Jedním z často se objevujících témat v debatě o dezinformacích je, zda se jedná primárně o vnější nebo vnitřní hrozbu. I přestože jde o otázku relevantní, neměli bychom zapomínat, že z hlediska možných řešení jde o vedlejší problém. Vliv dezinformací na společenskou debatu může být totiž zhoubný bez ohledu na jejich původ.
V souvislosti s weby šířícími dezinformace padají první rozsudky. Skutečnost, že právo dosáhne i na osoby šířící na internetu lži a nenávist, představuje důležitý precedent pro další opatření proti dezinformacím.
Rizika spojená s vlivem států s autoritativními režimy na země střední Evropy jsou často diskutovaným tématem. Tým výzkumníků pod vedením maďarského think-tanku Political Capital proto vypracoval studii mapující různé vlivové nástroje používané Ruskem, Čínou a Tureckem v našem regionu.
Téma dezinformací ve veřejném prostoru rezonuje již několik let. Sociologické výzkumy však ukazují, že veřejnost stále této problematice dostatečně nerozumí. Experti by tedy měli nejen o dezinformacích mluvit, ale i přemýšlet o tom, jak o nich mluvit.
V debatě o dezinformacích doposud převládalo zaměření na (geo)politická témata. Nedávný vývoj kolem 5G sítí však přiměl, že tento problém se týká mnohem většího počtu oblastí. Proto je na místě, aby se do jeho řešení více zapojili i soukromé společnosti.
Před několika dny publikované Výroční zprávě Bezpečnostní informační služby (BIS) je na místě věnovat pozornost. A to nejen jejímu obsahu, ale také zvolené formě a jazyku. Zpráva totiž představuje pozitivní příklad komunikace státu s občany.