Prezidentské volby 2023: O krok před manipulacemi
Kampaň před prezidentskými volbami je v plném proudu, což znamená, že nevyhnutelně vede k tomu, že se objevují i manipulativní články o jednotlivých kandidátech. Jednou z metod, jak se s nimi vypořádat je tzv. pre-bunking.
Manipulativní či přímo lživé články o jednotlivých kandidátech kolující po internetu se v poslední dekádě bohužel staly nedílnou součástí předvolebních kampaní v České republice. Blížící se prezidentské volby nejsou výjimkou. Efektivní obrana proti tomuto fenoménu není jednoduchou záležitostí. Týmy Danuše Nerudové a Petra Pavla vyzkoušely taktiku tzv. pre-bunkingu a sami zveřejnily manipulativní sdělení, která jsou proti nimi namířena.
Tato taktika čelení online manipulacím se inspirovala logikou očkování. Radši než čekat na to, až se nemoc/manipulativní zpráva objeví a doufat, že ji organismus ve zdraví přečká, je lepší vystavit pacienta/cílové publikum kultivované dávce choroby/vyvrácené manipulaci v předstihu a posílit tak jeho obranyschopnost. Pre-bunking není spojen pouze s proaktivním upozorňováním na šířící se manipulace (na rozdíl od reaktivního debunkingu neboli fact-checkingu), ale také s vysvětlováním toho, jak manipulace fungují a jaké mohou být cíle jejich šiřitelů.
Tato taktika je bezpochyby užitečná. Umožňuje volebním týmům zůstat proaktivní a formovat veřejnou debatou a image svého kandidáta. Což je rozhodně příjemnější než čekat, až se manipulace masově rozšíří a reagovat na ně, až ve chvíli, kdy je oheň na střeše. Jsou také užitečnou informací pro podporovatel, kteří jsou posléze lépe schopni hájit preferovaného kandidáta v debatách se svým okolím. A v neposlední řadě – za předpokladu, že jsou jasně odhaleny jejich šiřitelé a vyvrácení je provedo poctivě, přispívají ke zvýšení kultury politické soutěže. Snižuje se totiž pravděpodobnost, že se jich otevřeně chopí některé z politických konkurentů. Tento konkrétní typ příspěvku do veřejné debaty je navíc mnohem konstruktivnější než obecné žehrání na vliv manipulací na volební výsledek, které nelze většinou nijak ověřit.
Složitější je otázka, zda tato taktik má vliv na postoje voličů. Výzkumy věnované hrám vysvětlujícím principy manipulací, jsou v tomto ohledu mírně optimistické. Lidé jsou po jejich zahrání skutečně lépe schopni detekovat manipulaci. Otázkou zůstává, jak dlouho tento efekt zůstane, což však ve chvíli, kdy zbývá pouze několik dní do voleb není zase tak důležité. Na druhou stranu je však nutné si uvědomit, že důvěra v konkrétní manipulace nemění pouze volební preference, ale postoje vůči jednotlivým kandidátům ovlivňují to, jakým manipulacím věříme. Jak autor ve spolupráci se společností STEM otestoval během parlamentních voleb 2021, lidé jsou ochotnější věřit jakékoli kritice (včetně té nepravdivé) u subjektů, které nemají rádi nebo je v minulosti zklamali.
Pre-bunking tedy není všespásnou taktikou, ale může pomoci podporovatelům kandidáta, pomoci nerozhodnutým voličům nenechat se nachytat a obecně zvýšit kvalitu předvolební debaty. Proto je na místě ocenit skutečnost, že se týmy Danuše Nerudové a Petra Pavla rozhodly tuto taktikou použít. Bez ohledu na to, jaký máte na tyto kandidáty názor.
Manipulativní či přímo lživé články o jednotlivých kandidátech kolující po internetu se v poslední dekádě bohužel staly nedílnou součástí předvolebních kampaní v České republice. Blížící se prezidentské volby nejsou výjimkou. Efektivní obrana proti tomuto fenoménu není jednoduchou záležitostí. Týmy Danuše Nerudové a Petra Pavla vyzkoušely taktiku tzv. pre-bunkingu a sami zveřejnily manipulativní sdělení, která jsou proti nimi namířena.
Tato taktika čelení online manipulacím se inspirovala logikou očkování. Radši než čekat na to, až se nemoc/manipulativní zpráva objeví a doufat, že ji organismus ve zdraví přečká, je lepší vystavit pacienta/cílové publikum kultivované dávce choroby/vyvrácené manipulaci v předstihu a posílit tak jeho obranyschopnost. Pre-bunking není spojen pouze s proaktivním upozorňováním na šířící se manipulace (na rozdíl od reaktivního debunkingu neboli fact-checkingu), ale také s vysvětlováním toho, jak manipulace fungují a jaké mohou být cíle jejich šiřitelů.
Tato taktika je bezpochyby užitečná. Umožňuje volebním týmům zůstat proaktivní a formovat veřejnou debatou a image svého kandidáta. Což je rozhodně příjemnější než čekat, až se manipulace masově rozšíří a reagovat na ně, až ve chvíli, kdy je oheň na střeše. Jsou také užitečnou informací pro podporovatel, kteří jsou posléze lépe schopni hájit preferovaného kandidáta v debatách se svým okolím. A v neposlední řadě – za předpokladu, že jsou jasně odhaleny jejich šiřitelé a vyvrácení je provedo poctivě, přispívají ke zvýšení kultury politické soutěže. Snižuje se totiž pravděpodobnost, že se jich otevřeně chopí některé z politických konkurentů. Tento konkrétní typ příspěvku do veřejné debaty je navíc mnohem konstruktivnější než obecné žehrání na vliv manipulací na volební výsledek, které nelze většinou nijak ověřit.
Složitější je otázka, zda tato taktik má vliv na postoje voličů. Výzkumy věnované hrám vysvětlujícím principy manipulací, jsou v tomto ohledu mírně optimistické. Lidé jsou po jejich zahrání skutečně lépe schopni detekovat manipulaci. Otázkou zůstává, jak dlouho tento efekt zůstane, což však ve chvíli, kdy zbývá pouze několik dní do voleb není zase tak důležité. Na druhou stranu je však nutné si uvědomit, že důvěra v konkrétní manipulace nemění pouze volební preference, ale postoje vůči jednotlivým kandidátům ovlivňují to, jakým manipulacím věříme. Jak autor ve spolupráci se společností STEM otestoval během parlamentních voleb 2021, lidé jsou ochotnější věřit jakékoli kritice (včetně té nepravdivé) u subjektů, které nemají rádi nebo je v minulosti zklamali.
Pre-bunking tedy není všespásnou taktikou, ale může pomoci podporovatelům kandidáta, pomoci nerozhodnutým voličům nenechat se nachytat a obecně zvýšit kvalitu předvolební debaty. Proto je na místě ocenit skutečnost, že se týmy Danuše Nerudové a Petra Pavla rozhodly tuto taktikou použít. Bez ohledu na to, jaký máte na tyto kandidáty názor.