Slovutný literární vědec a kritik Petr A. Bílek podrobil drtivé kritice knihu Andrey Sedláčkové "Téměř nesmrtelná láska". Jediným argumentem jeho kritiky je v podstatě, že mu text přijde nudný. Nepřinesl jinak jediný věcný argument, jediný rozbor textu, dialogů, stavby příběhu, stylu, rozboru postav, jejich psychologie a vzájených vztahů, jakou postavy urazily cestu, jak se proměnily, nic. Kdybych já takhle psal posudky na scénáře pro Státní fond kinematografie, tak by se se mnou rychle rozhloučili. Nicméně v respektovaném Respektu to bez problémů projde.

Za mne ta kniha je pravý opak nudy, já se neskutečně bavil, zejména tvrdou sebeironií autorky, popisem i bystrými postřehy o postmoderní podobě lásky v podobě šesti paralelních vážných vztahů. Výborné jsou i pasáže o Kunderovi, myslím, že Sedláčková ho trefila a přesně vyjádřila jeho psychologii. Nenechte se odradit zapšklou a téměř nenávistnou pseudokritikou a určitě si knihu přečtěte.