Jan Štern

27. 10.

Proč vypukla energetická krize?

Jan Štern Přečteno 2687 krát

ZELENĚ A S ROZUMEM píše Fareed Zakaríja v Respektu.
A dále cituji:
"Velká část světa přestala investovat do fosilních paliv (z dobrých důvodů - snížení emisí CO2), což vedlo ke snížení jejich nabídky. Dnes však nemáme dostatek zelené energie, která by je nahradila. Budeme je mít, ale dnes ještě ne.
Čísla to ukazují jasně. V roce 2019 zajišťovala více než 80 procent celosvětové spotřeby energie tři hlavní fosilní paliva: ropa, uhlí a zemní plyn. Větrná energie se na spotřebě energie podílela lehce přes dvě procenta, solární energie jen o něco více než jedním procentem. Aby větrná a solární energie plně nahradily fosilní paliva, bylo by třeba zvýšit jejich výrobu a distribuci o 2500 procent, což se v nejbližších letech nestane.
Potřebujeme tedy dočasnou přechodovou strategii. Bez ní budeme při každém otřesu systému, třeba při mizerném počasí nebo nedostatečných zásobách, čelit energetické krizi.
....
Seriózní energetická strategie by uznala, že nejdůležitějším úkolem je rychlé snížení emisí uhlíku. V krátkodobém horizontu toho lze nejjednodušším způsobem dosáhnout přechodem od uhlí k zemnímu plynu, který snižuje emise uhlíku téměř o polovinu. Většina snížení emisí oxidu uhličitého ve Spojených státech v letech 2005–2019 byla právě výsledkem takového přechodu, přičemž uhlí je ze všech tří hlavních fosilních paliv největším zdrojem emisí oxidu uhličitého."

Trh začal reagovat na úmysly politiků dřív, než si představovali. Investoři a velcí spotřebitelé energie se odtáhli od uhelných elektráren, které byly hlavním zasobovatelem energie, a okamžitě přešli k plynu, který se krátkodobě jeví jako řešení. Vítr a fotovoltaika, to je otázka daleké budoucnosti. A proto raketově stoupají ceny plynu. Politici nikdy nebudou schopni pochopit ekonomiku a sladit své chování s jejími zákony a procesy. Green deal, chystaný zákaz aut se spalovacími motory, tyto věci, které od stolu a v novinách vypadají skvěle, mají dopady na ekonomické procesy, které se podle toho zařídí a my pak jen překvapeně přihlížíme.

Navíc producenti plynu si také umějí spočítat, že bez plynu to v této etapě nepůjde, a proč by sami z toho maximálně nevytěžili v podobě drastického zvýšení cen. Myslím, že toto není první a poslední krize tohoto druhu. EU se rozhodla k radikálním krokům a tady jsou radikální odpovědi, s nimiž si nyní musíme horko těžko poradit.

Tady je každá rada drahá, uhlíková neutralita je dlouhodobě zásadní pro přežití lidstva, nicméně ekonomické procesy mají své zákonitosti a tvrdá reakce přichází velmi rychle. Politici začali vycházet z premisy, že věci se dají nařizovat. Nařídíme uhlíkovou neutralitu do tehdy a tehdy. Zakážeme auta se spalovacími motory do tehdy a tehdy. Jenže ekonomika nefunguje na povel. To už bolestně vyzkoušely komunistické režimy, které se rozhodly ekonomiku přímo řídit a poroučet větru a dešti. Svým způsobem je Green Deal podobný těmto dnes vysmívaným praktikám. Zákon nabídky a poptávky je silnější a prosadí se za každých okolností. Ekonomičtí aktéři se zařídí, ale trochu jinak, než si politici od stolu představovali.

Není asi jiné cesty, než se trpělivě snažit pobídkami a nepřímou regulací ovlivňovat ekonomiku, aby pro její aktéry bylo výhodné vydat se směrem k uhlíkové neutralitě. Směrem k autům na elektriku. Ale to by muselo být úpně jiné jednání, používání zcela jiných nástrojů, než nadšené vyhlašování Green Dealů od stolu.

26. 10.

EPIDEMIE NEOČKOVANÝCH

Jan Štern Přečteno 4208 krát

Citace z iRozhlas:
„Epidemie se stala epidemií neočkovaných, uvedl ministr na úvod úterní tiskové konference. Právě mezi neočkovanými se nákaza podle Vojtěcha šíří aktuálně nejrychleji. Těch, kteří nejsou neočkovaní a covid-19 neprodělali, je v Česku přibližně třetina dospělé populace.
Většina těch, kteří jsou hospitalizovaní, jsou rovněž neočkovaní. Kdybychom zvýšili počty očkovaných, tak bychom mohli v zásadě hned zrušit opatření a šli bychom dělat nějakou práci, která by nás bavila mnohem více, řekl Vojtěch.Nákaza se podle něj šíří hlavně v mladších a středních věkových skupinách, tedy mezi lidmi mezi 20 a 49 lety. Už tak nejde pouze o seniorní populaci. "

Já k tomu dodávám. Svoboda k bezohlednosti vůči druhým prosazovaná jako právo se neočkovat proti smrtící epidemii se začala obracet proti těm, kdož tuto parodii na svobodu vyznávají. Epidemie se šíří hlavně mezi a jsou to právě oni, kteří z 80 procent plní nemocnice a JIPky. Boží mlýny melou pomalu, ale jistě.

09. 10.

Rozdělení společnosti tyto volby nevyřeší

Jan Štern Přečteno 1897 krát

Velká část voličů podle průzkumů agentur ještě neví koho bude volit. Zato ale drtivá část voličů ví, z jaké části politického spektra volit bude. Jestli to bude tábor tzv demokratických stran - SPOLU, PirStan, Zelení, nebo naopak tábor populistických a extrémistických stran - ANO, SPD, KSČM, Trikolóra, Volný blok. Někde mezi tím se potácí ČSSD.

V tomhle mají voliči jasno a jsou rozdělení zhruba napůl, přičemž tábor populistů je přeci jenom větší, ale zase značná jeho část volby ignoruje. Čím více lidí přijde k volbám, tím větší má populistický tábor šanci na vítězství ve volbách. Proto mi vždycky přišlo komické, jak osobnosti z tábora pravdy a lásky vyzývaly lidi, aby přišli volit. Evidentně netušily nic o skutečné skladbě obyvatelstva a voličů.

Toto pevné rozdělení je novým fenoménem naší politiky. Tak tomu po Sametové revoluci nebylo. To se postupně vyvíjelo s tím, jak narůstal klientelistický charakter naší nové demokracie a s tím i znechucení lidí z politiky. Liberálně demokratický systém s volným trhem (demokratický kapitalismus) sice vykázal velkou výkonnost a efektivnost, v životní úrovni postupně doháníme vyspělé státy, ale nejen chlebem živ je člověk.

Dolní polovina obyvatelstva se cítí v nové liberálně demokratickém systému odstrčena na okraj společnosti, ponížena svým nedostatkem vzdělání a nedůstojným postavením ve společnosti a těžko nese velkou nerovnost v životní úrovni oproti vzdělaným a úspěšným členům vyšší střední vrstvy. Společnost se nám rozdělila rovným dílem na schopné a ty méně schopné.

A to není vůbec dobré. Jak V 50.letech napsal básník Jan Hanč ve svém Deníku, když rozdělíte společnost na schopné a neschopné, tak jednou se ti neschopní vzbouří a pak se objeví u vás doma s tím, že je potřeba to nějak řešit. Zatím se nebouří, ale volí cokoliv jiného, jen ne politické strany reprezentující liberální demokracii a kapitalismus. Má-li systém liberální demokracie přežít, musí tzv. demokratické strany zcela vážně vzít v potaz existenci této uražené a ponížené dolní poloviny, jejich potřeby a touhy, a vrátit jim zpátky pocit sounáležitosti a důstojnosti.

Vyšlo v Lidových novinách

Archiv článků: říjen 2021

Proč vypukla energetická krize?

EPIDEMIE NEOČKOVANÝCH

Rozdělení společnosti tyto volby nevyřeší

Blogeři abecedně