Již ve svém, necelý týden starém článku, jsem upozorňoval na měnící se trendy ve veřejném mínění. Na to, že Češi, jako snad jediný z národů demokratického světa, neprovádějí změny vlády po ose levice – pravice, ale jinak. Se zapojením spasitelských stran nového typu, respektive již v minulých volbách osvědčených Věcí veřejných (koneckonců, podobnou roli hrála zčásti TOP 09).
Včerejší MF Dnes mne překvapila. Rozebírala otázku, za kterého českého premiéra bylo nejlépe. A došlo k (ne)překvapivému závěru, že to bylo na přelomu premiérství J. Paroubka a M. Topolánka, tedy jinak řečeno v letech 2005 – 2007. A vláda M. Topolánka – s využitím velmi dobře nastaveného systému daní (včetně daňových paušálů a společného zdanění manželů) a hospodářské politiky, které převzala od předchozí vlády a ještě je nestačila zničit – přišla v roce 2007 k hotovému. Bylo by od MF Dnes korektní, kdyby to napsala. To by ale Babišův věstník (viz např. adorační článek redaktora Musila „Kritizujete Babišovo ANO? Chápu, ale jen „národ“ za to nemůže“ v témže vydání MF Dnes) musel překonat sám sebe.
Přečetl jsem si se zájmem článek Jiřího Hanáka v sobotním Právu, který vyjadřuje názor redakce tohoto významného deníku. Voliči – na základě zkušenosti s Věcmi veřejnými – by měli pečlivě vážit, zda budou ve sněmovních volbách za necelý týden volit politické hnutí A. Babiše. Vzpomínám si velmi dobře – a na stránkách portálu Vaše věc jsem to již několikrát uvedl – jak zejména J. Hanák v Právu (a nebyl zdaleka sám) před třemi a půl lety, tedy před minulými sněmovními volbami, doporučoval občanům volbu menších politických stran. Tedy Věcí veřejných, SPOZ a TOP 09.
To, co se někomu před pár týdny mohlo zdát zcela jasné, a sice že levice vyhraje hladce sněmovní volby a sestaví vládu s bezpečnou parlamentní většinou, dnes vůbec jasné není. Na rozdíl od Německa a Rakouska u nás není možné seriózně používat k odhadu volebního výsledku průzkumů veřejného mínění uskutečňovaných jednotlivými „renomovanými“ agenturami.
M. Zeman prosazuje novátorské přístupy, kde může. Z domácí politiky zvolna přechází do oblasti mezinárodních vztahů. M. Zeman jede na návštěvu Izraele a té přičítá pravděpodobně epochální význam. Desítky let si mezinárodní společenství neví rady, co udělat s Palestinci, kteří ztratili po vzniku státu Izrael svůj domov. Český prezident to ale vidí jasně. Ať se o ně postará Saudská Arábie a další bohaté ropné arabské státy.