Zakázat ty internety!
Zamyšlení nad otázkami, které vyvolává zablokování webů šířících dezinformace.
Zpráva, že český správce internetových domén CZ.NIC zablokoval osm webů šířících dezinformace o ruském útoku na Ukrajina, vyvolala na sociálních sítích řadu pozitivních reakcí. Tento krok – označený reprezentanty sdružení jako mimořádný – vyvolává otázky, které si zaslouží širší debatu. Debatu, na kterou možná teď není vhodná chvíle, ale které bychom se i přes její složitost neměli v budoucnu vyhnout. Autor by rád předeslal, že nemá vůči provozovatelům zablokovaných webů po více než pěti letech studia jejich obsahu pražádné sympatie. Stejně tak si uvědomuje výjimečnost situace, v níž se nacházíme, a chápe nutnost nekonvenčních a rázných řešeních. I přesto však považuje za jednu ze svých expertních povinností nahlížet na ně z různých perspektiv, přemýšlet o nich kriticky a nenechat se strhnout dobrým pocitem z toho, že se něco dělá. Zároveň varuje čtenáře, že tento příspěvek bude koncipován spíše jako volnější sled postřehů, a nebude mít jasnou pointu či doporučení. Je to spíše první vklad do budoucí diskuze.
Předně je třeba se zbavit dojmu, že se jedná o zásadní vítězství nad ruskou propagandou v českém informačním prostoru. Aeronet relativně čile funguje na síti Telegram, facebookové stránky Protiproudu bez problémů běží a samotný web se přestěhoval na jinou doménu a portál Česko bez cenzury na svém facebookovém profilu sdílí články z – zřejmě spřízněného – webu Slovensko Aktuálně. Hlavní kanál ruské propagandy – Sputnik CZ – funguje bez problémů a řada dalších platforem, na nichž se objevují dezinformace funguje též. Snaha o omezení dosahu těch kanálů připomíná nekonečný závod vyžadující setrvalé úsilí, technické schopnosti a koordinaci s dalšími platformami jako jsou například sociální sítě. Je na místě zvážit, v jakých případech má podobné úsilí smysl a kdy se z něj stává mrhání časem a prostředky.
Samotná možnost podobného opatření představuje otevření Pandořiny skříňky. Pokud autor správně rozumí vývoji situace s tímto řešením přišel samotný spolek v reakci na obecně formulované doporučení Vlády. Již v této chvíli se však objevila informace o tom, že Národní centrum kybernetických operací při Vojenském zpravodajství žádá o blokaci 22 webů přímo ze strany poskytovatelů připojení. Pokud tedy státní úředníci dříve žertovali, že opravdu nemají tlačítku na vypnutí internetu, dnes to již neplatí. Tato samotná skutečnost nemusí být nutně problematická – v případě krizové situace skutečně mohou být dobré důvody pro zablokování některých stránek. Je každopádně nutné mít tuto možnost ošetřenou zákony, aby bylo jasné, kdy je možné ji použít, a zakomponovat do krizových strategií, aby bylo jasné, proč jí použít. Mimochodem na Slovensku podobnou možno dočasného zákazu problematických webů posvětili narychlo přijatým zákonem. V současné době je možnost vypnutí webu obhajována poukazem na stanovy spolku CZ.NIC hovořící o možnosti zablokování domény v souvislosti s „ohrožením národní či mezinárodní počítačové bezpečnosti“. Pokud se některá z platforem odvolá k soudu bude zajímavé sledovat, zda tato argumentace obstojí.
Ředitel CZ.NIC Ondřej Filip v rozhovoru pro Deník N tvrdil, že seznam webů sestavil ve spolupráci s experty z bezpečnostních složek. Samotná kritéria pro zařazení na tento seznam však neupřesnil. Což je problematické, protože nelze určit, jak vznikal a proč na něj určité weby patří a jiné nikoli – nezapomeňme na již zmíněný druhý seznam, který do seznamu problematických webů zahrnuje platforem více. Proč se tyto seznamy liší nevíme. Transparence je přitom důležitá, protože i přestože lze v krizových situacích svobodu slova omezit, stále by mělo být jasné, kde se nacházejí nové mantinely.
Jedním z argumentům, s nímž autor také operuje, zní, že se jedná o mimořádné opatření vyplývající ze současné situace. Je však na místě určitý myšlenkový experiment. Pokud byly weby zablokovány kvůli mimořádné situace, bude zřejmě na místě odblokovat je až mimořádná situace skončí. Kdy to však bude? Až skončí boje na Ukrajině? To však zřejmě nebude znamenat konec konfliktu mezi západními státy a Ruskem. Je to dostatečně dobrý důvod pro to, aby byly tyto weby dále blokovány?
Jak autor předeslal, v této chvíli nemám odpovědi na tyto složité otázky. Ale zabývat jimi potřebujeme, abychom si ujasnili pravidla fungování ve složité budoucnosti.
Zpráva, že český správce internetových domén CZ.NIC zablokoval osm webů šířících dezinformace o ruském útoku na Ukrajina, vyvolala na sociálních sítích řadu pozitivních reakcí. Tento krok – označený reprezentanty sdružení jako mimořádný – vyvolává otázky, které si zaslouží širší debatu. Debatu, na kterou možná teď není vhodná chvíle, ale které bychom se i přes její složitost neměli v budoucnu vyhnout. Autor by rád předeslal, že nemá vůči provozovatelům zablokovaných webů po více než pěti letech studia jejich obsahu pražádné sympatie. Stejně tak si uvědomuje výjimečnost situace, v níž se nacházíme, a chápe nutnost nekonvenčních a rázných řešeních. I přesto však považuje za jednu ze svých expertních povinností nahlížet na ně z různých perspektiv, přemýšlet o nich kriticky a nenechat se strhnout dobrým pocitem z toho, že se něco dělá. Zároveň varuje čtenáře, že tento příspěvek bude koncipován spíše jako volnější sled postřehů, a nebude mít jasnou pointu či doporučení. Je to spíše první vklad do budoucí diskuze.
Předně je třeba se zbavit dojmu, že se jedná o zásadní vítězství nad ruskou propagandou v českém informačním prostoru. Aeronet relativně čile funguje na síti Telegram, facebookové stránky Protiproudu bez problémů běží a samotný web se přestěhoval na jinou doménu a portál Česko bez cenzury na svém facebookovém profilu sdílí články z – zřejmě spřízněného – webu Slovensko Aktuálně. Hlavní kanál ruské propagandy – Sputnik CZ – funguje bez problémů a řada dalších platforem, na nichž se objevují dezinformace funguje též. Snaha o omezení dosahu těch kanálů připomíná nekonečný závod vyžadující setrvalé úsilí, technické schopnosti a koordinaci s dalšími platformami jako jsou například sociální sítě. Je na místě zvážit, v jakých případech má podobné úsilí smysl a kdy se z něj stává mrhání časem a prostředky.
Samotná možnost podobného opatření představuje otevření Pandořiny skříňky. Pokud autor správně rozumí vývoji situace s tímto řešením přišel samotný spolek v reakci na obecně formulované doporučení Vlády. Již v této chvíli se však objevila informace o tom, že Národní centrum kybernetických operací při Vojenském zpravodajství žádá o blokaci 22 webů přímo ze strany poskytovatelů připojení. Pokud tedy státní úředníci dříve žertovali, že opravdu nemají tlačítku na vypnutí internetu, dnes to již neplatí. Tato samotná skutečnost nemusí být nutně problematická – v případě krizové situace skutečně mohou být dobré důvody pro zablokování některých stránek. Je každopádně nutné mít tuto možnost ošetřenou zákony, aby bylo jasné, kdy je možné ji použít, a zakomponovat do krizových strategií, aby bylo jasné, proč jí použít. Mimochodem na Slovensku podobnou možno dočasného zákazu problematických webů posvětili narychlo přijatým zákonem. V současné době je možnost vypnutí webu obhajována poukazem na stanovy spolku CZ.NIC hovořící o možnosti zablokování domény v souvislosti s „ohrožením národní či mezinárodní počítačové bezpečnosti“. Pokud se některá z platforem odvolá k soudu bude zajímavé sledovat, zda tato argumentace obstojí.
Ředitel CZ.NIC Ondřej Filip v rozhovoru pro Deník N tvrdil, že seznam webů sestavil ve spolupráci s experty z bezpečnostních složek. Samotná kritéria pro zařazení na tento seznam však neupřesnil. Což je problematické, protože nelze určit, jak vznikal a proč na něj určité weby patří a jiné nikoli – nezapomeňme na již zmíněný druhý seznam, který do seznamu problematických webů zahrnuje platforem více. Proč se tyto seznamy liší nevíme. Transparence je přitom důležitá, protože i přestože lze v krizových situacích svobodu slova omezit, stále by mělo být jasné, kde se nacházejí nové mantinely.
Jedním z argumentům, s nímž autor také operuje, zní, že se jedná o mimořádné opatření vyplývající ze současné situace. Je však na místě určitý myšlenkový experiment. Pokud byly weby zablokovány kvůli mimořádné situace, bude zřejmě na místě odblokovat je až mimořádná situace skončí. Kdy to však bude? Až skončí boje na Ukrajině? To však zřejmě nebude znamenat konec konfliktu mezi západními státy a Ruskem. Je to dostatečně dobrý důvod pro to, aby byly tyto weby dále blokovány?
Jak autor předeslal, v této chvíli nemám odpovědi na tyto složité otázky. Ale zabývat jimi potřebujeme, abychom si ujasnili pravidla fungování ve složité budoucnosti.