Zápis íránského blogera ze 17. 11. 2009



Slováci oslavující 20. výročí Sametové revoluce, která je osvobodila od komunistické represe.

Podívejte se na tuto velkolepou plastiku na Hviezdoslavově náměstí v Bratislavě. Je to obrovské osvětlené srdce vytvořené z toho samého ostnatého drátu, který kdysi lemoval hranice země a dělal z ní tak jedno velké vězení pro všechny, kteří v ní žili.

Čechům a Slovákům jejich svobodu sice závidíme, ale zároveň nepřestáváme doufat, že i náš čas přijde a naše děti budou nakonec žít ve svobodném Íránu.

V Íránu pokračují justiční vraždy

Na tuto neděli připadá další výročí justiční vraždy íránských disidentů, Daryúše a Parvaneh Forúharových. Starší manželský pár byl několikanásobně pobodán v jejich domě tzv. „vojáky skrytých, anonymních imámů“, jak sami sebe rádi nazývají agenti zpravodajské služby.

Dcera Forúharových, Parastú opět přijela do Íránu, aby vedla nedělní vzpomínkovou akci. Pochopitelně, že Daryúš a Parvaneh nebyli jedinými oběťmi. Je známo kolem sta disidentů, kteří byli v průběhu pozdních devadesátých let “odsouzeni k smrti“ těmito zvláštními justičními metodami, a zdá se, že tyto justiční vraždy nadále pokračují.

Šestadvacetiletý absolvent tabrízské univerzity Dr. Ramín Púrandardžání sloužil lékařskou službu v notoricky známém vězení Kahrizak, kde se odehrávají jedny z nejhorších případů porušování lidských práv na protestujících proti letošním prezidentským volbám. Podle zpráv z Íránu odmítl Púrandardžání podepsat listiny, které jako hlavní příčinu úmrtí několika zadržených označují meningitidu. Sám byl pak nalezen mrtvý, aniž by se vědělo o nějaké jeho nemoci. Púrandardžáního otec v rozhovoru pro rádio Farda uvedl, že nedostal žádnou pitevní zprávu, ani zprávu o ohledání mrtvoly, ani jakékoli potvrzení o smrti svého syna. Rodina sama nedostala svolení pitvu provést.

V jedenácti letech navštěvoval Dr. Púrandardžání školu pro zvláště nadané děti a patřil mezi 1069 studentů z celé země, kteří v roce 2001 složili přijímací zkoušky na univerzitu. Stal se tak další obětí ignorace vzdělání těmi, kteří dnes vládnou v Íránu.

V následujícím videu můžete vidět Ramína Púrandardžáního během projevu při promoci. Působí jako sebejistý a talentovaný člověk plný naděje. Hovoří o loučení a žádá své přátele, aby svou rozlučkovou party pojali s lehkostí. Projev zakončuje veršem „Srdce, které ožije láskou, nikdy nezemře, Jeho statečnost trvá navždy.“




Přeložila Kateřina Lánská z blogu http://azarmehr.blogspot.com/ (dobrovolní překladatelé blogů z Iránu jsou koordinováni přes stránky http://www.facebook.com/group.php?gid=111831008687&ref=nf )