Podmínkou smysluplného jednání o veřejných financích je průběžná aktualizace makroekonomických prognóz. V turbulentních časech je spolehlivost predikcí nižší, tato zvýšená nejistota ale není důvodem nezabývat se možnostmi vývoje vůbec. A to přes to, že monitoring různých prognóz nyní potvrzuje neobvyklé variační rozpětí.



Ministerstvo financí nyní oznámilo, že so ohledem na vysoké nejistoty novou prognózu vytvářet zatím nebude a další plánuje zveřejnit až v lednu 2021. Bývalý viceguvernér ČNB Mojmír Hampl proto řekl, že odmítání pravidelné aktualizace prognóz je jako kdyby na lodi, která je v bouři, vypnuli kompas. Plán veřejných financí bez makroekonomické prognózy je jen cvičením ve virtuálních číslech.
Pokud jde o oficiální pravidla, tak podle nich je běžně návrh rozpočtu předkládán do parlamentu v září a opírá se o letní prognózu. Rok 2020 je zcela mimořádný v tom, že oproti zákonu o rozpočtových pravidlech byla příprava rozpočtu posunuta o měsíc. Vláda návrh projednala až 21. října a 30. října jen předložila do Poslanecké sněmovny. Makroekonomická východiska se opírají o aktualizaci prognózy z 21. září. Ale bohužel i tento posun nezvýšil spolehlivost predikce, protože následně se spustila druhá vlna epidemie coronaviru.
Přes vyjádření ministryně financí prognostické práce samozřejmě pokračují. Jen finance nehodlají publikovat oficiální čísla. ČNB plánuje zveřejnit svou aktuální prognózu příští týden, tedy 5. listopadu. Stejně tak na své pravidelné prognóze pracuje Česká bankovní asociace na základě odhadů ekonomů hlavních bank a prognózují i další české i zahraniční instituce (kromě EK, také OECD a MMF). Šídlo v pytli tedy nezůstane a průběžná čísla budou známá, jen bez oficiální konsolidace Výborem pro rozpočtové prognózy, prováděné pro potřeby Ministerstva financí.

Proměny letošních prognóz

Představu o spolehlivosti současných makroekonomických prognóz si lze udělat z přehledu o proměnách těch hlavních během letošního roku. Ekonomická prognóza Evropské komise se publikuje dvakrát ročně. Ta poslední úplná predikce EK je z května 2020. Tedy z doby, kdy byla šance na oživení po první vlně epidemie. Čísla byla poměrně optimistická, na rok 2020 měl HDP v ČR sice spadnout o 6,8%, v roce 2021 ale mělo už dojít k růstu 5%. S ohledem na vývoj ale EK publikovala v červenci předběžnou aktualizaci, podle které měla naše ekonomika spadnout o 7,8% a v příštím roce růst jen o 4,5%.
Prognózy Ministerstva financí se publikují s čtvrtletní periodicitou. Východiskem pro zpracování rozpočtu na letošní rok byla predikce z července 2019. Ta ještě předpokládala růst HDP pro rok 2020 2,5% a pro rok 2021 2,3%. Po vypuknutí epidemie byla predikce aktualizována 26. března a ta předpokládala již pro rok 2020 propad HDP o 2,2% a pro rok 2021 oživení 4,5%. Poslední predikce ministerstva byla z 21. září a ta předpokládá letošní propad už o 6,6% a oživení v příštím roce jen o 3,9%. A to před druhou vlnou epidemie.
Kvartálně schvaluje své prognózy také Česká národní banka. Predikce centrální banky z 14. května uvádí na rok 2020 meziroční propad 8% a růst na rok 2021 4%. V zprávě z 13. srpna už je ČNB uváděn letošní propad 8,2% a růst v příštím roce 3,5%. Tato prognóza ještě nepracovala s druhou vlnou epidemie. Uvádí jako faktor propadu jak útlum zahraniční poptávky a exportní výkonnost našich podniků, tak i vývoj domácí spotřeby i když kompenzovaný rozpočtovými opatřeními.

Vliv lockdownu 2.0

Nečekaný jarní lockdown trval dva měsíce a způsobil nemalou paniku. Přinesl meziroční propad HDP v druhém kvartálu o 10,9% (mezičtvrtletně klesl o 8,4%). V dubnu spadl průmysl o 33%, maloobchod o pětinu. V létě přišlo oživení, meziročně pak byl HDP v třetím kvartálu už jen o 5,8% nižší (mezičtvrtletně vzrostl o 6,2%). Konec roku ovšem přinese opět zhoršení. Jak moc velké je otevřené. Omezení ekonomiky spuštěné 21. října je jen omezené, tvrdému plošnému lockdownu se vláda zatím vyhýbá. Vedle okamžitých škod a kompenzací jsou i dlouhodobější efekty lockdownu (vedle důsledků nerovnováhy veřejných financí to je odklad různých reformních projektů, změněná splatnost závazků, dopady změny cen včetně ceny peněz při propadu kupní síly atp.). Účet za krizi tedy teprve přijde.
Poslední prognóza České bankovní asociace byla publikována v říjnu. Podle ní česká ekonomika má letos klesnout o 8% a v příštím roce očekává oživení HDP dokonce už jen o 2%. To by znamenalo mnohem větší propad, než který v září předpokládalo naše Ministerstvo financí. Na úroveň výkonu před krizi by se mohla česká ekonomika dostat až v roce 2023. To by posunulo i konsolidaci veřejných financí, kterou finance ještě v létě předpokládaly zhruba do roku 2027. A zvýšilo by to i riziko nárazu na parametry dluhové brzdy podle zákona o rozpočtové odpovědnosti.
I to je důvod, proč sněmovna tento týden konstatovala, že vláda nesplnila úkol předložit do konce září koncepci konsolidace veřejných rozpočtů veřejných rozpočtů pro období 2021 až 2027. Usnesení o tomto úkolu schválila sněmovna v červenci t.r. při zvyšování letošního rozpočtového deficitu na půl bilionu korun. Sněmovna proto dala vládě nový termín 9. listopadu s tím, že 11. listopadu začne projednávání návrhu rozpočtu v prvním čtení. Protože riziko dluhové spirály je třeba odvrátit strategickým uvažováním. A ne zakrýváním problémů.