Autorkou textu je Magda Herová
Když jsem v říjnu 2007 dostala nabídku účastnit se Prvního Fóra Aliance Civilizací, vůbec jsem netušila, že nějaká Aliance Civilizací existuje. Cíl konference stejně jako, proč si to nepřiznat, místo konání mě ale zaujaly a tak jsem se začala zajímat:
Aliance civilizací (www.unaoc.org) byla vytvořena v roce 2005 z iniciativy Španělska a Turecka pod záštitou OSN. Od dubna 2007 má Aliance Vysokého představitele při OSN, je jím bývalý portugalský prezident Jorge Sampaio. K iniciativě, která má nyní při OSN svůj sekretariát, se připojilo na osmdesát zemí a organizací, Česká Republika mezi nimi ale chybí. Cílem Alinace civilizací je napomáhat porozumění a spolupráci mezi národy rozdílných kultur a náboženství – zejména mezi státy muslimskými a státy tzv. západními a tak bojovat proti rostoucí polarizaci mezi těmito národy, proti netoleranci a extremismu.
Aliance vidí v mladých lidech, kteří se angažují v mládežnických organizacích zaměřených na mezinárodní a mezináboženský dialog a „peacebuilding“, důležité aktéry v procesu zlepšování porozumění mezi národy a budoucí vůdce (politické, náboženské, či vůdce občanské společnosti), a tak 40 zástupců takových organizací dostalo možnost účastnit se jejího fóra jako rovnocenní účastníci.
Autorkou příspěvku je Alena Šámalová
Rozrůstání gerových čtvrtí (ger = jurta, dále viz níže pozn.LP), vytvářejících prstenec na okraji Ulaanbaataru, je současně doprovázen strastmi, jimiž jsou tyto komunity ovlivňovány - zejména chudoba, nezaměstnanost, alkoholismus a násilí. Takovéto prostředí působí nejen na každodenní život, ale i na vzdělávání dětí žijících v těchto částech hlavního města Mongolska. Veřejná centra volného času či studijní centra, jichž by žáci mohli využít po skončení školní výuky v Mongolsku prakticky neexistují a sociální a bytová situace mnoha rodin neumožňuje dětem navštěvovat mimoškolní zájmové kroužky, poskytnout jim vhodné školní potřeby, místo k vypracování domácích úkolů či k učení se. Svoji roli ale hraje i nízká kvalita systému veřejného základního vzdělávání, jež čelí nedostatku vhodných učebnic, vzdělávacích pomůcek a materiálů, informačních zdrojů, vyhovujících prostor pro výuku a zvláště kvalifikovaných pedagogických pracovníků.
Článek od Evy Vernerové z Vietnamu:
Mému manželovi je 36 let a pracuje jako řidič motorky. Pokud má štěstí, vydělá si dva dolary za den. Já také někdy pracuji. Sbírám plastové pytlíky na nočním trhu. Nemohu pracovat každý den, někdy mi není dobře. Půjčila jsem si od sestry šedesát dolarů a šla jsem k doktorovi. Doktor mé onemocnění diagnostikoval. Teď už vím, jaká nemoc mě trápí, ale také vím, že operaci si nemůžu dovolit, protože nemám dost peněz. Je mi 32 let a jsem matka dvou dětí. Jedno z nich onemocnělo horečkou Dengue. Tentokrát jsme si půjčili peníze od sousedů. Bohužel jich nebylo dostatek, aby má dcera mohla zůstat v nemocnici…
Toto je jen jeden z příběhů, který bude součástí připravované publikace ve Vietnamu. Na přípravě pracuje i česko-německá dvojice, v rámci tříměsíčního projektu GLEN (Global Education Network of Young Europeans). Tato publikace reflektuje současný systém financování zdravotnictví ve Vietnamu a jeho vliv na přístup obyvatel ke zdravotní péči z pohledu pacientů.
Vietnam je země, která prochází významnými ekonomickými a sociálními změnami. Reforma Doi Moi (Renovace) začala v roce 1986 a znamenala především přeměnu z centrálně plánované ekonomiky na tzv. sociálně orientovanou tržní ekonomiku pod státním dohledem.