Za televizní zprávy smířlivější aneb Važme si toho, co máme a co funguje.

Během pár dnů jsem samozřejmě nestihla shromáždit dost informací k objektivnímu pojednání o vyznění zdejšího televizního zpravodajství, určité trendy jsou však ze zpráv veřejnoprávní France 2 jasně patrné. Shrnout by se daly heslem „Za televizní zprávy smířlivější!“.

Co se ve Francii v uplynulém týdnu dělo, asi není třeba připomínat. Je to téma, které opakovaně zaznívalo nejen z francouzských titulků a ve zdejších televizních zprávách bylo zcela pochopitelně v popředí zájmu. Probíhá vyšetřování, hledají se pravé příčiny nepokojů a politická reprezentace se snaží uklidnit situaci. Žádný velký optimismus.

Přesto jsou zneklidňující zprávy citlivě vyvažovány smířlivějším tónem. To, co se stalo, je strašné a bude nezbytné se k tomu nějak postavit, aby se do budoucna podobným situacím pokud možno předešlo. Už teď je navíc zřejmé, že to nebude snadné. To ale neznamená, že by měli být všichni pořád naštvaní!

Zprávy z bojů na Ukrajině trochu ustoupily do pozadí, přece jen je to odtud daleko (i když se nabízí otázka, jakou roli mohly hrát v propuklých nepokojích ruské rozeštvávací síly), co ale rozhodně nezmizelo, jsou drobné postřehy a události, které ukazují, že život má mnoho rovin a že je třeba si všímat nejen těch děsivých, ale i těch, které člověku přinášejí radost. Už proto, že ke zvládnutí náročných situací je třeba konstruktivní dialog – a ten ovšem nelze vést ve vzteku.

Dozvíme se se třeba, jaká jména dávají francouzští rodiče nejčastěji svým potomkům (věděli jste, že Julien má už svůj vrchol za sebou?), že v kempu v Normandii sice (ostatně jako každý rok) prší, ale v holinkách s pláštěnkou je to u moře o teplotě 18 stupňů moc fajn (kdo by si kazil dovolenou nadáváním na počasí!), že spotřeba borůvek, které se už pár let ve Francii pěstují, stoupla od loňska o šest procent (i když zákaznice v supermarketu do mikrofonu odpovídá: „Nene, my jíme jahody a maliny, borůvky ne. Ale možná to letos zkusíme, vypadají lákavě…“), nebo že na l'Île d'Yeu je místní specialitou koláč se švestkovými povidly („Považte, povidla ze švestek! A víte, jak se připravují podle rodinného receptu místní rodiny, kde se cukrářská profese předává z generace na generaci? Že ne? Tak se dobře dívejte, vše vám ukážeme v reportáži! Na vyhlášených koláčích si pochutnávají i ti nejnáročnější turisté!“).

Děti mají konečně prázdniny, ve zprávách ve 13 hodin proto dostala prostor i jejich zvídavost. Na otázky, proč štípance od komárů tak dlouho svědí, anebo proč na některé pláže nesmějí psi, odpovídají oslovení odborníci či místní představitelé. Dospělí se zase mohou ptát na vše, co souvisí s životním prostředím.

Každopádně je fajn, když se lidé baví tím, co je zajímá, a starají se o to své, zejména když to funguje. A je prima mít možnost se podělit o svou radost s ostatními, i když se kolem dějí věci, které nelze přehlížet a je třeba se s nimi nějak vypořádat.