Pohár nezodpovědnosti přetekl...
Česká republika v současné době potřebuje hlavně tři věci: plnohodnotnou vládu, politickou stabilitu a ze strany zahraničních partnerů předvídatelnost. Po včerejšku díky nesourodé koalici 101 zákeřných hlasů nemáme ani jediné. A to v době celosvětové hospodářské krize a to v čase, kdy naše země předsedá institucím Evropské unie.
ČR se pomalu dařilo setřásat nešťastnou nálepku problémové, východoevropské země. Jak jinak ale mohou zahraniční investoři vnímat pád vlády v době hospodářské krize, než jako důkaz toho, že je u nás ekonomika v rozvratu? Včera jsme se s konečnou platností zařadili po bok Maďarska, Lotyšska a Islandu.
Sociální demokraté ukázali, že se ve svém svatém tažení na Strakovu akademii nezastaví před ničím – že se nezdráhají jako rukojmí vzít všechny české podnikatele, zaměstnance a celou českou ekonomiku. Nepřejí si totiž méně nezaměstnaných. Nikoliv. V Lidovém domě potřebují více nezaměstnaných, větší propad hospodářské výroby, větší prohlubování krize. Protože potom budou všem moci cynicky otevřít svou falešnou sociální náruč.
Předsednictví Rady EU je naše nejvýznamnější zahraničně politická úloha minimálně za poslední desetiletí. Celá administrativa se na něj dlouho a pečlivě připravovala. Od prvního dne prokazujeme, že jsme schopni zvládnout řízení největší světové ekonomické velmoci a že dokážeme dělat globální politiku. Může to být naše poslední příležitost, kdy budeme mít šanci ovlivňovat celosvětovou agendu. Jak se zachová naše opozice? Podrazí vládě nohy a celé ČR tak vrazí dýku do zad.
Celá naše složitě a dlouhodobě budovaná pozice moderátora, toho kdo tvrdě tlačí na dosažení kompromisů, se včera otřásla v základech. A proč? Protože bylo několika pánům z opozice líto, že u toho nemohou být sami a tak se rozhodli zlomyslně škodit. Nevím, zda si dopředu spočítali, že z mezinárodního oslabení české vlády budou nejvíce těžit ambiciózní aktivisté typu prezidenta Sarkozyho. Možná ano, ale pravděpodobně je jim to zcela jedno. Není možné se nezeptat: To jejich evropská politika spočívá v oslabování české vlády a posilování Francie a jiných velkých zemí?
Sociální demokraté ukázali, jaký význam přisuzují našemu předsednictví EU. Úplně stejný jako hospodářské krizi. Žádný.
Včera s konečnou platností přejali klasickou strategii antisystémových stran – totiž „čím hůř, tím líp“. Samotní komunisté se nestačí divit. Nestačí se divit ani celý svět, který na nás v současnosti upírá své oči. Musí si říkat, že se ti Češi asi úplně zbláznili. Svrhnout vládu v době, kdy bojuje s hospodářskou krizí, předsedá EU, a chystá se mimo jiné i na veledůležitý summit s novým americkým prezidentem, to už vyžaduje velkou dávku cynismu a zvrácené otrlosti. Jiří Paroubek znovu ukázal, že se mu obojího dostává v dostatečném množství.
ČR se pomalu dařilo setřásat nešťastnou nálepku problémové, východoevropské země. Jak jinak ale mohou zahraniční investoři vnímat pád vlády v době hospodářské krize, než jako důkaz toho, že je u nás ekonomika v rozvratu? Včera jsme se s konečnou platností zařadili po bok Maďarska, Lotyšska a Islandu.
Sociální demokraté ukázali, že se ve svém svatém tažení na Strakovu akademii nezastaví před ničím – že se nezdráhají jako rukojmí vzít všechny české podnikatele, zaměstnance a celou českou ekonomiku. Nepřejí si totiž méně nezaměstnaných. Nikoliv. V Lidovém domě potřebují více nezaměstnaných, větší propad hospodářské výroby, větší prohlubování krize. Protože potom budou všem moci cynicky otevřít svou falešnou sociální náruč.
Předsednictví Rady EU je naše nejvýznamnější zahraničně politická úloha minimálně za poslední desetiletí. Celá administrativa se na něj dlouho a pečlivě připravovala. Od prvního dne prokazujeme, že jsme schopni zvládnout řízení největší světové ekonomické velmoci a že dokážeme dělat globální politiku. Může to být naše poslední příležitost, kdy budeme mít šanci ovlivňovat celosvětovou agendu. Jak se zachová naše opozice? Podrazí vládě nohy a celé ČR tak vrazí dýku do zad.
Celá naše složitě a dlouhodobě budovaná pozice moderátora, toho kdo tvrdě tlačí na dosažení kompromisů, se včera otřásla v základech. A proč? Protože bylo několika pánům z opozice líto, že u toho nemohou být sami a tak se rozhodli zlomyslně škodit. Nevím, zda si dopředu spočítali, že z mezinárodního oslabení české vlády budou nejvíce těžit ambiciózní aktivisté typu prezidenta Sarkozyho. Možná ano, ale pravděpodobně je jim to zcela jedno. Není možné se nezeptat: To jejich evropská politika spočívá v oslabování české vlády a posilování Francie a jiných velkých zemí?
Sociální demokraté ukázali, jaký význam přisuzují našemu předsednictví EU. Úplně stejný jako hospodářské krizi. Žádný.
Včera s konečnou platností přejali klasickou strategii antisystémových stran – totiž „čím hůř, tím líp“. Samotní komunisté se nestačí divit. Nestačí se divit ani celý svět, který na nás v současnosti upírá své oči. Musí si říkat, že se ti Češi asi úplně zbláznili. Svrhnout vládu v době, kdy bojuje s hospodářskou krizí, předsedá EU, a chystá se mimo jiné i na veledůležitý summit s novým americkým prezidentem, to už vyžaduje velkou dávku cynismu a zvrácené otrlosti. Jiří Paroubek znovu ukázal, že se mu obojího dostává v dostatečném množství.