Přestěhovat miliony, všechno zbořit a pak oživit starou slávu aneb Místní rozvoj v Číně
V oblacích prachu jedou v šesti proudech nekonečné konvoje nákladních aut. Jedním směrem vezou vzrostlé borovice, opačným stavební materiál. Město Datong mění svou tvář. Z nevzhledného centra uhelné těžby Číny se stává cíl zájezdů z celého světa.
Megalomanství na úkor lidí?
Vloni datonský starosta rozhodl, že pro 2 miliony obyvatel, kteří žijí na území někdejšího starého města, nechá postavit byty v čerstvě založeném městě novém. Po jejich přestěhování nechá tři čtvrtiny starého města (včetně všech nepůvodních nebo nereprezentativních budov) srovnat se zemí.
Vy vyklizeném prostoru se už staví staré paláce, chrámy a dvory podle původních 500-1000 let starých modelů a maleb. Nový projekt zahrnuje také výstavbu hlavního císařského paláce, který byl zničen před 500 lety, a původní městské zdi (ze které už dnes zbývá jen pár rozvalin) kolem celého starého města. Všechno bude původním stylu. Součástí projektu starého města jsou také hotely, restaurace, čajovny, divadla a obchody – v historickém stylu ovšem s moderním vybavením
Celý projekt začal loni a má být ukončen příští rok. Snad každý metr čtvereční je v neustálém pohybu. Změť logistických, dopravních a stavebních činností.
Velkolepé plány a kolosální investice. Oslňující konstrukce se začínají zvedat z prachu na pozadí chudoby a životních nejistot lidí okolo.
Bez podřízenosti místního obyvatelstva, levné pracovní síly a také bez obrovského kapitálu, který je dispozici prostřednictvím státních a místních bank, by nic takového nebylo možné.
Anebo úspěšné překročení vlastního stínu?
Datong sice leží v hlavní čínské uhelné pánvi, ale uhlí prý ubývá a město se musí strategicky připravit do budoucna. Starosta se rozhodl, že budoucností bude cestovní ruch. Poblíž Datongu totiž leží také úžasné buddhistické jeskyně, visuté kláštery, jedinečná dřevěná pagoda a tisícileté chrámy, které se těší zájmu domácích i zahraničních turistů. (Do bezprostředního okolí těchto památek teď ke zkrášlení putují ty vzrostlé borovice.)
Projekt začal v rámci protikrizového balíčku a úspěšně otevřel statisíce pracovních míst. Je strategicky zakotven v čínském programu rozvoje měst, dopravy a služeb. Datong leží na trase rozsáhlé sítě „pendolina“, kterou Čína buduje závratnou rychlostí. Příští rok spustí čínské „pendolino“ také z Pekingu do Datongu. Vzdálenost 300 km překoná za hodinu a Pekiňanům rozšíří možnosti víkendového cestování. Výlety z Pekingu do Datongu mají přivést miliony domácích a zahraničních turistů ročně.
Místní obyvatelé Datongu se mi přiznali, ze se na nové staré město a nové pracovní příležitosti ve službách pro turisty těší. Těší se, že zbohatnou. Těší se, že z černého zaprášeného uhelného města se stane vyhledávaný cíl návštěv.
Někteří zahraniční pozorovatelé předpovídají krach. Datong není jediné město, kde protikrizový balíček urychlil rozvoj – zdánlivě nebo skutečně – za hranice udržitelnosti.
Jiní tají dech a kroutí hlavou, proč místní rozvoj, modernizace dopravy a restrukturalizace ekonomiky tak nějak vázne u nich doma ve srovnání s Čínou.
Pohled do výšky na visutý klášter
a dovnitř do jedné z padesáti jeskyní
Megalomanství na úkor lidí?
Vloni datonský starosta rozhodl, že pro 2 miliony obyvatel, kteří žijí na území někdejšího starého města, nechá postavit byty v čerstvě založeném městě novém. Po jejich přestěhování nechá tři čtvrtiny starého města (včetně všech nepůvodních nebo nereprezentativních budov) srovnat se zemí.
Vy vyklizeném prostoru se už staví staré paláce, chrámy a dvory podle původních 500-1000 let starých modelů a maleb. Nový projekt zahrnuje také výstavbu hlavního císařského paláce, který byl zničen před 500 lety, a původní městské zdi (ze které už dnes zbývá jen pár rozvalin) kolem celého starého města. Všechno bude původním stylu. Součástí projektu starého města jsou také hotely, restaurace, čajovny, divadla a obchody – v historickém stylu ovšem s moderním vybavením
Celý projekt začal loni a má být ukončen příští rok. Snad každý metr čtvereční je v neustálém pohybu. Změť logistických, dopravních a stavebních činností.
Velkolepé plány a kolosální investice. Oslňující konstrukce se začínají zvedat z prachu na pozadí chudoby a životních nejistot lidí okolo.
Bez podřízenosti místního obyvatelstva, levné pracovní síly a také bez obrovského kapitálu, který je dispozici prostřednictvím státních a místních bank, by nic takového nebylo možné.
Anebo úspěšné překročení vlastního stínu?
Datong sice leží v hlavní čínské uhelné pánvi, ale uhlí prý ubývá a město se musí strategicky připravit do budoucna. Starosta se rozhodl, že budoucností bude cestovní ruch. Poblíž Datongu totiž leží také úžasné buddhistické jeskyně, visuté kláštery, jedinečná dřevěná pagoda a tisícileté chrámy, které se těší zájmu domácích i zahraničních turistů. (Do bezprostředního okolí těchto památek teď ke zkrášlení putují ty vzrostlé borovice.)
Projekt začal v rámci protikrizového balíčku a úspěšně otevřel statisíce pracovních míst. Je strategicky zakotven v čínském programu rozvoje měst, dopravy a služeb. Datong leží na trase rozsáhlé sítě „pendolina“, kterou Čína buduje závratnou rychlostí. Příští rok spustí čínské „pendolino“ také z Pekingu do Datongu. Vzdálenost 300 km překoná za hodinu a Pekiňanům rozšíří možnosti víkendového cestování. Výlety z Pekingu do Datongu mají přivést miliony domácích a zahraničních turistů ročně.
Místní obyvatelé Datongu se mi přiznali, ze se na nové staré město a nové pracovní příležitosti ve službách pro turisty těší. Těší se, že zbohatnou. Těší se, že z černého zaprášeného uhelného města se stane vyhledávaný cíl návštěv.
Někteří zahraniční pozorovatelé předpovídají krach. Datong není jediné město, kde protikrizový balíček urychlil rozvoj – zdánlivě nebo skutečně – za hranice udržitelnosti.
Jiní tají dech a kroutí hlavou, proč místní rozvoj, modernizace dopravy a restrukturalizace ekonomiky tak nějak vázne u nich doma ve srovnání s Čínou.
Pohled do výšky na visutý klášter
a dovnitř do jedné z padesáti jeskyní