Ne, nejde o toho známého českého parlamentního "medvěda", který se ve skutečnosti jmenuje rozpočtová rezerva a na konci roku si jej poslanci porcují do svých domovských regionů. Tento "evropský" medvěd má podobu několika důležitých funkcí v institucích EU, o něž se teď právě začíná svádět líté strategické utkání.

Evropské volby se totiž blíží a po nich začne nové, pětileté funkční období Evropské komise a Evropského parlamentu. Takže především je zde křeslo předsedy Evropské komise (na 5 let) a předsedy Evropského parlamentu (dvakrát po dvou a půl letech). A pokud vstoupí v platnost tzv. Lisabonská smlouva, přibude k tomu ještě funkce předsedy Evropské rady na 2,5 roku (dnes rotující po půl roce) a vysoký představitel EU pro zahraniční a bezpečnostní politiku. Tudíž opravdu je co "porcovat".

Kritérií pro takové porcování je dost. Nutno zdůraznit, že jde o mezistátní utkání, v němž se střetávají velké země s malými, staré členské země s novými, Jih EU se Severem, eurozóna se zeměmi mimo ni, evropská levice s pravicí a tak by se dalo pokračovat ještě dlouho. Jen pro srovnání : předsedou Evropské komise byl v uplynulé pětiletce Portugalec, zatímco předsednictví Evropského parlamentu si podělili Španěl s Němcem.

Hrají se taktické hry. Před časem například informoval německý tisk, že nejsilnější frakce Evropského parlamentu (EP), totiž evropští lidovci (EPP), navrhne na předsedu EP na prvních 2,5 roku polského expremiéra Jerzy Buzka. Tato zdánlivě nebývalá vstřícnost vůči jedné z nových členských zemí měla své pragmatické kořeny. Předseda EP je funkce ponejvíce ceremoniální, takže její symbolické přenechání jednomu z "bažantů" EU by umožnilo starým "mazákům" EU si nerušeně rozdělit ty ostatní, důležitější.

Do hry však náhle vstoupil Silvio Berlusconi, který si po nedávném spojení své vlastní strany s Alleanzou Nazionale spočítal, že Italové by po volbách mohli být v řadách eurolidovecké frakce nejpočetnější národní skupinou a proto oznámil, že kandidátem EPP na předsedu EP by v takovém případě měl být Ital. A to ještě zpoza rohu svou kandidaturu ohlásil lídr liberální frakce Graham Watson, kterému se nelíbí letitá praxe skryté "velké koalice" v Evropském parlamentu, kdy si předsednické křeslo rozdělí napůl eurolidovci s eurosocialisty.

Také pokud jde o předsedu Evropské komise, není jasno. Svou chuť pokračovat ohlásil stávající José Barroso z řad EPP, nicméně pravidlem je, že potenciálního šéfa komise navrhuje po volbách nejsilnější parlamentní frakce a není zdaleka jisté, že eurolidovci tuto pozici obhájí - obzvláště když jejich řady se chystá opustit jak britská Konzervativní strana, tak česká ODS.

Pokud přibudou v důsledku přijetí Lisabonské smlouvy ještě nové funkce, počet možných kombinací se zvýší. České republice by pak mělo jít o to, aby alespoň jednu z těch opravdu důležitých - zejména předsedu Evropské rady nebo vysokého představitele pro zahr. a bezp. politiku - obsadil někdo z nových členů, atlanticky orientovaných, nepříliš ochotných ustupovat Rusku a vnímajících potřeby střední a východní Evropy. I tuto debatu mohlo české předsednictví EU moderovat, usměrňovat a zasahovat do ní. Teď, kdy padla vláda a blíží se jmenování pouze přechodného a nepolitického kabinetu, se ovšem naše kapacita a autorita v této záležitosti nepochybně sníží. To je jen další z nepříjemných dopadů nezodpovědnosti všech, kdo se o svržení vlády postarali.