V minulém týdnu v přívalu událostí na Ukrajině poněkud zanikl mimořádně důležitý vnitropolitický moment. Hlasování o důvěře nové vládě. Kyjev v plamenech a poté i Janukovyčovo prezidenství. Bude řešit státní bankrot Ukrajiny EU nebo Rusko? A kolik to bude stát peněz? Jak EU, tak Rusko má jistě zájem na Ukrajině nerozdělené a bez občanské války. Ropa, plyn a další suroviny putují z Ruska do střední a západní Evropy právě přes Ukrajinu. Bude-li tato země hořet jasným plamenem občanské války, bude mít Evropa včetně Ruska veliké problémy.
Nová vláda si ve fiskální oblasti neklade příliš silné cíle. Formulace, že „udrží schodek pod 3% HDP“, je cílem, který není ani příliš ambiciózní, ani mobilizační. Není k němu potřeba nic více, nežli udržet to, co již je. Nemůžu se zbavit dojmu, že nová koalice by si měla klást přece jen trochu náročnější domácí úkoly, nežli to v tomto případě udělala v rozpočtové oblasti. Myslím, že tím cílem by mělo být postupné snižování schodku státního rozpočtu až na úroveň kolem 1 % HDP tak, aby v případě významnějšího oživení české ekonomiky v letech 2016 – 2018 bylo možné již v roce 2018 dosáhnout vyrovnaného hospodaření státu. Myslím, že je to plně uskutečnitelný úkol.
Hlavním poznatkem českých novinářů z inaugurace nové vlády nebyl program koaličního kabinetu nebo plusy a minusy nových ministrů, ale faux pas na Hradě vedené po ose Sobotka – Zeman. Když jsem v sobotu dočetl úvahy o tom, jak nový premiér Sobotka nezvládl triviální administrativní úkon před jmenováním nové vlády, bylo to smutné vysvědčení i pro českou žurnalistiku. A jak prezident Zeman reagoval, aby jej zesměšnil.