Během podzimních parlamentních voleb se s největší pravděpodobností objeví dezinformace. Pandemie koronaviru pro jejich působení připravila ideální půdu, a proto je na místě se na tuto hrozbu začít připravovat již nyní.

V říjnu Českou republiku čekají parlamentní volby a političtí komentátoři předpokládají, že jim bude předcházet jedna z nejvyhrocenějších kampaní, kterou jsem kdy zažili. Nelze vyloučit, že negativní kampaň vedená proti jednotlivým stranám nebude postavená pouze na nelichotivých ale pravdivých sděleních (odborně řečeno mal-information), ale dojde i k použití tvrzení zcela smyšlených (tedy dezinformací). Zkušenosti z parlamentních voleb 2017 (kauza lithium) a prezidentských voleb 2018 (konspirační teorie o financování protikandidátů Miloše Zemana finančníkem Georgem Sorosem) připomínají, že nejde o riziky hypotetické.
Do voleb se navíc promítne pandemie koronaviru, která mimo jiné zvýšila náchylnost české společnosti důvěřovat konspiračním teoriím. Výzkum společnosti STEM ukázal, že přibližně 8 % respondentů, kteří věřili některým konspiračním teoriím spojeným s koronavirem, nevykazovalo důvěru v obecné konspirační teorie (pro srovnání 32 % respondentů důvěřovalo, jak obecným konspiračním teoriím, tak těm spojeným s koronavirem). Tato skupina lidí, která měla tendenci věřit konspiračním teoriím o koronaviru, může začít hledat alternativních vysvětlení i pro další sociální a politické jevy. Výzkumy tuto dynamiku potvrzují a ukazují, že u člověka, který věří jedné konspirační teorie, je větší šance, že uvěří dalším konspiracím.
V České republice navíc došlo k rekordnímu propadů důvěry v kroky vlády, což se může podepsat i na důvěře ve státní instituce obecně. Právě pocit bezmoci spojený s podezřením, že stát není schopen a ochoten řešit jejich problémy, může lidi vést k hledání alternativních vysvětlení a obětních beránků, na které lze svést současné problémy. Populistické a extrémistické strany této společenské nálady jistě využijí. V této části politického spektra navíc došlo k určitému vývoji a pandemie vedla ke zformování nových politických aktérů, kteří svou kariéru postavili primárně na šíření konspiračních teorií o koronaviru a odporu proti vládním opatřením. Lze očekávat, že tyto síly budou společenskou debatu před volbami dále vyhrocovat a používat v rámci politického boje dezinformace. Což může ovlivnit i chování dalších politických subjektů a vést k společenské polarizaci, která může přetrvat dlouho po samotném volebním klání. Což není ideální situace pro sestavování vlády, jenž bude muset řešit nejvážnější krizi, kterou České republika doposud zažila.
Z těchto důvodů se politici, státní instituce, média a občanské společnost musí již nyní začít připravovat na dezinformace, které se před volbami mohou objevit. Jejich samotnému šíření a využívání extrémistickými subjekty sice zabránit nelze, ale stále je možné zamezit tomu, aby se stali běžnou součástí mainstreamové debaty. K tomu může přispět monitoring a fact-checking ze strany neziskových organizací a médií, zodpovědné vedení volebních kampaní politickými stranami a důsledné postihovaní dezinformací, které mohou znevěrohodnit volební proces státními institucemi. Pouze součinností těchto aktérů lze dosáhnout k tomu, aby říjnové volby proběhly férově bez podpásových útoků používajících smyšlená sdělení. Pokud tohoto bude dosaženo, bude to dobrá zpráva nejen o odolnosti České republiky, ale i o současné politické kultuře.