Omluva Knihovně Václava Havla za tento blog, jeho ironii, nadsázku a bulvární styl je zde.

Šla jsem dnes na veřejné ústní jednání k územnímu řízení, které se týkalo přestavby domu v Loretánské ulici 2 na Hradčanech (dům U Drahomířina sloupu, Praha 1-Hradčany, čp. 108) na Knihovnu Václava Havla za finance finančníka Zdeňka Bakaly.

V hlavě mi bublalo jisté pobouření nad tím, že investor zaštítěn bohulibou institucí se dobyvatelsky vlamuje do útrob historického domu, aby tam mimo jiné pro sebe a své přátele vybudoval rezidenci snů. Na soudobý komfort mu však nestačí historická dispozice a možnosti domu, a proto je třeba vybourat nové vjezdové otvory, vylámat skálu a podkopat nádvoří pro umístění nezbytných technologií, jak eufemisticky je nazýván bazén, jedno schodiště zbořit, jiné postavit atd. Zkrátka projekt se k domu chová velmi neomaleně a drze.



Průčelí severního křídla domu do Loretánské ulice. V této části domu bude Knihovna Václava Havla.

Cestou jsem se však v duchu pana majitele domu maličko zastávala. Vždyť ten dům koupil, je jeho, byl by blázen, kdyby si v místech jednoho z nejskvostnějších pohledů na Prahu nevybudoval pěkné bydlení, ostatně ten dům je dost velký pro Knihovnu Václava Havla i rezidenci. Kdyby si odpustil jen několik nešetrných nápadů, jako je bourání vnitřních konstrukcí a vlamování do podloží, mohl by mít i tak rezidenci, jaké druhé na světě není. Nemám nic proti tomu, aby si bohatí své peníze užívali, nemám nic proti jejich rozmařilosti, okázalosti, touze po pohodlí. Jen přitom nesmí mrzačit památku! To jsem si říkala cestou do Loretánské ulice a víceméně smířlivě naladěna jsem přišla i na místní šetření.



Průčelí jižního křídla domu do Úvozu. V této části domu, z níž je úchvatný pohled na Prahu, je plánována luxusní rezidence, pro niž bude proražen nový vchod a vjezd.

A dozvěděla jsem se, že program rezidence není určen pro pana Bakalu, ale rovněž pro Knihovnu Václava Havla. Prý pro spisovatele, kteří budou do Prahy přijíždět na pozvání knihovny… Ale ano, to je hezký nápad, dům je dost velký pro provoz knihovny i několik pokojíků pro hosty, ale proč proboha ten bombastický stavební program? (Bazén a fitnes pro zubožené kubánské disidenty, kteří to pojmou zároveň jako lázeňský pobyt?) Proč to brutální vybourávání, zbytečné přestavování, injektáže do základů? To všechno přece Knihovna Václava Havla nepotřebuje. Nebo jde přece jen o jiné využití rezidenční části, které se za kulturní účel jen schovává, aby snáze prošlo schvalovacím památkářským řízením, protože investorovi bez tohoto společenského krytí by těžko mohlo být něco podobného povoleno? Není to současným představitelům Knihovny Václava Havla tak nějak trapné? Začít novou etapu její existence poškozením významného renesančně-barokního měšťanského domu? Dům s autentickými a hodnotnými historickými prvky je možné adaptovat docela jinak, uctivě a skromně. Neslušel by takový přístup instituci, která má v názvu člověka tak uctivého a skromného, jakým byl právě Václav Havel?



Půvabné nádvoří má být zastřešeno a vytvořen zde společenský sál.

Podrobnější informace v reportáži a rozhovorech České televize.

Fotografie převzaty z článku ve Věstníku Klubu Za starou Prahu č. 2/2011 autorek Pavly Priknerové a Anny Kusákové..