O autorovi
Zakladatel a ředitel onkodiagnostického startupu Elphogene
Narozen v roce 1970 v Sušici. V roce 1994 promoval v oboru fyzikální a makromolekulární chemie na Přírodovědecké Fakultě UK v Praze. Od roku 1995 studoval na Barnett Institutu, Northeastern University v Bostonu a pod vedením profesora Barryho Kargera zde získal v roce 2000 doktorát v oboru bioanalytická chemie se zaměřením na technologie pro sekvenování lidského genomu. V letech 2000 – 2002 pracoval ve výzkumném oddělení společnosti Amersham Biosciences v Kalifornii se zaměřením na vývoj nových aplikací pro DNA sekvenování a analýzu DNA mutací.
V roce 2001 spoluzakládá v Praze společnost Genomac International, s.r.o., (nyní Genomac výzkumný ústav, s.r.o.) a do roku 2018 je ředitelem tamního Centra aplikované genomiky solidních nádorů (CEGES). Je také ředitelem společnosti Watrex Praha, předního domácího výrobce analytických přístrojů.
V roce 2018 se habilitoval na 1. Lékařské Fakultě UK, je autorem vice než 123 vědeckých publikací s impakt faktorem (H-index 21), soudním znalcem pro DNA analýzy v oboru Zdravotnictví - Genetika, přednáší na Přírodovědecké fakultě UK v Praze a byl zvolen členem Akademického Sněmu Akademie Věd České Republiky pro funkční období 2014-2018 a 2018-2022. V roce 2019 s podporou biotechnologického inkubátoru i&i Prague spoluzakládá startupový spin-off Elphogene zaměřený na neinvazivní diagnostiku nádorových onemocnění.
Žije v Praze, má 2 děti (12 a 14 let), mezi jeho koníčky patří lyžování a skládání elektronické instrumentální hudby. V roce 2006 složil hudbu k dokumentárnímu filmu Snake River (https://www.csfd.cz/film/307378-snake-river/filmoteka/), který byl uveden v českých kinech.
DNA a ochrana osobních údajů s racionálním přístupem
Ochrana genetických údajů související s DNA testováním je vděčným novinářským tématem. Lze o něm napsat či natočit téměř kdykoli cokoli, stačí přizvat příslušného experta, který se zasmušilou tváří a s odkazem na své bohaté zkušenosti pohrozí Velkým bratrem a úspěch je zaručen. V následujícím pojednání se tedy pokusme podívat na věc z poněkud racionálnějšího pohledu.
Akademie smyslu (ne)zbavená
O metodice hodnocení výsledků ve vědě a výzkumu toho bylo již řečeno hodně. Na stránky denního tisku se dostávají především kritici nově ustanoveného systému, kteří jej presentují jako součást dlouho trvajícího ďábelského plánu na likvidaci Akademie věd na úkor univerzitních vědeckých pracovišť či dokonce na úkor jakési blíže nespecifikované podnikatelské lobby. Jako jeden z mála protinázorů doporučuji velmi věcný článek Prof. Petra Zuny, děkana Fakulty strojní ČVUT v Praze.
O likvidaci české vědy
Do ruky se mi dostala žádost, zda bych mohl pomoci dobré věci. Onou "dobrou věcí" je snaha o odvrácení "likvidace Akademie věd ČR a většiny základního výzkumu v České republice". Citát uvedený v uvozovkách je obsažen hned v prvni větě dokumentu s názvem "Stanovisko akademické obce k budoucnosti výzkumu a vývoje v České republice", který vydal Akademický sněm AV ČR. Ona žádost o pomoc je žádostí o připojení podpisu pod toto stanovisko.
Pavel Hobza - Česká hlava jaksepatří
Profesora Hobzu jsem zažil coby student katedry fyzikální chemie na Přírodovědecké Fakultě UK v Praze. Tehdy ještě Dr.Hobza byl externistou v oboru kvantové chemie a jeho specializační přednášku jsme pravidelně absolvovali na jeho tehdejším působišti v Ústavu fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského v Ďáblicích.
Varování genetiků - správná podstata, něšťastné podání
S velkým zájmem jsem si přečetl varování genetiků před škodlivostí tzv. prediktivních genetických testů, které pod titulkem "Hrozí zneužití – diskreditace lékařské genetiky“ vyšlo v Medical-Tribune a řadě dalších domácích lékařských periodik a v drobných obměnách i v některých denících.
The Cure a nic dalšího ...
Nejsem hudební kritik a kromě odborných posudků jiné recenze psát neumím. Nemůžu si ale pomoci, abych zde, na místě, kde se zpravidla nepravidelně věnuji věcem převážně racionálním a materiálním, nenapsal o téměř nadpozemském zážitku ze včerejšího koncertu v pražské sportovní hale.
DNA a brífink ombudsmana Motejla
Musím říci, že si pana JUDr. Otakara Motejla velmi vážím a i jeho roli ombudsmana považuji ve společnosti za velmi důležitou a veřejně prospěšnou. Přesto však je třeba říci, že pan Dr.Motejl není brífinkový typ.
O DNA testech otcovství, tentokráte s chladnou hlavou
V průběhu posledních týdnů pomalu opadá horečka a v některých případech i hysterie kolem provádění tzv. anonymních DNA testů otcovství. Na počátku všeho byla kauza zaměněných dětí v Třebíčské nemocnici a na jejím konci jsou, jako již poněkolikáté, zprávy o závratných nárůstech objednávek anonymních testů otcovství a s ním souvisejících zisků genetických laboratoří, mudrcování o neetickém podnikání a v neposlední řadě i hrdinné tažení různých "DNA expertů" za jejich regulaci či úplný zákaz. Podívejme se na tyto testy v racionálním světle.
(Ne)máte na to geny? Tak se (ne)snažte!
"Připomínáš mi svoji vzácnou maminku, Kačenko", říká Július Satinský, coby Albert - otec tří dětí, v české komedii S tebou mě baví svět. A jistě není sám. Vždyť kolikrát slyšíme a sami používáme větu přirovnávající nevinné ratolesti či nezbedné potomky k jejich rodičům či prarodičům. "Kluku Ty si tvrdohavej jako ten táta" ..." Nojo, celá babička .." apodobně. Jak reálné jsou však kořeny takové intuitivní asociace?
Jak mě odnesl něžnej obr a dal mi dárek, kterej jsem nechtěla
Máme důvod k radosti i na konci roku 2024? I nekřesťan má sto důvodů, proč být vděčný
Tohle "okecat" nešlo. Babiše v památném vystoupení znemožnil naprosto nečekaný soupeř
Všichni jsme Trumpové a Babišové
Autentická finanční nahota v českém vizuálním umění
