Díky výzkumu agentury STEM a organizace Transitions víme, jaké konspirační teorie o pandemii rezonují mezi českou populací a také to nakolik ovlivňují její chování. Zřejmě nejkomplexnější sociologický výzkum věnovaný tomuto tématu provedený v českých podmínkách může výrazně posunout debatu o problematice dezinformací a měla by mu být věnovaná náležitá pozornost.

Výzkum agentury STEM a organizace Transitions, jehož plná verze bude brzy zveřejněna (o zjištěních si lze udělat představu například z rozhovoru s jedním z autorů na webu iDnes), přinesl řadu zajímavých poznatků o konspiracích o pandemii koronaviru konkrétně a roli tohoto fenoménu v české veřejné debatě obecně. Ukázalo se například, že drtivá většina Čechů (81 %) si myslí, že média záměrně zkreslují informace, ale alternativní zdroje hledá pouze menší část z nich (26 % respondentů). Informace z alternativních zdrojů pak dále šíří 9 % respondentů. Střední a vyšší míru souhlasu se sedmi testovanými obecnými konspiračními teoriemi však vykazovala 58 % respondentů. S větším počtem testovaných konspiračními teorií souvisejících s koronavirem souhlasilo 41 % respondentů (nejpopulárnější bylo tvrzení, že virus byl uměle vyvinut v laboratoři, s nímž souhlasilo 50 % respondentů).
Takto vysoká čísla mohou působit alarmujícím dojmem. Ještě, než se však spustí litanie nad malostí místních poměrů nebo o tíze života v postpravdivé době, je třeba se nad výsledky výzkumu více zamyslet. Předně podle jiných sociologických výzkumů (viz například Globsec Trends 2020) konspiračním teoriím o koronaviru věří v okolních zemích obdobné množství lidí a bylo by tedy vlastně překvapivé, pokud by se v České republice objevila výrazně odlišné výsledky. Stejně tak je dobré připomenout, že tento typ dotazování má své limity, jelikož není schopen (bez delší časové řady sloužící ke srovnání) dlouhodobé postoje respondenta odlišit od pomíjivého dojmu, který nabyl pod vlivem aktuálních událostí.
Zmiňovaný výzkum na tuto skutečnost pamatuje a vedle postojů se zaměřuje i na chování respondentů. Což je důležité, jelikož v tomto ohledu není kauzální vztah zase tak přímočarý, jak by se mohlo zdát. Což se dá ilustrovat například na volebním chování – víra v konspirace totiž může vést jak k odmítnutí volebního procesu (pokud všechno kontrolují tajné skupiny logicky nemá smysl se s účastní namáhat), tak k podoře extrémistických sil (slibujících revizi současného stavu). Vždy záleží na kontextu, což ilustruje i výsledek výzkumu STEM a Transitions.
Podle jeho zjištění nelze rozdělit populaci na dva tábory, z nichž jeden věří konspiracím a nedodržuje opatření. Podle zjištění výzkumu je totiž tato skupina relativně malá (11 % respondentů). Mnohem významnější pro další vývoj v České republice je skupina Váhajících (25 % respondentů), která sice důvěřuje více testovaným konspiračním teoriím (a zejména těm méně extrémním zpochybňujícím závažnost celé situace), ale v současné době stále opatření dodržuje kvůli společenské konformitě. U této skupiny lze však vidět významný pokles důvěry k vládním krokům ve srovnání s jarem 2020 (pokles u 41 % respondentů). Další přehmaty a komunikační selhání současné vlády tak mohou změnit chování této skupiny. Zároveň však výrazná část Váhajících (48 %) důvěřuje zpravodajství českých mainstreamových médií a z drtivé většiny nesdílí obsah, který považuje za „cenzurovaný“ a proto je má smysl touto cestou oslovovat.
Právě na tuto skupinu lidí je třeba se zaměřit a přesvědčit ji, aby pokračovala v dodržování opatření a podstoupila očkování. Pokud v tomto ohledu státu nebude úspěšný, může se pandemická situace (ač si to možná v současné době nedokážeme představit) ještě rapidně zhoršit. Precizní výzkum STEM a Transitions nám tuto skutečnost jasně demonstroval. Nyní je na zodpovědných orgánech, aby jednali.