Hezky česky
Dezinformace, fake news, konspirace…. Diskuze o manipulativních sděleních šířících se informačním prostorem obohatila český slovník o nové pojmy. Je otázkou, nakolik jsou při popisování výzev, kterým čelíme, vůbec užitečné.
Texty o dezinformacích zaplňují český informační prostor. Počet těch mediálních například stoupá z roku na rok takřka exponenciálně. Není tedy divu, že tento pojem se vžívá do běžné mluvy a díky své neotřelosti a silným emocionálním konotacím nahrazuje česká synonyma jako lež, pomluva nebo drb. Častější používání určitého pojmu však nevede k lepšímu porozumění problematiky neřkuli k schopnosti formulovat řešení. Naopak termín dezinformace se rozmělňuje a objevuje se v naprosto nevhodných kontextech – bůhví, jak vypadají dezinformace o sexu – anebo v horších případech je zneužíván pro odvrácení nepohodlné kritiky.
Výzkumníci tak čelí nesnadnému úkolu nejen prezentovat svá zjištění a formulovat doporučení, ale také vysvětlovat veřejnosti používané termíny. Což je velká výzva i z toho důvodu, že i pojmosloví používané v expertní komunitě se vyvíjí v čase (viz například debata o pojmu fake news) a liší se v různých institucích. Už samotný termín dezinformace navíc zavazuje, jelikož vyžaduje sdělení ověřit – což nemusí být vůbec banální (pro připomenutí stále ještě neukončená debata o možném úniku koronaviru z čínské laboratoře) – a dokázat úmysl, který lze ve většině případů jej lze pouze dovozovat. To se bohužel ve veřejné debatě často neděje dostatečně důsledně, a i výzkumníci a aktivisté paušalizací přispívají k mlhavosti celé debaty.
Vedle transparence v definicích a důslednosti v používaném pojmosloví může být řešením návrat k českým termínům, které jsou možná méně atraktivní, ale zažitější a srozumitelnější. Slovní spojení šíření dezinformací o Pirátech sice přitáhne pozornost, protože budí děs, ale je zároveň mírně nesrozumitelné z hlediska hodnocení povahy hrozby. Pokud bude však pro tu samou situaci použito spojení šíření pomluv o Pirátech čtenář podvědomě chápe, že se jedná o něco mravně odsouzeníhodného, je schopen identifikovat oběť a – po nahlédnutí do trestního zákoníku – definovat i příslušnou právní reakci. Odborné termíny jako dezinformace nebo konspirační teorie sice mají své místo v různých výzkumných odvětvích, ale pokud se zpopularizují příliš a převládnu v běžné řeči, je to spíše ke škodě než k užitku. Proto je na místě používat je spíše méně a připomenout si, že bohatý český jazyk už má řadu termínů, které je velmi snadno nahradí. A dokonce jim budeme i většina z nás rozumět.
Text věnován kolegovi z expertní komunity, který autora na tuto myšlenku přivedl.
Texty o dezinformacích zaplňují český informační prostor. Počet těch mediálních například stoupá z roku na rok takřka exponenciálně. Není tedy divu, že tento pojem se vžívá do běžné mluvy a díky své neotřelosti a silným emocionálním konotacím nahrazuje česká synonyma jako lež, pomluva nebo drb. Častější používání určitého pojmu však nevede k lepšímu porozumění problematiky neřkuli k schopnosti formulovat řešení. Naopak termín dezinformace se rozmělňuje a objevuje se v naprosto nevhodných kontextech – bůhví, jak vypadají dezinformace o sexu – anebo v horších případech je zneužíván pro odvrácení nepohodlné kritiky.
Výzkumníci tak čelí nesnadnému úkolu nejen prezentovat svá zjištění a formulovat doporučení, ale také vysvětlovat veřejnosti používané termíny. Což je velká výzva i z toho důvodu, že i pojmosloví používané v expertní komunitě se vyvíjí v čase (viz například debata o pojmu fake news) a liší se v různých institucích. Už samotný termín dezinformace navíc zavazuje, jelikož vyžaduje sdělení ověřit – což nemusí být vůbec banální (pro připomenutí stále ještě neukončená debata o možném úniku koronaviru z čínské laboratoře) – a dokázat úmysl, který lze ve většině případů jej lze pouze dovozovat. To se bohužel ve veřejné debatě často neděje dostatečně důsledně, a i výzkumníci a aktivisté paušalizací přispívají k mlhavosti celé debaty.
Vedle transparence v definicích a důslednosti v používaném pojmosloví může být řešením návrat k českým termínům, které jsou možná méně atraktivní, ale zažitější a srozumitelnější. Slovní spojení šíření dezinformací o Pirátech sice přitáhne pozornost, protože budí děs, ale je zároveň mírně nesrozumitelné z hlediska hodnocení povahy hrozby. Pokud bude však pro tu samou situaci použito spojení šíření pomluv o Pirátech čtenář podvědomě chápe, že se jedná o něco mravně odsouzeníhodného, je schopen identifikovat oběť a – po nahlédnutí do trestního zákoníku – definovat i příslušnou právní reakci. Odborné termíny jako dezinformace nebo konspirační teorie sice mají své místo v různých výzkumných odvětvích, ale pokud se zpopularizují příliš a převládnu v běžné řeči, je to spíše ke škodě než k užitku. Proto je na místě používat je spíše méně a připomenout si, že bohatý český jazyk už má řadu termínů, které je velmi snadno nahradí. A dokonce jim budeme i většina z nás rozumět.
Text věnován kolegovi z expertní komunity, který autora na tuto myšlenku přivedl.