V rámci výzkumné série České volby v éře dezinformací jsme se v Prague Security Studies Institute rozhodli zaměřit na volby do Evropského parlamentu. Jedním z výstupů toho snažení byla publikace mapující nejpopulárnější mýty o EU a jejich šíření v českém informačním prostoru v roce 2018. Na tuto studii kriticky reagoval v komentáři publikovaném na webu Krajské listy pan Štěpán Cháb.

Tento text se snaží na některé vznesené výtky reagovat, jelikož autor se domnívá, že schopnost reflektovat kritiku představuje nutnou podmínku kvalitní výzkumné práce. Tato reakce nemá v úmyslu věnovat se tomu, že text pana Chába obsahuje nálepky typu Pavlíci Morozovové z PSSI, faktické nepřesnosti (opakuje například nesprávné tvrzení Václava Klause ml. o 57 % legislativy převzaté z EU) a nesprávné interpretace některých části studie (Czexit například není v rámci studie označen jako mýtus), ale dovoluje si obšírněji odpovědět na dvě konkrétní námitky.

Zaprvé kritiku využívání pojmu mýtus při označování témat zkoumaných v rámci studie a s tím související údajnou ambice autorů označit hlasy kritizující EU za dezinformační. A zadruhé kritiku vytváření seznamů webů šířících dezinformace. Tyto námitky jsou totiž relevantní nejen v kontextu studie samotné, ale též pro debatu o výzkumu dezinformací obecně.

V rámci studie autoři použili pojem mýtus pro označení zkoumaných témat, jelikož hodlali být konsistentní s pojmoslovím originálního zdroje – webem PoPravdě. Už v samotném úvodu je však zmíněno, že studie se zabývá manipulativními tvrzením>i souvisejícími s EU. Jinými slovy studie se nezaměřuje pouze na zcela smyšlená tvrzení o EU, ale na zmapování toho, nakolik v informačním prostoru rezonují témata, která mohou být předmětem (záměrně či nezáměrně) nepřesného výkladu. Obsah sledovaných stránek autory studie však vedl k názoru, že v řadě zkoumaných případů by bylo skutečně na místě použít i pojem mýtus, jelikož informování o daných tématech skutečně nebylo fakticky správné. Pojem dezinformace (který by naznačoval, že se jednalo o manipulaci záměrnou) se v souvislosti se zkoumanými tématy neobjevil v rámci studie ani jednou.

Skutečnost, že v souvislosti s určitým tématem se ve veřejném prostoru objevují manipulativní argumenty, nelze obhajovat poukázáním na právo na svobodu názoru. Ta je samozřejmě pro demokratickou debatu nutná, avšak neméně podstatná je korektní argumentace postavená na faktech a nikoli dojmech a domněnkách. Existence institucí majících za cíl korekci fakticky nesprávných tvrzení je tedy pro udržení demokracie velmi podstatná. Debata o dezinformacích pouze poukazuje na skutečnost, že tato situace má i bezpečnostní rozměr, protože se vždy nemusí jednat pouze o omyl či nedůslednost, ale též o strategii, která má za cíl rozvrátit celou demokratickou debatu.

Jako další podklad při sestavování studie byl využit seznam webů se sporným obsahem sestavený týmem odborníků z různých profesí zveřejněným na webu Konspirátori.sk, který primárně slouží inzerentům. Volba toho seznamu webů se sporným obsahem (což je formulace, která byla po kritické reflexi první verze studie ze strany webu Krajské listy použita v rámci její Přílohy) byla zvolena, jelikož jej autoři považují za důvěryhodný zdroj a to i z toho důvodu, že poskytuje možnost odvolání se proti hodnocení. Web Konspirátori.sk se též snaží poukázat na rozdíly mezi jednotlivými hodnocenými weby vytvořením škály od jedné do deseti dle přítomnosti problematického obsahu (což bylo zmíněno i v rámci studie).

Samotné sestavování a používání seznamů je v rámci vědecké práce standardním nástrojem, který pomáhá orientovat se ve složité sociální realitě. V souvislosti s touto studií například autoři hledali weby, u nichž byla větší pravděpodobnost, že budou obsahovat manipulativní tvrzení o EU, což se potvrdilo. V rámci cílů studie tedy seznam webu Konspirátori.sk posloužil jako užitečný nástroj. V současném informačním chaosu, kdy se znásobily počty zdrojů informací a upadají tradiční média, je však snaha kategorizovat jednotlivé weby věnující se informování obyvatelstva podle určitých znaků (včetně kvality zpravodajství, které poskytují, čí názorové profilace) relevantní nejen výzkumně, ale i společensky. A to ne z toho důvodu, že by měly některé weby být z veřejné diskuze vyloučeny či cenzurovány, ale proto, aby byla celá mediální krajina přehlednější a transparentnější. Projekty typu Mapa médií jsou v tomto ohledu krokem správným směrem.

Přehlednost a transparentnost zdrojů informací je důležitá zejména v době volební kampaně, kdy se výrazně mění dynamika mediálního prostoru a zvyšuje se polarizace společnosti, kterou je pak snazší zmást dezinformacemi. I proto se výzkumníci PSSI budou na tuto problematiku dále zaměřovat.