Miloš Zeman obhájil pozici prezidenta republiky. Celkem podle očekávání. Vítězství však bylo těsnější, než by se očekávalo, s ohledem na jeho dobrý výkon v průběhu pětiletého mandátu.
Když jsem na konci dubna 2005, tehdy poprvé jako nově jmenovaný premiér vlády České republiky, přišel do senátu, viděl jsem, jak se tam v koutku krčí sedm sociálně demokratických senátorů. Již za rok, po velkém volebním úspěchu ČSSD v červnových volbách do sněmovny v roce 2006 (v dubnu 2005 měla ČSSD jen 10 % volebních preferencí a volební výsledek v červnu 2006 dosahoval téměř 33%) získala ČSSD šest mandátů při doplňovacích podzimních volbách do senátu. Takže jich najednou na podzim 2006 měla už třináct. V listopadu 2008 získala ve volbách dalších dvacet tři mandátů a měla jich už třicet šest. A stala se tak nejsilnější stranou v senátu, a to poprvé v historii. A dosud bezvýznamný senátor Štěch se stal předsedou senátu. Už jednou, před časem jsem v článku Štěchovi vzkázal, že by mně měl za to projevit svůj vděk. Byl to výsledek především mé práce a mé politiky po strašlivém propadu podpory veřejnosti, který ČSSD zažila v důsledku neumětelské politiky svého vedení v letech 2003 – 2005.
Naštěstí ale jen někteří. Mezi těmi, kdo mají s malou politickou násobilkou velké potíže, vévodí kandidát na místopředsedu ČSSD, hejtman Netolický. Ten se již po několik týdnů vymezuje proti současné hlavě státu, kterou ovšem v předchozích pěti letech bezvýhradně podporoval. A to tak, že při výjezdech M. Zemana do Pardubického kraje působil jako jeho snaživý pobočník nebo chcete-li spíše „přidržtaška“. K takovémuto typu rektálního alpinismu jsem měl vždy odpor, ať se týkal kohokoli. Já jsem naopak dlouhá léta Miloše Zemana otevřeně kritizoval, bylo-li to potřeba (koneckonců i v posledních pěti letech). Naopak, když si to M. Zeman zasloužil, tak jsem vystupoval v jeho prospěch. Když jsem vedl sociální demokracii, pak převážnou většinu tohoto období byl Miloš Zeman politickým soupeřem, ba můžeme říci přímo politickým nepřítelem této strany.
V článku, který jsem zveřejnil před časem, jsem uvedl sedm důvodů tragické ztráty volební podpory veřejnosti, kterou ČSSD zažila v posledních letech. Z ohledů a ze slušnosti jsem však nenapsal, ještě mimořádně důležitý faktor, který limitoval celý příběh ČSSD v posledních 7,5 letech. Je to obrovský vliv organizovaných lobbistických skupin na politiku ČSSD.