Konfucius řekl: „Zajistit, aby pojmenování byla správná, je věru nutné!“ A i když tento přeslavný výrok vyslovil v poněkud odlišných souvislostech, lze se od něho poučit i v současných podmínkách. A to nejen tak, že válce budeme říkat válka, a nikoli zvláštní operace, a koncentračním táborům koncentrační tábory, a nikoli rekvalifikační střediska.
Ať už vyhlašují mluvčí pekingského režimu při své bezobsažné mlhotvorbě cokoliv, není v důsledku pravda, že ČLR tváří tváří ruskému přepadení Ukrajiny zachovává nestrannost. Zatím se, zdá se, neodvažuje poskytovat Rusku přímou hospodářskou pomoc a k dodávkám zbraní, o něž zřejmě byla Putinem požádána, nepřistoupila. Avšak v informační válce stojí zcela jednoznačně a bez jakýchkoli zábran na ruské straně a mocně napomáhá šířit její narativ, znehodnocujíc tak do značné míry účinky zablokování hlavních ruských propagandistických kanálů na Západě.
Se zuřící válkou na Ukrajině a stoupajícími cenami nafty a benzínu se napříč Evropou rozhořela debata, zda je únosné se odstřihnout od ruské ropy či ruského plynu a přestat tak financovat ruského agresora. Byl by to rozhodný krok, který by nás jednak vyvedl z onoho pokrytectví, kdy na jedné straně máváme sankcemi a vlaječkami, ale na druhé posíláme Putinovi peníze na válku, jednak by dokázal, že naše podpora Ukrajině nejsou jen planá slova, která vyvanou při první nutnosti se uskromnit.
V době probíhající pandemie jsem psal o tom, že je konec – nebo by aspoň měl být konec – s neoliberálními sny o minimálním či „štíhlém“ státu. To jsme však ještě netušili, jak brzo se toto úporně se držící delirium (zejména v řadách ODS a TOP09) s konečnou platností roztříští pod ruskými děly a raketami, byť ledaskdo počítal s tím, že jednou to přijde.
Je možné, že se v některých ohledech ze současných hrůz poučíme a že nám konečně dojde, že informační válka je skutečně jednou z fází nelineárního boje a že ve válce už dávno jsme.