti absolventů přírodních věd je tak vysoká, že cca odpovídá průměrné míře nezaměstnanosti regionu, kde se škola nachází. To je překvapivé když uvážíme, že nezaměstnaní jsou jinak zpravidla lidé pouze s vyučením či se základním vzděláním a lidé s nějakým hendikepem. Kde se bere tak vysoká nezaměstnanost přírodovědců?


Co budou všichni ti právníci a ekonomové dělat?
Podobně panují obavy, co budou dělat zástupy právníků, ekonomů a hlavně absolventů humanitních oborů, kde v posledních deseti letech došlo k největšímu nárůstu počtu míst na vysokých školách. Nemyslím si, že jsou to obavy liché, ale zatím je situace jiná. Nezaměstnanost těchto absolventů se totiž nijak zvlášť neliší od ostatních oborů.


Soukromé školy prý na veřejné nemají
Míra nezaměstnanosti čerstvých absolventů soukromých škol (2,7%) je významně nižší než u absolventů veřejných vysokých škol (3,1%). Člověk by čekal pravý opak s ohledem na rozšířené povědomí, že průměrná kvalita soukromých škol je nízká. Paradox je dán zřejmě tím, že soukromé vysoké školy studují zpravidla lidé, kteří již nějaké zaměstnání mají (jinak by těžko zaplatili školné). Smysl to sice dává, ale jde o exemplární příklad toho, jak zavádějícím měřítkem kvality vysoké školy může být míra nezaměstnanosti jejích absolventů.

Záplava pedagogů neškodí
Další záhadou je velice nízká nezaměstnanost absolventů pedagogických fakult. O našich pedagogických fakultách se ví, že se na ně hlásí uchazeči s relativně slabšími studijními dispozicemi, že na nich v Česku studuje větší podíl studentů než je ve světě běžné, že nadpoloviční část absolventů pedagogických fakult pracuje v jiné profesi, než pro kterou se dlouhá léta studiem připravovali. Člověk by proto u absolventů pedagogických fakult čekal nadprůměrně vysokou nezaměstnanost. Ale opak je pravdou. Posuďte sami:

(první údaj pro celou univerzitu, druhý pro její pedagogickou fakultu)
Univerzita Karlova 1,1% vs 0,4%
Jihočeská univezita 3,6% vs 1,3%
UJEP 4,4% vs 3,4%
Masarykova universita 2,2% vs 2,1%
Univerzita Palackého 2,8% vs 2,8%
Ostravská univezita 3,7% vs 1,3%
Západočeská univezita 3,2% vs 3,5% (zářná výjimka)
Technická univerzita Liberec 4,0% vs 2,8%

Možná je to tím, že většina absolventů pedagogických fakult těsně po ukončení školy chodí povinně na praxi, takže nemohou být v principu nezaměstnaní. Možná to většina absolventů opravdu po škole nadšeně zkouší jako učitelé, ale rychle z učitelské branže odejdou? Ať je to čímkoliv, i toto je doklad toho, že nezaměstnanost čerstvých absolventů není radno brát jako ukazatel kvality školy případně poptávky po absolventech dané profese na trhu práce.

Nemohly by být uvedené paradoxy pouze důsledkem ekonomické krize? Je totiž všeobecně známo, že krize dopadla především na zaměstnanost ve zpracovatelském průmyslu a stavebnictví (technické a přírodovědní profese) a minimálně třeba na školství. Jenomže výše uvedené paradoxy existovaly i v letech před příchodem krize.

Dokážete tyto záhady světa absolventů odhalit?