Poslední možností tyranie je válka. Rusko je tyranie, která selhala ve všech ohledech, co se týče správy své země. Jeho ekonomická výkonnost je na úrovni Itálie, která má třikrát méně obyvatel, země je zdevastovaná, třicet kilometrů od Moskvy vládne chaos, chudoba a zvůle místních vládců.
Tyranie vede válku proti svým politickým oponentům, poté proti svým občanům a nakonec jí nezbývá než vést válku proti světu. Země, která nezvládá samu sebe, chce ovládat jiné země. Když tyranie selže ve všem normálním, tak jí zbývá vojenská síla. Nikomu se nechce umírat a tyranie může nabídnout životy svých lidí, kteří stejně nemají na vybranou. V tom je jediná výhoda tyranie. Může beztrestně vést válku, které se všichni snaží vyhnout.
Teď je na řadě Ukrajina, která se chce spojit s civilizovaným Západem, aby na rozdíl od Ruska zvládla své věci a stala se normální ekonomicky zdatnou zemí. To ovšem Rusko nemůže připustit, musí Ukrajinu stáhnout k sobě do propasti tyranie, lenosti, chaosu a chlastu, jinak by dávala špatný příklad Rusům a třeba by je napadlo, že ten Putin není to pravé ořechové.
Útokem na Ukrajinu vstoupí Rusko do posledního stádia tyranie, do vyvolání války. To je pole, na němž má poslední šanci uspět. Z historie víme, že je to tragický, ale poslední krok tyranie, po němž po velkých lidských obětech končí i sama tyranie.
Sledoval jsem chvíli slovní bitvu mezi ministry a opozičními poslanci z ANO při jednání o důvěře vládě. Oni neumějí říct kritický protiargument, aniž by nějak urazili dotyčného kritika. A to obě strany. Dokonce bych řekl, že poslanci ANO byli o něco klidnější a věcnější.
Přemýšlím o tom, jestli to je prostě podstatnou součástí politiky vždycky urazit a ponížit soupeře, abych získal body u svých voličů, nebo jestli je to jakási vrozená neomalenost lidí, kteří chodí do politiky. Byli politici, kteří to nedělali, např. Havel, Špidla, Sobotka, Kalvoda, Cyril Svoboda a další, ale těch byla výrazná menšina. Navíc jejich zdvořilost byla považována za slabost.
Mě to odpuzuje a přiznám se, že politiky, kteří to většinou provozují, pohrdám. Je vždycky úleva, když do nějakého debatního pořadu přijde nepolitický odborník nebo komentátor a klidně a věcně diskutuje s jiným odborníkem a v pohodě unese názorovou různost. I my ostatní ve svém životě se dostáváme v práci do názorových sporů a nenapadne nás v tom vidět důvod oponenta urážet. Dokonce když to někdo začne dělat, tak se s ním zaměstnavatel rychle rozloučí. Čili zdvořilost je něco, co v našem životě dominuje a my jsme se jí naučili.
Proč tedy trpíme nezdvořáctví u politiků. Pojďme se domluvit, že nezdvořilé politiky a jejich strany prostě nebudeme volit. Když se zdvořilosti umíme naučit my "obyčejní" občané, tak proč by tito představitelé měli mít nějakou výjimku. Nevolme nezdvořáky a hulváty!
Sledoval jsem Pirátské fórum, kde se představovali kandidáti na předsedu a místopředsedy.
Rychlý dojem: jsou to mladí, vzdělaní a bystří lidé, 95 procent času věnovali sami sobě - tedy fungování strany. Když se dostali na politická témata, tak jen velmi heslovitě (chtěl bych se věnovat zdravotnictví, důležitá je digitalizace apod.), programová diskuze zcela chyběla. Témata jako energetická krize, fiskální politika v době obrovskjého zadlužení, monetární politika, Euro, ekonomická strategie, inovace, řešení sucha, koncept zemědělství a ochrany krajiny, dálnoční a železniční síť, Green Deal, elektromobily versus spalovací motory, hrozící válka na Ukrajině, Čína, Rusko, toto všechno se nachází jsou mimo obzor těchto lidí kandidujících na nejvyšší pozice v Pirátské straně, kteří pro mne reprezentují Piráty jako takové.
A není divu, jso to lidé na začátku životní dráhy, nevědí takřka nic o životě, o světě, o ekonomice, o fungování společnosti a institucí. Kladu si otázku, proč by tyto z občanského pohledu vlastně ještě děti měly být v politice, vždyť všechno je před nimi, ať nejprve projdou životní a profesní praxí a pak můžou jít do politiky. Jejich hlavní hodnotou je slušnost a poctivost, ještě jsou nezkažení politickou praxí. Jenže jaký to má praktický dopad? Dnes jsou ve vládě s kmotrem Pablem jako ministrem spravedlnosti, větší škodnou nemohli do vlády nasadit. A co Piráti na to? Nic. Takže i tahle jejich hodnota je velice pochybná. Reálná politická praxe je požere.
Ale jinak jsou sympatičtí, myslím, že moc škody, ale ani užitku ve vládě nenadělají.