Krok správným směrem
V médiích se objevila informace o připravovaném plánu pro čelení dezinformacím. Vznik tohoto dokumentu je třeba ocenit – mimo jiné i z toho důvodu, že umožní lépe hodnotit kroky vlády v této oblasti.
Deník N přinesl informaci, že na Úřadě vlády v týmů expertů kolem poradce Michala Klímy vznikl dokument navrhující opatření, která by státu umožnila lépe řešit problematiku dezinformací. Je sice nešťastné, že článek mohl vzniknout pouze kvůli neblahé tuzemské praxi úniku interních dokumentů do médií, ale alespoň veřejnost ví, že se vláda touto oblastí zabývá. Konkrétní doporučení dokumentu zmiňovaná Deníkem N poučenou veřejnost příliš nepřekvapí – jedná se o kroky diskutované v expertní komunitě dlouhodobě. Tuto nepřekvapivost je třeba brát pozitivně - ukazuje, že stát k problematice přistupuje poučeně a neuchyluje se k nepromyšleným experimentům.
Za konkrétní zmínku stojí ambice finančně podporovat neziskové organizace šířící osvětu ve školách. Ta je zcela na místě, jelikož projekty jako například Fakescape – hra prezentující téma online manipulací studentům interaktivní formou – si sice vydobyly uznání i v celoevropském kontextu, ale bez stabilního financování nejsou dlouhodobě udržitelné. Opatření zmiňovaná v dokumentu ukazují, že se podařilo překonat výhradně bezpečnostní rámování problému a uvažovat o širším spektru možných řešení než pouze o represi. V tomto ohledu zřejmě pomohla skutečnost, že za dokumentu stojí Úřad vlády a nikoli pouze bezpečnostní resorty.
Autorita Úřadu může napomoci i při implementaci plánu na jednotlivých úrovních státní správy. Pro to však není potřebné pouze nasazení úředníků, ale zejména politická vůle a podpora. Zda se jí bude dostávat se dozvíme v dalších měsících. Právě průběhu implementace tohoto plánu totiž umožní hodnotit, nakolik to vláda Petra Fialy s řešením problematiky dezinformací myslí vážně.
Deník N přinesl informaci, že na Úřadě vlády v týmů expertů kolem poradce Michala Klímy vznikl dokument navrhující opatření, která by státu umožnila lépe řešit problematiku dezinformací. Je sice nešťastné, že článek mohl vzniknout pouze kvůli neblahé tuzemské praxi úniku interních dokumentů do médií, ale alespoň veřejnost ví, že se vláda touto oblastí zabývá. Konkrétní doporučení dokumentu zmiňovaná Deníkem N poučenou veřejnost příliš nepřekvapí – jedná se o kroky diskutované v expertní komunitě dlouhodobě. Tuto nepřekvapivost je třeba brát pozitivně - ukazuje, že stát k problematice přistupuje poučeně a neuchyluje se k nepromyšleným experimentům.
Za konkrétní zmínku stojí ambice finančně podporovat neziskové organizace šířící osvětu ve školách. Ta je zcela na místě, jelikož projekty jako například Fakescape – hra prezentující téma online manipulací studentům interaktivní formou – si sice vydobyly uznání i v celoevropském kontextu, ale bez stabilního financování nejsou dlouhodobě udržitelné. Opatření zmiňovaná v dokumentu ukazují, že se podařilo překonat výhradně bezpečnostní rámování problému a uvažovat o širším spektru možných řešení než pouze o represi. V tomto ohledu zřejmě pomohla skutečnost, že za dokumentu stojí Úřad vlády a nikoli pouze bezpečnostní resorty.
Autorita Úřadu může napomoci i při implementaci plánu na jednotlivých úrovních státní správy. Pro to však není potřebné pouze nasazení úředníků, ale zejména politická vůle a podpora. Zda se jí bude dostávat se dozvíme v dalších měsících. Právě průběhu implementace tohoto plánu totiž umožní hodnotit, nakolik to vláda Petra Fialy s řešením problematiky dezinformací myslí vážně.