Byly tedy volby v Angole transparentní? Spíš ANO. Byly i demokratické? ANO i NE. Ano, protože samotné hlasování mohlo být transparentní a demokratické. To znamená, že lidé mohli skutečně hlasovat svobodně podle vlastního výběru, což se nejspíš stalo. Věřím, že moji krajané skutečně „zapříčinili“ smutnou porážku (porážka je vždycky smutná) opozice a nadstandardní vítězství vlády.

S tvrzením předsedy UNITA, že „výsledky nereflektují vůli angolského lidu“ bych souhlasil, kdybych ztotožňoval vlastní vůli s vůlí angolského lidu. Myslím si, že přání vůdce nejednotné opozice se stává matkou jeho myšlenky. Nastalá situace ohrožuje politickou rovnováhu v Angole. Je to bohužel riziko, které demokracie přináší. Lid zvolil převážně jednu stranu a významně oslabil opozici.

Vládní MPLA zřejmě nezmanipulovalo volby. Spíš bych řekl, že zmanipulovalo lid, a možná i samotnou opozici. Jedině v tomto smyslu bych došel k závěru, že volební proces, nikoliv volby samotné, nebyl zcela demokratický. Psal jsem již v minulém článku, že vláda během volební kampaně otevírala různé instituce obnovené a postavené pochopitelně ze státního rozpočtu. A kdo je vláda? MPLA. Tak rafinovaně mohla tato strana financovat svou kampaň z peněz všech Angolanů. Opozice nezůstala mimo dosah. Během kampaně mnoho funkcionářů z UNITA opustilo tuto stranu a přidalo se k vládě. Provládní média o tom nemlčela. Co vedlo tyto funkcionáře, mezi kterými byli i guvernéři provincií a okresů, k takovému kroku? Naděje si zachovat posty po volbách, o kterých se vědělo, že MPLA vyhraje přesvědčivým rozdílem? Vše je možné.

82 % hlasů není samo o sobě důkazem nedemokratičnosti. Obávám se, že i vláda je tímto výsledkem trochu zaskočena. Toužila po výsledku, který by jí umožnil měnit ústavu, ale takové drtivé vítězství přináší spíše spekulace a trochu kazí obraz celé země, která chtěla ukázat světu, jak příkladně umí volit. Ale taková je demokracie. Stejně si myslím, že voliči žádnou ostudu neudělali, žádné zmatky nezpůsobili. Byli ukáznění a trpělivě čekali ve frontách, i když se v hlavním městě některé volební místnosti otevřely pozdě. Právem vyzněla z úst některých politiků slova chvály na adresu voličů. Chválil je např. vůdce opozice Isaias Samakuva, nebo portugalský premiér José Sócrates.

Na obranu mých spoluobčanů, kteří hromadně dali svůj hlas MPLA, mohu říct, že po tolika letech války a bídy mají důvody být vládě vděční za to, co pro celou Angolu dělá. I když se mluví o velké korupci a nespravedlivém rozdělení bohatství, změny k lepšímu jsou viditelné. MPLA buduje svůj náskok a postavení od samé nezávislosti. Od doby, kdy se začalo mluvit o volbách, mohlo posílat lidem toto poselství: „Vidíte, co pro vás dělám? Kdyby UNITA neničila ve válce, co jsem 27 roků budovalo, bylo by vám dnes mnohem lépe.“ Co na to UNITA? Prý stavěla svou kampaň na kritizování špatného přerozdělování státních peněz. Ovšem prostí lidé vidí to, co se k nim dostává, a nepřemyslí moc o tom, kolik toho mizí v kapsách zkorumpovaných představitelů. Lidé pak mohli s „klidným svědomím“ darovat MPLA další čtyři roky vládnutí. K vlastní škodě? To ukáže čas.

„Navzdory všemu, co se stalo, vedení Unity akceptuje výsledky voleb a doufá, že vítězná strana MPLA bude vládnout v zájmu všech Angolanů." Slova předsedy UNITA, Isaiase Samakuvy.