Ty správné dezinformace
Série manipulativních tvrzení o podpoře vakcinace Danielem Landou, která se vyrojila na sociálních sítích, sotva pomůže vyostřené debatě o protipandemických opatření.
V posledních několika dnech na sociálních sítích kolují obrázky Daniela Landy a některých další představitelů hnutí kritizujícího očkování spojené s citáty vybízejícími k vakcinaci. Vzhledem k lidové tvořivosti je nelze soudit paušálně, ale alespoň část z nich cíleně vyvolávám dojem, že se jedná o reálné citace daných osob. O této vlně trollingu se pochvalně vyjádřily i někteří aktivisté a výzkumníci věnující se problematice dezinformací. Z pohledu autora se však jedná o nepříliš šťastnou aktivitu.
Nejde o míru humornosti dané aktivity – tu nechť si každý posoudí dle svého vkusu – ale o její dopad na společenskou debatu. Internetový šprýmaři se totiž při konstrukci těchto sdělení zcela záměrně uchylují k fabulaci, která nemusí být na první pohled rozeznatelná. Někteří pak i s jistou dávkou škodolibosti sledují zmatení, které vyvolávají. Z hlediska použité techniky se však jedná o tu samou manipulaci, které se dopouštějí odpůrci vakcinace ve snaze prokázat škodlivost očkování z kontextu vytrženými statistikami nebo smyšlenými výroky. Jde tedy o ten samý morálně pochybný postup pouze z druhé strany barikády.
Pokud šlo o zpochybnění postavení Daniela Landy míjí se celá inciativa účinkem. Autor rozhodně nekritizuje ambici zpochybňovat aktivity Landy a jemu podobných, jejichž veřejné angažmá je v současné době velmi nezodpovědné a přispívá ke zhoršování pandemické situace. A humor je rozhodně elegantním způsobem, jak tyto pseudoautority demaskovat a usvědčit je z postranních úmyslů (jako se velmi dobře podařilo komiku Johnu Oliverovi při popis byznysu provozovatele webu Infowars Alexe Jonese), neznalosti či nekonsistence. Kritika pomocí smyšlený tvrzení je však nejen líná, ale také kontraproduktivní, jelikož jejímu cíli v konečném důsledku pomáhá postavit se do role oběti, získat sympatie u svých příznivců a legitimizovat jejich manipulace.
I když o to konec konců také jde, jelikož jedním z důvodů úspěchů šíření manipulativních tvrzení o antivaxerech je uspokojení skupiny občanů, kteří s nimi nesouhlasí. Tento výsměch se však netýká pouze Daniela Landy a jemu podobných, ale nepřímo se vztahuje i na lidi, kteří jim naslouchají. A to může být problém, protože podobná démonizace může vést k rezignaci o snahu zabývat se motivacemi, které mohou vést k odmítnutí očkování. Přitom právě bez jejich pochopení není možné tyto lidi vtáhnout do debaty o řešení pandemické situace, která se v dohledné době výrazně nezlepší. Podobné podpásové legrácky naopak přispívají ke zbytečné polarizaci společenské debaty, což je to poslední, co v této chvíli potřebujeme.
V posledních několika dnech na sociálních sítích kolují obrázky Daniela Landy a některých další představitelů hnutí kritizujícího očkování spojené s citáty vybízejícími k vakcinaci. Vzhledem k lidové tvořivosti je nelze soudit paušálně, ale alespoň část z nich cíleně vyvolávám dojem, že se jedná o reálné citace daných osob. O této vlně trollingu se pochvalně vyjádřily i někteří aktivisté a výzkumníci věnující se problematice dezinformací. Z pohledu autora se však jedná o nepříliš šťastnou aktivitu.
Nejde o míru humornosti dané aktivity – tu nechť si každý posoudí dle svého vkusu – ale o její dopad na společenskou debatu. Internetový šprýmaři se totiž při konstrukci těchto sdělení zcela záměrně uchylují k fabulaci, která nemusí být na první pohled rozeznatelná. Někteří pak i s jistou dávkou škodolibosti sledují zmatení, které vyvolávají. Z hlediska použité techniky se však jedná o tu samou manipulaci, které se dopouštějí odpůrci vakcinace ve snaze prokázat škodlivost očkování z kontextu vytrženými statistikami nebo smyšlenými výroky. Jde tedy o ten samý morálně pochybný postup pouze z druhé strany barikády.
Pokud šlo o zpochybnění postavení Daniela Landy míjí se celá inciativa účinkem. Autor rozhodně nekritizuje ambici zpochybňovat aktivity Landy a jemu podobných, jejichž veřejné angažmá je v současné době velmi nezodpovědné a přispívá ke zhoršování pandemické situace. A humor je rozhodně elegantním způsobem, jak tyto pseudoautority demaskovat a usvědčit je z postranních úmyslů (jako se velmi dobře podařilo komiku Johnu Oliverovi při popis byznysu provozovatele webu Infowars Alexe Jonese), neznalosti či nekonsistence. Kritika pomocí smyšlený tvrzení je však nejen líná, ale také kontraproduktivní, jelikož jejímu cíli v konečném důsledku pomáhá postavit se do role oběti, získat sympatie u svých příznivců a legitimizovat jejich manipulace.
I když o to konec konců také jde, jelikož jedním z důvodů úspěchů šíření manipulativních tvrzení o antivaxerech je uspokojení skupiny občanů, kteří s nimi nesouhlasí. Tento výsměch se však netýká pouze Daniela Landy a jemu podobných, ale nepřímo se vztahuje i na lidi, kteří jim naslouchají. A to může být problém, protože podobná démonizace může vést k rezignaci o snahu zabývat se motivacemi, které mohou vést k odmítnutí očkování. Přitom právě bez jejich pochopení není možné tyto lidi vtáhnout do debaty o řešení pandemické situace, která se v dohledné době výrazně nezlepší. Podobné podpásové legrácky naopak přispívají ke zbytečné polarizaci společenské debaty, což je to poslední, co v této chvíli potřebujeme.