Jak výsledek parlamentních voleb vnímaly konspirační weby?

Zejména v souvislosti s nelichotivým výsledkem Pirátské strany – která se nepochybně stala cílem intenzivní negativní kampaně – se v české veřejné debatě opětovaně objevují teze o vlivu lokální dezinformační scény. V této chvíli ponechme stranou úvahy o tom, zda konspirační teorie skutečně měly výrazný vliv na výsledek Pirátů – konec konců již za přibližně měsíce se o této otázce dozvíme více díky výzkumu společnosti STEM, na kterém má autor to potěšení se podílet (předběžná zjištění byla zrekapitulována zde). Cílem tohoto textu je zmapovat, jak výsledky parlamentních voleb vnímaly weby, které často publikují konspirační teorie definují se jako anti-systémové. Což je téma, kterému se v minulých týdnech věnoval tým výzkumníků Prague Security Studies Institute pod vedením autora.
Předně je třeba připomenout, že autoři píšící na konspirační weby vnímali volby nikoli jako svébytnou událost, ale spíše jako jeden z mnoha střetů mezi poskoky Bruselu (případně jiných globalistických struktur) a skutečnými vlastenci (autor se pro jejich označení dovolí zvolit normativně konotovaný pojem národovci, které dle jeho názoru lépe vystihuje podstatu těch politických sil). I v rámci tohoto mírně fantaskního rámce však byli autoři schopni relativně střízlivě zanalyzovat situaci a byli si vědomy slabosti národoveckých sil mezi něž počítali SPD, Trikoloru a Volný blok. Z tohoto hodnocení situace vycházela i jejich relativní pasivita a rezignovaný přístup ke předvolebnímu dění. Světlou výjimkou ve fatalistické atmosféře představovala vlna rozhořčení ohledně nepřizvání Trikolóry do debat na veřejnoprávní televizi (označovaná za snahu o manipulaci voleb) a podpora Andreje Babiše během kauzy Pandora Papers, která byla vnímána jako komplot značící, že globalisté hodily svého favorita pouze se maskujícího za národovce přes palubu.
Ani tato chvilková vzepětí však nezměnila nic na obecně skeptickém postoji konspiračních webů, které po volbách svorně konstatovaly, že výsledky představují katastrofu. Podle jejich názoru v příštích letech Českou republika čekají takové pohromy jako Green Deal, migrační kvóty nebo rozmach genderové ideologie diktované neomarxistickými elitami z Bruselu. I přes tento negativní pohled se však neobjevily žádné výrazné tendence zpochybňovat výsledky voleb nebo samotný demokratických proces nad rámec povzdechů ohledně zmanipulovaných médií nebo zaslepenosti voličů. Naopak nechyběla střízlivá analýza věnovaná množství propadlých hlasů nebo roztříštěnosti národoveckých sil. Emocionální podtóny řady textů byl pocit osamocení, izolace a nízkého vlivu disentu vidoucího okolo několika málo webů šířících skutečnou pravdu na většinovou společnost.
I přesto se však řada autorů snažila hledat pozitiva a v souladu se rčením, že před úsvitem je největší tma, předvídala, že se jedná o poslední porážku národoveckých sil před jejich definitivním triumfem. Ten byl spojován zejména s příštími prezidentskými volbami, v nichž nepropadnou žádné hlasy alternativy, díky čemuž se podaří uspět kandidátovi národoveckého tábora. Obecněji bylo předpokládáno, že kolaps Evropské unie (nebo dokonce celé západní civilizace) se blíží mílovými kroky a obráncům české suverenity stačí si na tento okamžik pouze počkat a být v tu správnou chvíli připraven. I přestože tyto apokalyptické scénáře zní poněkud fantaskně je dobré zmínit, že byly spojeny i s relativně racionálními úvahami například o stoupajících cenách elektrické energie, které zcela jistě bude mít dopad na vnímání příští vládní garnitury.
Alternativní mediální ekosystém se tedy rozhodně nechystá hodit ručník do ringu, ale je připravena dále třímat prapor národní suverenity a aktivně odporovat údajnému vlivu mezinárodních institucí, neomarxismu, Georgi Sorosovi a podobným zlořádům. Je však pozoruhodné, že – i přes přetrvávající paniku ohledně vlivu dezinformací na českou společnost – se samotní její reprezentanti cítí marginalizováni a nejsou schopni svou kritickou rétoriku přeměnit na pozitivní poltickou akci. Toto zjištění by bezpochyby mělo být jedním z východisek pro další výzkumy této ideově-politické subkultury.