Jako by byl na ně vypsán hon: industriální budovy se staly nejsnazším cílem developerů. Ztratily původní funkci a jejich skelety zabírají cenné městské pozemky. Přestože se již mnohokrát ukázalo, jak chytře konvertovaný industriál dokáže dát nezaměnitelnou tvář i zcela zaměnitelné čtvrti, v developerském uvažování je vejvar ze čtverečního metru vyšší metou. Proto se u nás bourá i to, čeho by si jinde ve světě dokázali vážit.

V minulém blogu o bourání budovy Dílen v nádražním areálu Bubny jsem slíbila, že postupně zveřejním informace o dalších pražských demoličních záměrech, o nichž vím. Dnes se budeme věnovat budovám, které ještě nejspíš pár měsíců stát budou, ale jejichž konec se nezvratně blíží: Auto Praga, Pernerova ulice, Karlín čp. 149 a Karlín Studios, vstup od Křižíkovy ulice, Karlín čp. 638. Tak si je, přátelé, běžte hezky prohlédnout, vyfotit a pak se holt s nimi rozlučte, protože boj o jejich existenci jsme již definitivně prohráli.


Pohled na blok mezi Pernerovou a Křižíkovou ulicí z Vítkova, území bývalé Daňkovky. Foto Jan Bečka, 2007

Několik historických souvislostí

Karlín byl založen v roce 1817 jako pražské předměstí a jeho velkoryse koncipované bloky byly postupně zastavovány při hlavní ulici (dnešní Sokolovská) a v partiích blíže ku Praze obytnou zástavbou. Východnější, dosud málo zastavěnou část Karlína, si vyhlédli po polovině 19. století pro svou strojírenskou a další výrobu četní podnikatelé. Největší stopu zanechaly strojírny Daňkova a Breitfeld & Evans, které v roce 1872 fúzovaly do firmy Breifeld & Daněk. I přes konkurenci nedalekých velkých továren Rustonky a Českomoravské byla strojírenská konjunktura poslední třetiny 19. století tak ohromná, že uživila nejen tyto mohutné fabriky se stovkami dělníků, ale i řadu drobnějších výrobců specializovaného strojírenského sortimentu. Po fúzi zaměstnávala strojírna Breitfeld-Daněk až 1500 dělníků a její impérium se postupně rozšiřovalo do celého bloku mezi dnešními ulicemi Křižíkovou, Pernerovou, Kollárovou a Šaldovou. Podnik tehdy vyráběl veškerý strojírenský sortiment pro český průmysl, též lokomotivy, traktory, turbíny či důlní zařízení. V roce 1927 fúzovala karlínská Daňkovka, jak se továrně s dlouhým oficiálním názvem „Strojírny, a. s., dříve Breitfeld-Daněk a spol. Karlín“ zjednodušeně říkalo, s Českomoranskou-Kolben, a tak byl dotvořen slavný český strojírenský koncern ČKD. V rámci specializace jednotlivých závodů ČKD bylo v Karlíně ve třicátých letech 20. století soustředěno oddělení letecké a motocyklové, zabývající se konstrukcí a výrobou letadel a motocyklů značky PRAGA, a též opravna automobilů této značky.


Plánek bloku s konverzemi industriálních budov na podkladě plánku z Google Maps. Stav zástavby přibližně v roce 2011. 1. Corso Karlín, Křižíkova, Karlín čp. 237; 2. Karlin Studios, Křižíkova, Karlín čp. 638; 3. Auto Praga, Pernerova, Karlín čp. 149; 4. Fórum Karlín (Karlín Hall I a II), Pernerova, Karlín čp. 63, 136, 673 - na snímku dosud budovy ČKD Dukla; 5. Machinehouse (Kotelna), Šaldova, Pernerova, Karlín čp. 632, 635; 6. Cornlofts Šaldova, Šaldova, Karlín čp. 219.

Budova Auto Praga

Pro servis automobilů Praga, které se mimochodem vyráběly nedaleko odsud v Libni, byla v letech 1929-1931 zřízena na místě bývalé slévárny staré Daňkovky jednopatrová uliční budova se stometrovým průčelím do Pernerovy ulice, na niž navazovaly směrem do nitra bloku haly opravárenských dílen. Autorem řešení byl stavební inženýr Karel Vlk, stavitelem firma Václav Nekvasil. Dlouhá fasáda budovy je do ulice rozčleněna na tři úseky dvěma mělkými rizality, které na svém zvýšeném límci nesou reliéfně negativně vyvedený nápis Auto Praga s použitím tradičního logotypu. Objekt byl v devadesátých letech 20. století nově upraven a slouží ještě v tuto chvíli jako sídlo různých firem.


Stometrové průčelí historické opravny automobilů Auto Praga. Foto 2015, Lukáš Beran, VCPD ČVUT

Karlin Studios

Bývalá tovární hala podniku ČKD uvnitř bloku, orientovaná kolmo na budovu Corso Karlín, byla v roce 2005 konvertována na kulturní objekt, kde jsou pronajímány ateliéry umělcům a současně pořádány výstavy. Citlivé minimalistické řešení umocňující vyznění syrového industriálního prostoru je vysoce oceňováno zejména milovníky tohoto typu architektury. Budova je bohužel součástí areálu Auto Praga, s nímž má být demolována. Autorem konverze slévárenské haly na Karlín Studios je italský architekt působící v Čechách Alberto di Stefano.


Karlín Studios - výstavní prostor v bývalé tovární hale. Foto 2015, Lukáš Beran, VCPD ČVUT


Projekt Palác Praga

Nyní má být na místě obou výše jmenovaných budov postaven soubor objektů Palác Praga s částečně administrativním a částečně obytným využitím. Autorem návrhu je architekt Martin Němec, ateliér A.D.N.S. Investorem záměru je skupina realitních firem z Karlína. Jedná se o tři budovy, z nichž dvě krajní zachovávají uliční frontu Pernerovy ulice, zatímco prostřední ustupuje do nitra bloku o cca 12 m a vytváří v těchto místech piazzetu. Z původní budovy Auto Praga je zachováno jen torzo průčelní stěny s jedním z rizalitů nesoucích tradiční nápis, jehož logotyp přebírá hyenisticky projekt do svého názvu. Ustoupený objekt s devíti nadzemními podlažími má být nejvyšší (32,8 m) a využitý jako obytný, ostatní dva jsou nebytové. Mezi domy je plánován volný průchod do nitra bloku a dále do Křižíkovy ulice.


Vizualizace projektu novostaveb Palác Praga od Pernerovy ulice, předložená do územního řízení. (ateliér A.D.N.S., architekt Martin Němec)


Památkáři se neshodli

Na památkových orgánech panovalo ohledně záměru demolice a nové stavby tradiční schizma. Národní památkový ústav se vyjadřoval k záměru vícekrát a s vědomím, že území je chráněno jako památková zóna, demolici odmítal. Připouštěl sice možnost stavebních změn, ale trval na zachování unikátního funkcionalistického uličního traktu do Pernerovy ulice. Naproti tomu magistrátní památkový odbor, aniž argumenty památového ústavu dokázal vyvrátit, developerům zcela vyhověl: hodnotu budov bagatelizoval a realizaci záměru v roce 2014 posvětil.
Klub Za starou Prahu se o záměru dozvěděl, když se začal projednávat v lednu 2015 v rámci územního řízení na odboru výstavby Prahy 8. Tehdy napadl závazná stanoviska odboru památkové péče magistrátu u Památkové inspekce MK ČR.

Pointa příběhu

Na verdikt památkové inspekce jsme čekali víc než půl roku. V polovině srpna 2015 přišlo vyřízení podnětu se sdělením, které nám dalo, radujme se, zcela za pravdu. Závazná stanoviska magistrátních památkářů byla vydána v rozporu s právními předpisy, nevycházela ze současného stavu poznání kulturně-historických hodnot a ignorovala předmět ochrany památkové zóny (historický půdorys, urbanistická skladba, charakter objektů atd.). “Schválením předmětného záměru připustil Magistrát zánik části hodnot, pro které je území Karlína od roku 1993 prohlášeno za památkovou zónu,” píše se doslova v ministerském vyjádření. Člověk by po těchto slovech už už propadal euforii, ale to by byla fatální chyba, protože v další části dopisu nás památková inspekce zároveň informuje, že v roce 2010 vstoupila v platnost úprava územního plánu U 906, kterou bylo podrobně schváleno umístění nově navrhovaných staveb. Napadnout změnu územního plánu lze maximálně do tří let po nabytí její účinnosti a tato lhůta již bohužel minula. Po jejím uplynutí “dává právní systém České republiky přednost ochraně práv nabytých v dobré víře před nápravou nezákonností.”


Dokumentace k úpravě územního plánu.

Takže ano, můžeme si pogratulovat, nemýlili jsme se, demolice a novostavba byly magistrátem schváleny nezákonně, ale, sorry, už se s tím nedá nic dělat. Nezákonnost bude zákonně vykonána!

Odkazy:
Projekt na webu architektonického ateliéru
Kauza na webu Klubu Za starou Prahu s odkazy na dokumenty
Úpravy územního plánu