Lid, volby a demokracie

V současném sporu o legitimitu postavení KSČM v krajských radách je nejčastějším argumentem jejích zastánců údajná politická i morální povinnost respektovat výsledky voleb. Jakýkoliv jiný přístup je prý nedemokratický, či dokonce „fašizující“. Voliči, a tedy lid, se vyslovili - a s tím se prý už nic nedá dělat, snad jenom počkat na další volby. Kromě značného nepochopení podstaty demokratické politiky jde o argument poněkud nedovzdělaný.

Více »

... díra

Vydavatelství Ringier trvalo více než den, aby zveřejnilo totožnost údajného zadavatele protiprávní inzerce v deníku Blesk, pražského advokáta, a bývalého estébáka Vladimíra Zavadila. Syn jednoho z nejhloupějších představitelů radikálně promoskevského křídla vedení KSČ, který v roce 1968 i v listopadu 89 požadoval ozbrojený zásah proti kontrarevoluci. Vnuk podobně zavilého Drahomíra Koldera - a známý Miroslava Šloufa z Prahy 7 druhé poloviny osmdesátých let, kde bydlel a vystudoval i gymnázium.

Více »

Jak Zeman na IDnes doprášil

Miloš Zeman ztrácí v debatách prezidentských kandidátů argumenty i glanc, a jeho přetrvávající arogance je už jenom těžko pochopitelná.
Pokud nyní tvrdí, že ho nikdy nikdo neviděl opilého – mohu jen připomenout, jak dávno bylo zveřejněno jeho faux pas při jednáních v Melku. Podle shodného tvrzení dvou členů české delegace a jednoho člena delegace rakouské, přikázal na popud kancléře Schüssela české delegaci, aby odešla ze sálu, aby státníci mohli nadále “jednat mezi čtyřma očima“. Po několika hodinách pak rakouský personál musel Miloše Zemana do auta prakticky nakládat. Poprvé to bylo zveřejněno už v roce 2002. Je i řada sociálních demokratů, kteří popsali jeho těžko snesitelné „ovlivněné“ chování ke spolupracovníkům. Ale dobrá.

Více »

Milý a vážený pane Dejdare

Mohu-li přispět náplastí na vaše raněné city, pokusím se o to s úctou k Vašemu herectví a rád. Úcty a obdivu hodní staří muži, Jiří Stránský a Hynek Bočan, napsali a natočili seriál „Zdivočelá země“ jako svoje životní dílo. Z jejich pohledu zcela určitě poslední monumentální fresku, mapující poválečné dějiny jejich a naší vlasti, nebo spíše jejich snu o vlasti, která má smysl a hodnoty, pro které stojí za to se znova a znova zvedat a odporovat zlu. Poslední velké dílo v jejich životě.

Jiří Stránský za ten sen prošel jedenácti lety lágrového pekla, Hynek Bočan zažil mnohé zákazy a ponižování. Vás si vybrali kvůli Vašemu herectví, a udělali dobře. Váš Antonín Maděra, myslím, bude nadlouho tvořit dějiny českého televizního seriálu. Vytvořil jste generační ho hrdinu a chlapa, který tu chyběl. Díky. To momentální nedorozumění pramení z jediné chyby, kterou oba někde v těch sedmnácti letech Vaší společné práce udělali. Vložili do Vás podvědomě celou váhu svých snů o vítězství charakteru a dobra nad zlem. Oni Vám uvěřili, že jste Tonda Maděra.

Lítost nad tím, že jste Martin Dejdar, je vedla k tomu, co napsali. Pokud Vás to urazilo, zkuste to chápat jako poklonu svému herectví. A, o to prosím, zkuste se na to podívat i jejich očima. Jiří Stránský o vás řadu let mluvil jako o svém dalším synovi. Byl na Vás pyšný jako opravdový otec. Myslel a doufal, že jste Antonín Maděra, který by komunistům, nacistům a jakýmkoliv podrazákům nikdy neuhnul. Když jste svobodně vyjádřil svoji podporu Miloši Zemanovi, on zatím viděl jeho blízkost ke komunistům, kteří jeho i statisíce dalších nahnali do lágrů a zničili jim život.

Možná to chce jenom trochu porozumění. A o to Vás prosím. Jsou hlupáci, kteří teď tvrdí, že Vás ctihodní pánové Stránský a Bočan vyhodili z natáčení seriálu, který je už dávno hotov a v jehož posledním díle Váš Tonda Maděra zemřel. Co by tomu řekl, kdyby žil?

3L Zeman – loutka, lhář a Lukoil

Milý Miloši,
Známe se čtyřiadvacet let a dodnes si tykáme. Kdysi jsi mně dokonce osobně přesvědčoval, abych šel znovu do politiky, a pak i nabídl, abych se stal mluvčím ČSSD. Nelibě jsi nesl, když jsem Tě odmítl, ale aspoň jsme si tehdy ve dvou nalili do hlav pěkných pár panáků v Konírně naproti Lidovému domu. Tos měl ještě svoji hlavu, a mohu dosvědčit, že v té době jsi ničí loutkou nebyl. Jenomže to se rychle změnilo.

Více »

Vladimír Kučera pro Klause juniora

Václav Klaus junior by neměl suplovat dějepis

Zařekl jsem se, že v prezidentských volbách nevyjádřím mediálně podporu žádnému z kandidátů. Ne, že bych byl čekal, že mě o to některý ze „spřízněných volbou“ požádá, nejsem celebrita, ale znáte to: náhoda je blbec. Toto tedy není text pro ani proti některému z uchazečů o právo vystupovat pod standartou „Pravda vítězí“. Spíše to budou slova právě pro tu pravdu a proti lhaní, manipulaci s fakty a podpásovému používání polopravd. Včetně demagogického drnkání na strunu primitivních emocí.
Václav Klaus mladší je úspěšným ředitelem gymnasia. Vystudoval matematiku a geografii, pokud vím. Měl by se tedy držet svého kopyta a zásadně se vyhýbat tomu, aby kupříkladu nyní, kdy chřipková epidemie kosí profesorské sbory, suploval dějepis. Jeho znalosti v této aprobaci jsou kusé až chabé, spíše se pohybují na úrovni normalizačních příruček typu pohádky Jana Hostáně Jak Voloďa přemohl krutého cara..
Alespoň to Klaus jun. prokázal, když plasticky vykreslil podobu Karla VI. Schwarzenberga, otce současného ministra zahraničí. Kupříkladu pateticky odhalil jeho členství ve Vlajce. Organizace Vlajka je v podvědomí veřejnosti, masírované po desetiletí glajchšaltujícím výkladem historie, vnímána jako okupační kolaborantská organizace. Kdyby Václav Klaus junior více studoval i jiné vědy než počty, zjistil by, že i ona měla svůj vývoj. Ne, že by třeba zrovna mě osobně nějak fascinovala už svými prvorepublikovými názory a činností, nicméně její tehdejší působení, chápané v kontextu doby, není zdaleka tak divoké, jak by se zdálo v ahistorickém pohledu současných zkušeností.
Především mícháme s oblibou fašismus s nacismem, což v realitě prvorepublikových časů příliš neplatí. Ale to by byl složitý výklad. Držme se knížete Karla VI. Schwarzenberga a jeho vlajkařské minulosti. Vlajka byly původně, zjednodušeně řečeno, kroužek radikálních studentů filozofie a několika intelektuálů. Byl vyhraněně nacionalistický po česku, odmítal komunismus, liberalismus, volal po dodržování křesťanských zásad, dovolával se starých národních tradic. Spolek se definoval proti Hradu a přebujelé stranickosti. A hlavně: Vlajka byla vyhraněně protiněmecká! Jako ostatně většina prvorepublikových zdejších fašistů a protofašistů. Pro spravedlnost: Vlajka byla také antisemitská. Je to odpudivý rys a nikdo jí ho neodpáře. Starý pan Schwarzenberg, který tehdy ovšem nebyl starý, nýbrž ještě značně nezralý (narodil se roku 1911) se v tomto ohledu zmítal ve dvojznačnosti, jak uvádí M. C. Putna. Na jedné straně odmítal „židobolševismus“, neboť ruský komunismus byl s Židy tenkrát zobecněně spojován, a dravý kapitalismus, také nespravedlivě připisovaný nvýhradně Židům. Ale Schwarzenebrg si vážil židovství jako víry a vyznání, ba chápal sionismus. Po zkušenostech 2. světové války svoje postoje v této věci zcela přehodnotil. Putna připomíná jeho překlad (nebýt to v tak tragických souvislostech až úsměvný) slova holocaust. Schwarzenberg jej přezývá „celopal“.
Z Vlajky vystoupil Karel VI. Schwarzenberg v roce 1938. Patřil mezi iniciátory a autory deklarace české šlechty prezidentu Edvardu Benešovi v témže roce. V ní staré zemské české rody vyznávají svou sounáležitosti k vlasti a hlásí se jí do služby. O rok později, v už ještě dramatičtějších podmínkách, hraje stejnou roli při dalším dopisu prezidentu Emilu Háchovi, v níž čeští šlechtici zdůrazňují, že jsou právě jen a jen čeští. Schwarzenberg ovšem pouze nepsal. Konal. Například odmítl říšské občanství, které mu nacisté nabídli. Zúčastnil se aktivně protiněmeckého odboje.
Václav Klaus mladší také tvrdí, že Schwarzenberg byl na jakési cestě s kolaborantským novinářem Krychtálkem do Berlína, která měla za účel zlikvidovat 2. republiku. Existuje pro to jediné svědectví v jedné, jediné knize – slova bývalého šéfa Hitlerjugend Siegfrieda Zoolmanna, vyslovaná po mnoha desítkách let. Nic jiného, co by to podpořilo, se nenašlo. To je, věru, příkladná práce s prameny, hodná suplujícího historika Václava Klause juniora.
Na majetek Schwarzenbergů se také po válce v žádném případě nevztahovaly denacifikační a protikolaborantské dekrety. Jejich statky jim zabavili až komunisté. A ze země odešli (nejspíš velmi prozíravě) před komunisty, nebyli „odsunuti“, jak se leckdo snaží sugerovat. Jenom aby vše bylo celistvé: komunistický zábor schwarzenberských statků nebyl první. Nacisté Schwarzenbergům za jejich postoje uvalili na panství nucenou správu. A to nejen orlické větvi, ale i hlubocké, jejíž představitel Adolf proslul tím, že když byla „zanšlusovaná“ Vídeň zaplavená nápisy: „Židům vstup zakázán!“, vyvěsil ve svých tamních zahradách cedulky: „Židé jsou zde vítáni!“ Pak musel emigrovat do USA a v roce 1947 československý parlament schválil nestoudný Lex Schwarzenberg, kterým znárodnil speciálně jeho panství s odůvodněním, že se nesluší, aby jeden rod měl tak velké bohatství, zjednodušeně řečeno. Jinak na něj nic nenašli, ať hledali, jak hledali…
Tolik tedy k části historie Vlajky a účasti Karla VI. Schwarzenberga v ní. Pikantnost na závěr: nedávno velmi vehementně a zaníceně podpořil otec Václava Klause juniora, pan prezident, jakýsi manifest Ladislava Bátory. Domnívám se, že Bátorovo prohlášení, co má rád a co ne, by v mnohém souznělo s ultrakonzervativními a nacionalistickými vlajkaři první republiky. Není to můj půllitr pravého českého piva, nicméně každý má právo na názor, i Ladislav Bátora, i Václav Klaus senior. Zajímavé je, že v této deklaraci se mimo jiné říká, že raději Boženu Vikovou-Kunětickou než Jiřinu Šiklovou. Nic proti tomu, každý má tu svou za jedinou. Božena Viková-Kunětická byla první česká žena-poslankyně, národní demokratka. To ale teď není důležité. Zajímavé v souvislosti toho, o čem tu nyní byl řeč, je její prohlášení na schůzi Mladé generace národních demokratů v roce 1929: „Je potřeba, aby vedle něj (míněn Hus, pozn. V. K.) bylo vyzvednuto jméno vůdce husitských vojsk a říkáme-li fašismus, vyslovujeme při tom jméno Žižka.“ Tož tak.
Historie bývá někdy rozmarná, že?
VLADIMÍR KUČERA

Jan Hřebejk pro Klause juniora

Pane Václave Klausi,

oba jsme absolvovali komunistické školy s jejich Občankou a Dějákem, vedenými zcela v duchu Krakonošských pohádek, ale přeci jen už je to nějaký ten pátek.

Nemusíme si jistě myslet o politice totéž, abychom ze sebe nedělali časopis Dikobraz s jeho svěžím humorem pro pracující.

Co se týká otce Karla Schwarzenberga, řekl bych, že zjednodušujete, či přímo lžete, což je hanba. Rozhodl jste se jako ředitel prestižního gymnázia podkuřovat šovinistům a blbcům – vaše věc.

Jedna věc je ovšem mimo diskusi: Karel Schwarzenberg používá velmi přesnou a bohatou češtinu, ale má řečovou vadu – tedy tělesný handicap. To je rozdíl, kterému rozumíte. Oba přeci víme, že Karel Schwarzenberg zná slova naší hymny. A měl byste vědět, co pro tuto zemi udělal, a jaké postoje vůči ní zastával a zastává. Nevíte-li to – vaše ostuda. Co ale víte moc dobře je, že vaším „kté domoff můj….“ se ve skutečnosti posmíváte nikoli neznalosti češtiny, ale fyzickému handicapu.


A to je od vás, řekl bych, trapný. Myslíte, že by Karla Schwarzenberga napadlo „žertovně“ se ptát, proč se – a já se omlouvám - šklebíte?

Nenapadlo. A to je ten rozdíl mezi ním a vámi.

Jinak nic ve zlým – Honza Hřebejk

Nečestnost Václava Klause ml.

Je jistě zdravé a povzbuzující konfrontovat různé názory. Tedy, pokud jsou seriózní a opřené o realitu a fakta. Poněkud hysterický text pana Václava Klause mladšího zde na Aktuálně.cz má ovšem k serióznosti velmi daleko, a spíše zavání nehezkou osobní záští a pomluvou. Jeho privátní nechuť ke Karlu Schwarzenbergovi je jeho právem, ale použití hrubě zkreslených informací o jeho otci (!) je nečestné a nízké.

Více »

Zodpovědnost mladých voličů

Vladimír Franz se pro prezidentskou volbu stal symbolem a volbou pro část mladé generace, která potřebuje dát najevo svoje naprosto legitimní rozhořčení nad nemravností a zkorumpovaností „české lumpenpolitiky“. Stejně jako se před pár lety symbolem stejně legitimní generační vzpoury stala vajíčka, házená na Jiřího Paroubka, protesty proti korupční koalici ČSSD a ODS po volbách v roce 2010 v Praze, nebo akce dnešních studentů proti vlivu komunistů na školství.

Více »