Kvalita maturitních testů má vliv na osudy mladých lidí
Známky z maturit spolurozhodují o kariéře mladých lidí. Mezi nimi maturitní didaktický test z českého jazyka. Autor: Cermat.
Didaktický test z českého jazyka by měl ověřit a potvrdit, co se maturující na střední škole naučili: v češtině by to měla být schopnost formulovat myšlenky, psát, vystupovat, debatovat, argumentovat, v literatuře pěstovat vztah ke knize. Na didaktický test z češtiny odkazuje Tomáš Feřtek (Respekt) ve svém článku Případ Neruda. Co přece zná a musí znát každý.
Po rozkliknutí odkazu se objeví test Cermatu. Na výchozí texty navazují cvičení. Nechybí evergreen – texty s uměle implantovanými chybami. K nejohyzdnějším řadím větu „Svatby se konají také v opatské kaply“. Připomíná to Oprásky s českí historje, z nichž vás ale nikdo nenutí maturovat, poněvadž byste to hnali k soudu. S uměle vykonstruovanými chybami se pracuje v textech 1 a 25, ve cvičeních 2, 5, 10, 18, 23, 28. Jako by Cermat zamýšlel vychovávat budoucí učitelky a učitele češtiny.
Ve výchozích textech upoutají pozornost vyhvězdičkovaná místa, do nichž mají maturující doplnit správné slovo. Ale proč? Cvičili to na hodinách češtiny? Rekonstruovali staré tisky s rozmazanými slovy? Na jiných místech jsou slova tučně zdůrazněna, podtržena nebo psána HŮLKOVÝM PÍSMEM. Aha, klíčová slova, řeknete si, znáte to z práce s inteligentními texty. Omyl! Máte opravovat mluvnické chyby, hledat synonyma, zvažovat, zda jde o přímou řeč či co jiného, a nadto projevit schopnost porozumění textu a vyhledávání informací. Grafickou úpravou výchozích textů ale Cermat podstatně ztížil jejich čitelnost.
Zlomek maturujících (půjde-li studovat češtinu) uplatní schopnost určování přísudku se sponou (6.1) a feminin ve funkci podmětu (6.2), definování smyslu vět odbornou terminologií (22), vyhledávání kolektiv, pluralií tantum a jiných „špeků“ (29).
V jedné úloze má maturant/ka seřadit rozházené odstavce do souvislého textu. Vsadím se, že něco takového vidí leckdo v životě poprvé. Ledaže má doma sourozence v předškolním věku, vytrhávající a rozstříhávající stránky z románů (zde: Loukotkové Spartakus), a nebohá starší sestra či bratr je musejí sestavovat.
Jakožto osvojení si literatury zkouší Cermat znalost jmen klasických autorů (7) konče Nerudou. Čte se na hodinách češtiny Homér, Goethe, Ezop, Sofokles? Čte se Neruda, u něhož Tomáš Feřtek zaznamenal Cermatem nepřesně uvedený titul povídky? A co současná literatura? Mimochodem, kde zůstaly autorky? Nebyly? Nestály za zmínku? A vůbec, co vlastně obnášela výuka literatury? Hledala se anafora a epifora (úloha 30) a počítaly slabiky ve verších (32)? Ostatně troufám si říci, že pro život po maturitě je důležitější znát, že Sofoklovo drama dalo vzniknout termínu „oidipovský komplex“ a alespoň zhruba vědět, čeho se týká, než kdo ono drama o thébském králi napsal.
Ani pěkný výchozí materiál (8) kupodivu nevede ke smysluplné práci. Maturující má zjistit, ve kterých dvou z celkem osmnácti vět se slovo „těžký“ jeví antonymem slova „snadný“:
1. Dělal si z toho těžkou hlavu. 2. Byl těžký kuřák. 3. Nesl těžké zavazadlo. 4. Podporoval rozvoj těžkého průmyslu. 5. Utrpěl těžké popáleniny. 6. Pomohl jí pověsit těžké závěsy. 7. Byl zápasníkem v těžké váze. 8. Vyřešil těžkou hádanku. 9. Nesnášel těžkou vůni jejího parfému. 10. V jídelně byl těžký vzduch. 11. Způsobil nehodu s těžkými následky. 12. Vybral si těžký studijní obor. 13. Měl těžkou alergii na ořechy. 14. Po lahvi vína měl těžký jazyk. 15. Přednášel o škodlivosti těžkých kovů. 16. Těžké větve jabloní se náhle zlomily. 17. Měl víčka těžká únavou. 18. Kvůli závodům omezil těžkou stravu.
Je škoda času pečlivě zvažovat smysl a význam slovních spojení typu „snadná hlava“ a „snadné zavazadlo“. Abych však nebyla jen negativní, nabídnu ke stejnému textu číslo 8 úkol podle svých představ, poté co vyřadím větu číslo 18 s méně běžnou kolokací „těžká strava“. Nové zadání bude znít:
Najděte a označte odpovídajícím písmenem věty, kde výraz „těžký“ vyjadřuje
A. Hmotnost
B. Obtížnost, komplikovanost, závažnost
C. Pocit
D. Termín
(U věty 9 lze uznat C i D.)
Didaktika je, stručně řečeno, věda o formách a metodách výuky. Úlohy v didaktickém testu CJMZD20C0T01 měly zjišťovat, čím se maturující na hodinách češtiny zabývali, jak pracovali a jak dovedou aplikovat získané vědomosti. Měly respektovat požadavky na cílové kompetence absolventky či absolventa a opírat se o práci vyučujících.
Šest listů cermatího testu podle mého názoru nenaplnilo řádným způsobem ani jedno, ani druhé. Cermat se tak značnou měrou podílí na případném neúspěchu u maturit z českého jazyka a na následcích tohoto neúspěchu v dalším životě maturanta či maturantky.
P.S.: Dávno je doba, kdy instituce rozhodovaly o tom, které slovo používat a které nikoli. Každé slovo má právo na existenci, je-li a) srozumitelné a výstižné, b) utvořeno podle principů slovotvorby. Výraz „vyhvězdičkované místo“ je analogií „vytečkovaného“, neboť Cermat v testu používá hvězdičky.
Výraz "cermatí" jsem převzala z textu Tomáše Feřteka (nebo Feřtka, obojí možné).
Didaktický test z českého jazyka by měl ověřit a potvrdit, co se maturující na střední škole naučili: v češtině by to měla být schopnost formulovat myšlenky, psát, vystupovat, debatovat, argumentovat, v literatuře pěstovat vztah ke knize. Na didaktický test z češtiny odkazuje Tomáš Feřtek (Respekt) ve svém článku Případ Neruda. Co přece zná a musí znát každý.
Po rozkliknutí odkazu se objeví test Cermatu. Na výchozí texty navazují cvičení. Nechybí evergreen – texty s uměle implantovanými chybami. K nejohyzdnějším řadím větu „Svatby se konají také v opatské kaply“. Připomíná to Oprásky s českí historje, z nichž vás ale nikdo nenutí maturovat, poněvadž byste to hnali k soudu. S uměle vykonstruovanými chybami se pracuje v textech 1 a 25, ve cvičeních 2, 5, 10, 18, 23, 28. Jako by Cermat zamýšlel vychovávat budoucí učitelky a učitele češtiny.
Ve výchozích textech upoutají pozornost vyhvězdičkovaná místa, do nichž mají maturující doplnit správné slovo. Ale proč? Cvičili to na hodinách češtiny? Rekonstruovali staré tisky s rozmazanými slovy? Na jiných místech jsou slova tučně zdůrazněna, podtržena nebo psána HŮLKOVÝM PÍSMEM. Aha, klíčová slova, řeknete si, znáte to z práce s inteligentními texty. Omyl! Máte opravovat mluvnické chyby, hledat synonyma, zvažovat, zda jde o přímou řeč či co jiného, a nadto projevit schopnost porozumění textu a vyhledávání informací. Grafickou úpravou výchozích textů ale Cermat podstatně ztížil jejich čitelnost.
Zlomek maturujících (půjde-li studovat češtinu) uplatní schopnost určování přísudku se sponou (6.1) a feminin ve funkci podmětu (6.2), definování smyslu vět odbornou terminologií (22), vyhledávání kolektiv, pluralií tantum a jiných „špeků“ (29).
V jedné úloze má maturant/ka seřadit rozházené odstavce do souvislého textu. Vsadím se, že něco takového vidí leckdo v životě poprvé. Ledaže má doma sourozence v předškolním věku, vytrhávající a rozstříhávající stránky z románů (zde: Loukotkové Spartakus), a nebohá starší sestra či bratr je musejí sestavovat.
Jakožto osvojení si literatury zkouší Cermat znalost jmen klasických autorů (7) konče Nerudou. Čte se na hodinách češtiny Homér, Goethe, Ezop, Sofokles? Čte se Neruda, u něhož Tomáš Feřtek zaznamenal Cermatem nepřesně uvedený titul povídky? A co současná literatura? Mimochodem, kde zůstaly autorky? Nebyly? Nestály za zmínku? A vůbec, co vlastně obnášela výuka literatury? Hledala se anafora a epifora (úloha 30) a počítaly slabiky ve verších (32)? Ostatně troufám si říci, že pro život po maturitě je důležitější znát, že Sofoklovo drama dalo vzniknout termínu „oidipovský komplex“ a alespoň zhruba vědět, čeho se týká, než kdo ono drama o thébském králi napsal.
Ani pěkný výchozí materiál (8) kupodivu nevede ke smysluplné práci. Maturující má zjistit, ve kterých dvou z celkem osmnácti vět se slovo „těžký“ jeví antonymem slova „snadný“:
1. Dělal si z toho těžkou hlavu. 2. Byl těžký kuřák. 3. Nesl těžké zavazadlo. 4. Podporoval rozvoj těžkého průmyslu. 5. Utrpěl těžké popáleniny. 6. Pomohl jí pověsit těžké závěsy. 7. Byl zápasníkem v těžké váze. 8. Vyřešil těžkou hádanku. 9. Nesnášel těžkou vůni jejího parfému. 10. V jídelně byl těžký vzduch. 11. Způsobil nehodu s těžkými následky. 12. Vybral si těžký studijní obor. 13. Měl těžkou alergii na ořechy. 14. Po lahvi vína měl těžký jazyk. 15. Přednášel o škodlivosti těžkých kovů. 16. Těžké větve jabloní se náhle zlomily. 17. Měl víčka těžká únavou. 18. Kvůli závodům omezil těžkou stravu.
Je škoda času pečlivě zvažovat smysl a význam slovních spojení typu „snadná hlava“ a „snadné zavazadlo“. Abych však nebyla jen negativní, nabídnu ke stejnému textu číslo 8 úkol podle svých představ, poté co vyřadím větu číslo 18 s méně běžnou kolokací „těžká strava“. Nové zadání bude znít:
Najděte a označte odpovídajícím písmenem věty, kde výraz „těžký“ vyjadřuje
A. Hmotnost
B. Obtížnost, komplikovanost, závažnost
C. Pocit
D. Termín
(U věty 9 lze uznat C i D.)
Didaktika je, stručně řečeno, věda o formách a metodách výuky. Úlohy v didaktickém testu CJMZD20C0T01 měly zjišťovat, čím se maturující na hodinách češtiny zabývali, jak pracovali a jak dovedou aplikovat získané vědomosti. Měly respektovat požadavky na cílové kompetence absolventky či absolventa a opírat se o práci vyučujících.
Šest listů cermatího testu podle mého názoru nenaplnilo řádným způsobem ani jedno, ani druhé. Cermat se tak značnou měrou podílí na případném neúspěchu u maturit z českého jazyka a na následcích tohoto neúspěchu v dalším životě maturanta či maturantky.
P.S.: Dávno je doba, kdy instituce rozhodovaly o tom, které slovo používat a které nikoli. Každé slovo má právo na existenci, je-li a) srozumitelné a výstižné, b) utvořeno podle principů slovotvorby. Výraz „vyhvězdičkované místo“ je analogií „vytečkovaného“, neboť Cermat v testu používá hvězdičky.
Výraz "cermatí" jsem převzala z textu Tomáše Feřteka (nebo Feřtka, obojí možné).