Už se mi dlouho nestalo, aby mě potkala dopravní hlídka, natož aby mě zastavila. Sem tam ji míjím, ale většinou jde o policii, která s dopravou nemá nic společného, kromě toho, že je sama součástí silničního honu za časem. Taková policie je pak ráda, když ze strachu zpomalíte a pustíte je před sebou. Tedy pokud nemáte automobil se silnějším motorem, který jí pro jistotu ujede.
Když jsem v roce 1988 odcestoval z Angoly, těžce jsem nesl loučení s lidmi, na které jsem byl zvyklý. Trauma z toho jsem prožíval už doma navzdory tomu, že rodiče a bratr mě na to připravovali dost dlouho.