Skupina expertů představuje iniciativu sloužící k lepšímu pochopení a zvládání dezinformací v Česku.

Dezinformace je nepravdivá informace šířená záměrně s úmyslem manipulovat cílové publikum.

1) Dezinformace nejsou pouze bezpečnostní problém
Dezinformace, misinformace a konspirační teorie nelze nahlížet jen z bezpečnostní perspektivy. Jejich vznik a popularita není zapříčiněn výhradně digitalizací informačního prostoru, i když ta bezpochyby přispěla ke zrychlení jejich šíření. K debatě o tomto fenoménu musí být vedle bezpečnostních a mediálních expertů přizváni i odborníci z jiných odvětví jako je například sociologie, psychologie, filozofie a mnohé další.

2) Konstruktivní debata vyžaduje srozumitelné pojmy
Konstruktivní debata vyžaduje především shodu na pojmosloví. Jejím předpokladem je používání jednotné, jasné a patřičné terminologie všemi aktéry a srozumitelná osvětová činnost směrem k veřejnosti. V případě potřeby je vhodné vrátit se k tradičním a zavedeným českým výrazům, jako například záměrně či nezáměrně šířená mylná informace, neověřená informace, domněnka, pomluva.

3) Lidé důvěřují dezinformacím z různých důvodů
Sociologické výzkumy ukazují, že značná část české populace věří nepravdám, dezinformacím nebo konspiračním teoriím o klíčových společensko-politických tématech. Bylo by mylné považovat tyto občany za stejnorodou skupinu lidí podobného věku, příjmů nebo vzdělání. Důležitější roli totiž hrají faktory jako spokojenost s vlastním životem, postavením ve společnosti nebo očekávání od budoucího vývoje. Porozumění motivacím, které vedou k důvěře v dezinformace je nutnou podmínkou pro efektivní osvětu.

4) Popularita dezinformací souvisí s úpadkem důvěry k institucím
Popularita dezinformací a konspiračních teorií a zejména jejich průnik do mediálního mainstreamu jsou také symptomem hlubší společenské krize, eroze důvěry v tradiční instituce a média a zmatení ze změn v informačním prostoru. Pro omezení negativního vlivu dezinformací na společnost proto nestačí pouze jejich vyvracení či represe vůči jejich původcům, ale je třeba se zaměřit také na dlouhodobou a setrvalou snahu o posilování důvěry v instituce a kvalitní nezávislá média.

5) Češi mají o problematice dezinformací pouze vágní povědomí a nevědí, jak se jim bránit
Výzkumy dále ukazují, že většina české populace má sice vágní povědomí o existenci dezinformací, ale nerozumí mechanismu a motivacím jejich šíření, ani jejich dopadům. Také povědomí o různých způsobech, jak se lžím a manipulacím bránit, zůstává velmi nízké. V této oblasti je proto vhodné průběžně zjišťovat potřeby veřejnosti v této oblasti a nabízet odpovídající osvětové a vzdělávací služby.

6) Čeští politici musejí brát problém dezinformací vážně
Vládní a političtí představitelé musí začít hrozbě dezinformací přikládat váhu odpovídající jejich potenciálním dopadům, a to nad rámec obecných prohlášení. Česká republika potřebuje komplexní strategii pro řešení tohoto problému a zvýšení prostředků, které jsou pro to určeny.

7) Stát musí zlepšit svou komunikaci
Stát musí zlepšit svou schopnost komunikovat s občany srozumitelně a transparentně. Nikoli pouze během krizových situací, kdy je včasné poskytnutí srozumitelných informací nezbytností, ale i při svém každodenním fungování. Tato komunikace nesmí být pouze reaktivní, ale měla by předjímat potenciálně polarizující či radikalizující témata, která se teprve v informačním prostoru etablují (v současné době se jedná například o Green Deal a politiky ochrany klimatu obecně). Toho však nelze dosáhnout bez partnerství s aktéry ze soukromé sféry, akademického sektoru, médií a neziskových organizací. Při zlepšování komunikace státu je na místě hledat inspiraci i v zahraničí.

8) Stát musí důsledně vymáhat právo v online prostoru
Internet musí zůstat svobodným prostorem, ale stát musí zvýšit svou schopnost vymáhat v tomto prostředí platné zákony. Šiřitelé nenávisti či poplašných zpráv musí nést za své činy odpovědnost. Stejnou odpovědnost však mají výzkumníci, novináři a státní instituce, které by měli používat pojem dezinformace pouze v odůvodněných případech a podložit toto obvinění daty a precizní argumentací.

9) Regulace sociálních platforem by měla být klíčovým úkolem pro české Předsednictví Rady EU
Regulace sociálních platforem a obecnější diskuze o jejich roli v demokratické společnosti je nezbytným předpokladem nejen pro omezení šíření dezinformací, ale také řady dalších negativních jevů, včetně manipulace s digitální politickou reklamou. České republika by v této debatě vedené na úrovni Evropské unie měla hrát aktivní roli a věnovat se tomuto tématu během svého Předsednictví Rady EU v roce 2022. Cílem českých představitelů by mělo být posílení postavení běžného uživatele vůči sociální platformám, ale také maximální možná míra jejich transparentnosti.

10) Dezinformace jsou závažnou ale nikoli neřešitelnou výzvou
Dezinformace představují komplexní výzvu, kterou bude v dohledné době nemožné zcela vyřešit. To však není důvod propadat malomyslnosti, jelikož v současné době již státní instituce, občanská společnost, akademická sféra a média mají k dispozici řadu nástrojů umožňující snížit jejich negativní dopady na společnost a životy občanů.


Dokument sestavili:
Nikola Hořejš, analytik společnosti STEM
Jonáš Syrovátka, Senior Fellow Prague Security Studies Institute
Jakub Eberle, ředitel výzkumu Ústavu mezinárodních vztahů
Pavel Havlíček, analytik Výzkumného centra Asociace pro mezinárodní otázky
Sarah Komasová, analytik společnosti STEM
Dominik Presl, analytik Asociace pro mezinárodní otázky
Kristína Šefčíková, projektová manažerka Prague Security Studies Institute
Jaroslav Valůch, vedoucí programu mediálního vzdělávání Transitions