V neděli 28.10. jsem byl na Pražském hradě ve Vladislavském sále po patnácté – pětkrát za V. Havla, desetkrát za V. Klause. A troufám si říci, že tento večer korunoval končící prezident svým doposud nejlepším projevem ve funkci. Především přesně a jasně pojmenoval několik základních neduhů celé soudobé západní evropské společnosti. K ní patříme a tudíž i nás tyto neduhy zavádějí do slepé uličky.