Dopad koronaviru na ekonomiku ČR
První březnový den se i na území ČR objevila nákaza koronavirem z čínského Wuhanu (COVID-19). Vyhlášení nouzového stavu a celostátní karantény je jen prevence vůči šíření pandemické nákazy. Přijdou s tím ovšem dopady na ekonomiku země, které bude nezbytné mírnit a které posunou dosavadní vzorce uvažování ekonomů na vládní i firemní úrovni.
Pandemické plány se týká zejména zdravotního rozměru zvládání této situace. Pokud jde o ekonomiku, hodně bude záležet na rozsahu krize. Vládní i finanční instituce si provádějí simulace možného ekonomického vývoje do různých krizových scénářů. Jak velká část ekonomiky bude zasažena karanténou, podle rozsahu šíření a smrtnosti infekce. Opatření proti nákaze omezí obecně pohyb osob a zboží, ochromí na čas dopravu. Sníží se zahraniční poptávka v nejvíc postižených zemích, ale může být ohrožen i dovoz. Světové organizace jako OECD již odhadují snížení globálního ekonomického růstu. Jenom Čína koriguje kvůli COVID-19 původní odhad růstu HDP z původních 6% na 4%. Vliv bude mít i pád cen ropy, ale nedohoda zemí OPEC o těžebních kvótách bude mít negativní dopad zejm. na země produkující ropu.
První reakcí globální ekonomiky na tyto problémy byl propad na akciových trzích (ty vzápětí opět zpevnily ale neklid trvá). Na zhoršenou situaci už reagují světové centrální banky, americký Fed i britská centrální banka snižují úrokové sazby. ECB zatím tak neučinila, ale změkčuje své stabilizační požadavky vůči ekonomice a nabízí dluhopisové programy. Oslabují některé měny, včetně české koruny. K míře výpadku výkonu ekonomiky se přiřadí určité opatření v oblasti měnové politiky (pokud jde o sazby a měnu). Změkčování české koruny nad 26 korun za euro podpoří nepochybně export a úrokové sazby projedná březnové zasedání Rady ČNB.
Před zveřejněním dubnové prognózy české ekonomiky a východisek státního rozpočtu na rok 2021 se otevírá otázka přehodnocení schváleného finančního rámce na letošní rok. Ekonomické ochlazení by měl stát mírnit především v oblasti fiskální politiky (daňové úlevy, mimořádné výdaje atp). Odhady zpomalení ekonomiky ČR přitom nejsou zatím až tak dramatické. Už před vypuknutím nákazy byly odhady růstu HDP snižovány z původních 2,7% až ke 2%. Dubnovou prognózu nepochybně ovlivní efekt nouzového stavu. K dalšímu zpomalení ale nepochybně dojde.
Vycházejme raději z toho, že karanténa nezastaví úplně ekonomiku. Tzv. shut down by pouštěl každým dnem ekonomice žilou v rozsahu miliard. Pod vlivem korona-krize (bez započtení vlivu brexitu či obchodní války USA a Čína) lze očekávat v umírněném scénáři snížení výkonu české ekonomiky o další procentní bod, tedy slabý růst +1% HDP. To je výpadek cca 15-20 miliard korun na příjmové straně rozpočtu. Na ni dopadne i odklad splatnosti daní. Pro stabilizaci ekonomické situace budou důležité i mimořádná výdajová opatření. V každém případě se můžeme rozloučit s plánem na 40 mld deficitu. V krizové situace ale kritérium rozpočtového salda není to hlavní. Také firmy musí přemýšlet jak změnit své chování, od vztahu k zaměstnancům až po tvorbu zásob.
Akutním problémem v nejbližších týdnech nebude ani tak nezaměstnanost jako pracovní absence z důvodů karantény. Tripartita by měla projednat návrh kompenzací - stát by měl přispívat na výplaty ošetřovného u rodičů pečující o dítě, protože mu zavřeli školu. Stejně tak by měl stát přispívat na mzdu vyplácenou lidem, kteří nebudou moci chodit do práce. Oživí se nejspíš i institutu tzv. kurzarbeitu. V aktuálním balíčku první ekonomické pomoci lidem a firmám je slib odkladu splátek hypotéčních úvěrů od České bankovní asociace, také že ČMRZB přichází s nabídkou bezúročného úvěru COVID, ale i že města nabízí odklad splátek nájemného z nebytových prostor atp.
Mělo by to teď jít i bez trapného politického populismu. Vyvarujme se nyní lovu levných politický bodů. Rozhodně by nyní nebylo dobré politicky "instrumentalizovat" strach z nákazy a předvádět se jalovými šarvátkami čí šířením hoaxů a konspiračních teorií (teď není čas na spekulace zda jde o test nějaké biologické zbraně či kampaň farmaceutických společností). Ony už různé ty občanské iniciativy co rády protestují proti různým věcem chvíli vydrží. je to v zájmu i jejich zdraví. Ani parlament nebyl rozehnán, jen si preventivně vzal na pár dnů něco jako sanitární pauzu a může být kdykoliv znovu svolán. Úvahy o uchvácení demokracie temnými silami s pomocí karantény jsou opravdu směšné. Až uplyne oněch 30 dnů vyhlášeného nouzového stavu uvidíme, zda se neobjeví nějaká nová mutace viru, kolik skutečně nakažených v zemi je. Někteří epidemiologové odhadují ústup nemoci v Evropě na letní měsíce. A pak se vše, včetně legislativního procesu, vrátí do původních kolejí.
null
Pandemické plány se týká zejména zdravotního rozměru zvládání této situace. Pokud jde o ekonomiku, hodně bude záležet na rozsahu krize. Vládní i finanční instituce si provádějí simulace možného ekonomického vývoje do různých krizových scénářů. Jak velká část ekonomiky bude zasažena karanténou, podle rozsahu šíření a smrtnosti infekce. Opatření proti nákaze omezí obecně pohyb osob a zboží, ochromí na čas dopravu. Sníží se zahraniční poptávka v nejvíc postižených zemích, ale může být ohrožen i dovoz. Světové organizace jako OECD již odhadují snížení globálního ekonomického růstu. Jenom Čína koriguje kvůli COVID-19 původní odhad růstu HDP z původních 6% na 4%. Vliv bude mít i pád cen ropy, ale nedohoda zemí OPEC o těžebních kvótách bude mít negativní dopad zejm. na země produkující ropu.
První reakcí globální ekonomiky na tyto problémy byl propad na akciových trzích (ty vzápětí opět zpevnily ale neklid trvá). Na zhoršenou situaci už reagují světové centrální banky, americký Fed i britská centrální banka snižují úrokové sazby. ECB zatím tak neučinila, ale změkčuje své stabilizační požadavky vůči ekonomice a nabízí dluhopisové programy. Oslabují některé měny, včetně české koruny. K míře výpadku výkonu ekonomiky se přiřadí určité opatření v oblasti měnové politiky (pokud jde o sazby a měnu). Změkčování české koruny nad 26 korun za euro podpoří nepochybně export a úrokové sazby projedná březnové zasedání Rady ČNB.
Před zveřejněním dubnové prognózy české ekonomiky a východisek státního rozpočtu na rok 2021 se otevírá otázka přehodnocení schváleného finančního rámce na letošní rok. Ekonomické ochlazení by měl stát mírnit především v oblasti fiskální politiky (daňové úlevy, mimořádné výdaje atp). Odhady zpomalení ekonomiky ČR přitom nejsou zatím až tak dramatické. Už před vypuknutím nákazy byly odhady růstu HDP snižovány z původních 2,7% až ke 2%. Dubnovou prognózu nepochybně ovlivní efekt nouzového stavu. K dalšímu zpomalení ale nepochybně dojde.
Vycházejme raději z toho, že karanténa nezastaví úplně ekonomiku. Tzv. shut down by pouštěl každým dnem ekonomice žilou v rozsahu miliard. Pod vlivem korona-krize (bez započtení vlivu brexitu či obchodní války USA a Čína) lze očekávat v umírněném scénáři snížení výkonu české ekonomiky o další procentní bod, tedy slabý růst +1% HDP. To je výpadek cca 15-20 miliard korun na příjmové straně rozpočtu. Na ni dopadne i odklad splatnosti daní. Pro stabilizaci ekonomické situace budou důležité i mimořádná výdajová opatření. V každém případě se můžeme rozloučit s plánem na 40 mld deficitu. V krizové situace ale kritérium rozpočtového salda není to hlavní. Také firmy musí přemýšlet jak změnit své chování, od vztahu k zaměstnancům až po tvorbu zásob.
Akutním problémem v nejbližších týdnech nebude ani tak nezaměstnanost jako pracovní absence z důvodů karantény. Tripartita by měla projednat návrh kompenzací - stát by měl přispívat na výplaty ošetřovného u rodičů pečující o dítě, protože mu zavřeli školu. Stejně tak by měl stát přispívat na mzdu vyplácenou lidem, kteří nebudou moci chodit do práce. Oživí se nejspíš i institutu tzv. kurzarbeitu. V aktuálním balíčku první ekonomické pomoci lidem a firmám je slib odkladu splátek hypotéčních úvěrů od České bankovní asociace, také že ČMRZB přichází s nabídkou bezúročného úvěru COVID, ale i že města nabízí odklad splátek nájemného z nebytových prostor atp.
Mělo by to teď jít i bez trapného politického populismu. Vyvarujme se nyní lovu levných politický bodů. Rozhodně by nyní nebylo dobré politicky "instrumentalizovat" strach z nákazy a předvádět se jalovými šarvátkami čí šířením hoaxů a konspiračních teorií (teď není čas na spekulace zda jde o test nějaké biologické zbraně či kampaň farmaceutických společností). Ony už různé ty občanské iniciativy co rády protestují proti různým věcem chvíli vydrží. je to v zájmu i jejich zdraví. Ani parlament nebyl rozehnán, jen si preventivně vzal na pár dnů něco jako sanitární pauzu a může být kdykoliv znovu svolán. Úvahy o uchvácení demokracie temnými silami s pomocí karantény jsou opravdu směšné. Až uplyne oněch 30 dnů vyhlášeného nouzového stavu uvidíme, zda se neobjeví nějaká nová mutace viru, kolik skutečně nakažených v zemi je. Někteří epidemiologové odhadují ústup nemoci v Evropě na letní měsíce. A pak se vše, včetně legislativního procesu, vrátí do původních kolejí.