Andrej Babiš opětovně ukázal, že v politické komunikaci neváhá sáhnout k nadbíhání konspiračním teoriím. Tuto taktiku je třeba odmítnout, jelikož ohrožuje samotné základy demokratického státu.

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš vyvolal pozdvižení, když zveřejnil na svém facebookovém profilu příspěvek odkazují na konspirační teorií o vlivu miliardáře George Sorose na kauzu Pandora Papers. A naznačil, že jeho protivníci se k podobné podpásové taktice mohou uchýlit i v budoucnu. Tímto způsobem aktualizuje a posiluje konspirační teorie, které se o kauze Pandora Papers šířily víceméně od jejího vypuknutí na okrajových, anti-systémových webech.
Není to zdaleka poprvé, co se hnutí ANO rozhodlo využít konspirační teorie v politickém boji. Stačí si připomenout kauzu lithium nebo vyfabulovaná obvinění Pirátské strany z loňských voleb. Lze tedy očekávat, že stejné nástroje Andrej Babiš může využít i v dalších kampaních – včetně té před prezidentskými volbami v příštím roce (samozřejmě za předpokladu, že se o prezidentský post bude ucházet). Což je pro českou demokracii a politickou kulturu špatná zpráva.
Jakmile se totiž konspirační teorie stanou součástí politického a mediálního mainstreamu přestává platit legitimita demokratických institucí. Pro část občanů volby přestanou být institucí sloužící k regulaci moci a stanou se – zejména pokud jejich kandidát nezvítězí – podvodem zosnovaným jejich protivníky. Podvodem, který nelze respektovat, ale naopak je nutné nasadit všechny dostupné prostředky, aby došlo k negaci jeho výsledků. A to skutečně všechny dostupné prostředky, protože v boji s konspirujícím protivníkem přestávají platit demokratická pravidla hry. Kam až podobné přesvědčení může vést ukázal útok davu protestujících na americký Kapitol po volebním neúspěchu Donalda Trumpa. I v tomto případě hrálo důležitou roli přikyvování konspiračním teoriím ze strany vedoucích politiků.
Tento scénář se sice v návaznosti na prezidentské volby 2023 v této chvíli jeví jako nepředstavitelný – a autor nepovažuji za příliš pravděpodobné, že by se to změnilo. To ale neznamená, že nemůže dojít k méně viditelné formě rozpadu konsenzu o demokratických procedurách. Vyhraněná kampaň spojená s šířením konspiračních teorií (bez ohledu na její výsledek) totiž může výrazně zvýšit počet lidí, kteří ztratí důvěru ve volební výsledky a tím pádem i demokracii obecně. Ve srovnání s ostatními zeměmi střední Evropy si v tomto ohledu Česká republika nevede zle. To však nutně neznamená, že následující rok nemůže situace změnit k horšímu.