Denně s údivem sleduji, jak politici lžou o neplacení daní z výnosů dluhopisů a snaží se vytvořit zcela umělou kauzu. Na ruku jim jdou, ať už z neznalosti či z honby za sledovaností, média včetně veřejnoprávních. Pravdou je, že pan ministr Babiš zdanil dluhopisy správně a přesně podle zákona o daních z příjmů. Nuda, nuda, šeď, šeď. Tikající bombou jsou spíše jiné dluhopisy a to státní dluhopisy s 400 miliardovou splátkou, což může zavařit nám všem.

Kauza údajně nezaplacených daní je od počátku vymyšlená a připomíná mi nadčasový film Vrtěti psem, kde se skupina mediálních expertů snaží uměle vytvořenou kauzou odlákat pozornost od důležitějších věcí. Umělou kauzou jsou v našem případě tzv. nezdaněné Babišovy dluhopisy. A abychom zůstali u dluhopisů, tak opravdovým problémem je dluh České republiky, který se týká nás všech a hlavně našich daní.

Má pan ministr vůbec problém?

Samozřejmě, problémů má mnoho, ale rozhodně se netýkají dluhopisů. Nakoupil dluhopisy a jejich výnos zdanil přesně podle zákona. Úplně stejně to udělali lidé, kteří investovali do státních spořících dluhopisů, které jim tehdejší ministr doporučoval (viz zde). Ti, kdo říkají, že nezdanil, pak přímo lžou. Podle zákona musíte zdanit úrok 15% daní. Ovšem úroky v tomto případě musíte zaokrouhlit na koruny dolů. Pokud dostanete úrok z jedné koruny (klidně i 30 % z jednokorunového dluhopisu, což je 30 halířů), tak výsledná daň bude vždy nula. Výsledkem je, že úroky byly zdaněny, ale podle dikce zákona je daň nula.

Korunové hodnoty jednotlivých dluhopisů se používají již dlouho a dokonce bývalý ministr financí pan Kalousek je používal jako argument pro nákup a doporučoval podobné investice do státních spořících dluhopisů. U nich byly výnosy také zdaněny, ale výsledná daň byla nula, což dluhopisy výrazně zvýhodňovalo. Pan Babiš pouze využil to, co doporučoval bývalý ministr a co využilo tisíce dalších lidí. Budou tedy teď také popotahováni médii a budou muset přiznat všechny své příjmy a nedej bože, že budou muset zpětně poslat státu daně za ty dluhopisy?

Potenciální problém vidím ve zdrojích na nákup těchto dluhopisů. Ale to je jiný příběh a navíc ministrova daňová přiznání zkontroloval auditor, a proto by vše mělo být také v pořádku. Jinak má problém auditor a ne pan ministr. Stále tedy nevidím tu kauzu, na které televize a noviny vyčlenily málem polovinu času a padla dokonce vláda.

Argument oponentů napadající nepřiměřeně vysoký úrok, který soukromá firma někomu platí, je zcela mimo mísu. Protože firma má potenciálně nižší zisk a tedy ztrácí hodnotu, což si majitelé hlídají. To je jako nařknout nějakou firmu, že si vzala drahé úvěry a nám ostatním se to nelíbí. Zkuste si sami vyhádat lepší úroky. Nebo jinak, co byste asi dělali, kdyby vám cizí lidi řekli, že máte vysoké úroky u hypotéky, což se jim nelíbí, a navíc tím okrádáte své děti a musíte tedy zaplatit pokutu?

Blíží se doba zvratu a sazby úvěrů poletí nahoru

Mnohem větší potíže vidím u českého státního dluhu jako takového. Díky nízké inflaci a levné koruně si české státní dluhopisy nakoupilo mnoho zahraničních investorů. Ještě v roce 2013 mělo české státní dluhopisy něco kolem 10 % zahraničních investorů a nyní vlastní již skoro 50 % českého dluhu! A ne jen tak ledajakého. Investoři měli zájem především o krátkodobé dluhopisy se splatností do 4 let a ty také od ministerstva financí dostali.

Problém je v tom, že těch krátkodobých dluhů máme nyní příliš a doba jejich splacení se rychle krátí. Zahraniční investoři odejdou (posílila jim koruna) a nebude nikdo jiný, kdo by jejich obrovskou poptávku nahradil. Kupci se objeví až v případě vyšších výnosů. Já bych si osobně při současné inflaci 2,6 % koupil státní dluhopis aspoň s výnosem 3 % a ne -0,5 %. Výsledkem nedostatku investorů (ti zahraniční odešlou svůj 40% podíl na českých státních dluhopisech zpět do zahraničí) bude rychlý růst výnosů resp. propad cen dluhopisů.

A tady začnou potíže, protože ministerstvo financí, které místo, aby využilo nízké výnosy pro dlouhodobé výpůjčky, si půjčilo jen na pár let. Racionálně se chovali lidé, kteří si brali hypotéky s nízkými úroky na co nejdelší období. Bohužel ne tak ministerstvo financí. Vidina záporných krátkodobých sazeb převýšila dlouhodobý efekt nízkých nákladů. Porostou nám tedy o to rychleji náklady na dluh, navíc zde bude řádově méně investorů a zbylí budou chtít vyšší výnos.


Zdroj: MFČR, vlastní výpočty.

Z výše uvedeného grafu je vidět, že český státní dluh se naakumuloval do prvních 4 let. Celkově bude muset stát splatit za 4 roky skoro 1 bilion korun. Situace v roce 2013 vyžadovala financování jen ve výši cca 600 miliard. Sehnat na splacení 400 miliard korun navíc a jen z domácích zdrojů nebude jen tak a nový ministr financí dostane nelehký úkol.

Jaký to bude mít vliv na nás? Obecně bude mít stát větší náklady na dluh, ale hlavně porostou sazby úvěrů. Proč by banky půjčovaly lidem za 2 %, když likvidní státní dluhopisy ponesou třeba 2,5 %? To může rychle zastavit hospodářský růst založený na úvěrování, dostat mnoho lidí do problémů po refixaci hypoték, můžou začít stagnovat či dokonce klesat ceny nemovitostí apod. Tady vidím potenciální problémy a ne v rádoby vtipné kauze o danění či nedanění dluhopisů.