Česká debata o dezinformacích občas trpí používáním vágních a nejasně definovaných termínu. Lpění na přesném pojmosloví přitom není školometstvím, ale naopak nutným předpokladem funkční společenské diskuze. Konec konců, kdyby slova nebyla důležitá, samotná debata o dezinformacích by neměla valný smysl.
V minulých dnech se některé média věnovala příběhu staré fotografie manželského páru, která se začala bleskově šířit na sociálních sítích. A to i přestože se jednalo o hoax. Tento happening sice může stimulovat debatu o současné situaci v informačním prostoru, ale zároveň hrozí, že jeho zkratkovité interpretace potvrdí největší stereotypy ve vnímaní problematiky dezinformací.
Jak již autor dříve psal, limitovaná schopnost měřit dopady dezinformací na populaci je jedním z hlavních nedostatků ve výzkumu tohoto tématu. Nedávno publikovaný výzkum agentury STEM věnovaný profilům šiřitelů dezinformací proto představuje velmi cenný příspěvek do debaty. A to mimo jiné i z toho důvodu, že nabízí zcela novou perspektivu na roli dezinformací ve společnosti.
Jedna z mnoha konspiračních teorií, která se objevila v souvislosti s pandemií koronaviru, tvrdila, že k jeho šíření přispívají 5G sítě. Tato technologická novinka se přitom tématem konspirátorů nestala poprvé a zřejmě ani naposled.