Tento blog není o tom, zda je nebo není dobré, že v reakci na nezvládnutí šíření nákazy u nás, koruna právě teď (proti euru) viditelně oslabila. O tom, že „věci ne vždy fungují tak, jak se zdá“, jsem v případě oslabení koruny v probíhající krizi, již jednou psal.
Váhání vlády se zavedením omezení přivedly naši zem do velmi špatná situace. „Zákaz“ lockdownu, který na sebe zřejmě uplatnil premiér, nedává smysl, neb se dnes hraje o to, na jaké denní úrovni počtu nově nakažených, se nám podaří dostat šíření pod kontrolu. To, aby to bylo číslo nízké, je zásadní pro fungování aspoň základní zdravotní péče - každý tisíc nakažených totiž přivede 20-30 lidí do nemocniční péče.
Při zdůvodňování toho, proč u nás nechala vláda a odpovědné instituce „rozjet“ nákazu, bude jistě premiér kromě házení odpovědnosti „na lidi“ (neb ti si přece chtěli, stejně jako on, užít dovolenou a nechtěli nosit roušky), mluvit o ochraně ekonomiky.
Návrat dětí do škol se stal hodně rychle dramatičtější, než jsme si asi představovali i v těch nejčernějších scénářích. Nechme pro tentokrát stranou stoupající čísla nakažených mezi studenty a akademickým sborem. Co je do očí bijící je neuvěřitelný chaos v případě, že se ve škole prokáže nějaký nakažený.
Chaos, který dnes vládne u nás ohledně "restartu" pandemie, má mnoho viníků. Ale "otisk" pana premiéra by neměl být zapomenut. O co jde?
K soudu směřuje pozoruhodná, po šesti letech vyšetřování (byla podána žaloba státním zástupcem), deset let stará kauza, spojená se jménem „politického podnikatele“ (jeho vlastní termín) Romana Janouška. Zjednodušeně řečeno jde o to, že jeho laboratoř na rozbory krve, si údajně účtovala chybně své výkony, vykazovala jiné testy, než reálně provedla, a zdravotní systém (tedy zdravotní pojišťovny) díky tomu přišly o značné peníze, přibližně o 239 milionů korun. Obviněné osoby se tedy měly dopustit trestných činů podvodu a neoprávněného podnikaní (též podílnictví, ze kterého je obviněn právě Janoušek).
1. Rozhodnutí soudu a nejistota
Zdá se, že zásadním důvodem pro rozhodnutí soudu byla nejistota v tom, zda se věci staly tak, jak je tvrzeno ze strany obžaloby. A když neexistuje stoprocentní jistota, tak se váhy spravedlnosti převáží ve prospěch stíhaného, respektive jeho „osvobození“.
Zní to sympaticky, ale jen na první pohled. Nejen v dnešním světe existují pochyby skoro vždy a o všem. A přesto, aniž bychom si byli věcmi zcela jisti, musíme dennodenně činit svá rozhodnutí.
V Německu proběhly protesty, u nás nevídané, proti omezování svobody opatřeními, které mají zabránit šíření nákazy koronavirem. Pozornost, která jim byla věnovaná, ukazuje problém s dnešním „zpracováním“ informací v informacemi naprosto přehlcené společnosti.
Před necelým rokem a půl chystalo hnutí ANO a jeho ministryně financí také jednu daňovou reformu. Od té doby je vše úplně jinak, jen ministryně je stejná.