Europarlament coby kádrovák. Co na to pan Niedermayer?
Bernd Lucke je německý profesor ekonomie a výrazný kritik jednotné měny euro. Tvrdí, že euro je špatně koncipované a že Evropu nespojuje, nýbrž rozděluje. Německá politická scéna to sice považuje za nemístné rouhání, stále větší část německé veřejnosti je ale opačného názoru. Ukázalo se to, když Luckem založená strana Alternativa pro Německo (AfD) pronikla v eurovolbách až do Evropského parlamentu. Na kandidátce AfD (které se někdy říká „strana profesorů“) byli zvoleni lidé, nad nimiž „eurofilové“ nemohou jen tak mávat rukou. Jedním z nich je třeba Hans Olaf Henkel, bývalý šéf německé IBM a ex-prezident Federace německého průmyslu. Dalším Joachim Starbatty, též renomovaný ekonom, autor ústavní stížnosti k soudu v Karlsruhe ohledně neústavnosti záchranných balíčků v souvislosti s řeckou krizí.
Juncker : naprosto špatná volba
Napřed citát : „Něco odsouhlasíme a čekáme. Když nenastane žádný velký pokřik a vzpoury, protože většina vůbec nepochopila, co bylo rozhodnuto, tak pokračujeme – krok za krokem, až již neexistuje cesta zpátky.“ Autorem těchto slov je Jean-Claude Juncker, horký kandidát na předsedu Evropské komise. Tento „návod“ je dobrou ukázkou, jak si dosavadní evropský establishment představuje evropskou integraci. Postupuje se takto pod heslem „ever closer union“ už desítky let. Lidé jako Juncker v tomto systému vyrostli a pomáhali jej spoluvytvářet. Nikdy nepochopí, že je systém třeba zásadně reformovat, jinak Evropská unie z problémů nevybředne. A nikdy nepochopí, že příčinou problémů není příliš málo integrace, ale naopak přílš mnoho. Jejich ideologií je evropský federalismus, pomalý postup k evropskému superstátu bez možnosti návratu. To je jeden z důvodů, proč je Juncker špatnou volbou. Představit si tohoto zasloužilého evropského aparátčíka jako reformátora je nemožné. V EU se pojede dál ve stejných kolejích, jen se ve vlaku zatáhnou záclonky.
Evropský parlament šetřit neumí. Ani nechce
Představte si, že by česká Poslanecká sněmovna nebo Senát (nebo obojí dohromady)měly v každém krajském městě svoji informační kancelář. V ní by pracovali parlamentní zaměstnanci, jejichž úkolem by bylo informování veřejnosti o činnosti českého Parlamentu. Připadalo by vám to uhozené? Není divu. Od toho tady přece jsou jednak média, ale také zejména samotní poslanci, aby vlastní aktivitou propagovali svoji instituci i sebe sama.
Euro? ČSSD úplně mimo.
Tři čtvrtiny české veřejnosti nesouhlasí s přijetím eura. Poslední údaje ukazují, že se na tom od loňského podzimu nic nezměnilo ani po intervenci ČNB proti koruně. U voličů všech parlamentních stran převažují odpůrci eura nad příznivci. U voličů hlavní vládní strany ČSSD je dokonce čtyřnásobně víc odpůrců než příznivců. Přesto vláda, vedená ČSSD, tento fakt vytrvale ignoruje. Jindy se názorem občanů zaklíná na každém kroku, teď je jí to nepohodlné. Takže jen dokola omílá otřepaný argument, že není o čem se bavit, neboť´ přijetí jednotné měny jsme si schválili už v referendu o vstupu do EU.
Cameronův projev k EU
(článek vyšel v LN ještě před 2. kolem prezidentské volby, proto se tam píše o obou kandidátech)
Nejlepší Klausův projev
V neděli 28.10. jsem byl na Pražském hradě ve Vladislavském sále po patnácté – pětkrát za V. Havla, desetkrát za V. Klause. A troufám si říci, že tento večer korunoval končící prezident svým doposud nejlepším projevem ve funkci. Především přesně a jasně pojmenoval několik základních neduhů celé soudobé západní evropské společnosti. K ní patříme a tudíž i nás tyto neduhy zavádějí do slepé uličky.
Strašidelná konformita ČSSD
Ve víru vnitropolitických turbulencí zapadla jedna celkem důležitá událost : ústavní výbor Evropského parlamentu uspořádal v úterý slyšení se zástupci českého Parlamentu k tzv. "české výjimce" z Listiny základních práv EU (která je součástí Lisabonské smlouvy). "Česká výjimka" je ovšem zcela nepřesný, spíše mediální termín. Ve skutečnosti jde o možnost, aby Česká republika přistoupila k Protokolu, již dříve sjednanému Polskem a Velkou Británií, který definuje způsob, jímž bude zmíněná Listina v těchto zemích uplatňována. Oranžový Senát s dvojicí Štěch-Gajdůšková už dlouho vede proti tomuto Protokolu ideologicky předpojatou bitvu. Nejinak tomu bohužel bylo i v úterý večer ve Štrasburku.
ČSSD - poskok Merkelové a Sarkozyho?
Pan Chmelař, t. č. zaměstnaný evropskými sociálními demokraty, nazval českého premiéra poskokem Davida Camerona. Ve stejné logice bychom mohli nazvat politiky ČSSD poskoky Merkelové a Sarkozyho, protože svými postoji podporují německo-francouzské zájmy. Pana Chmelaře snad trochu omlouvá to, že je absolventem prestižní francouzské školy Science Po, která umí velmi solidně a po evropsku vymývat mozky. V odpověd´panu Chmelařovi dávám dnes na svém blogu prostor britskému kolegovi Callananovi, předsedovi naší europoslanecké frakce ECR, resp. článku, který napsal pro česká média:
Evropští světáci, nebo servilní čecháčci
Český vnitropolitický spor o tzv. "fiskální kompakt" není pouhým sporem o finanční disciplínu. Nikdo se přece dnes nestaví - ani nemůže - proti úsporné politice veřejných financí. Dokonce už i ČSSD je pro (byt´ není jasné, zda si uvědomuje, jaký bič si tím na sebe sama plete). Ve skutečnosti jde o víc. Je to stále stejný spor o budoucnost Evropské unie, který se tady odehrával již okolo tzv. euroústavy nebo její následovnice, Lisabonské smlouvy. A stejně jako dřív jsou tu dva základní pohledy na evropskou integraci.
Nenechme se zatáhnout do problémů eurozóny
Fiskální disciplína a vyrovnané rozpočty, hlavní témata summitu EU, jsou nepochybně chvályhodnými cíli. Nelze proti nim nic namítat, naopak. Nicméně jejich primární příčinou dnes není ekonomická agenda (ozdravění financí), ale politická agenda (udržení eurozóny v alespoň současné podobě, další prohloubení evropské integrace). A to už problém je.
Vondráček papouškuje Lavrova, Babiš štve "naše lidi" proti uprchlíkům. Kreml tleská
"Nejste v kondici." Vondráček to od Pekarové schytal už ve studiu. To byl jen začátek
Jak drahé bude máslo ve válce? To je otázka!
Fiala II slibuje platy jako v Německu, babišuje a trumpuje. Ale není Babiš ani Trump
Bezpodmínečná podpora Ukrajiny je klíč k míru. Američané to už pochopili
