Nejztrátovější banka v Česku nás bez skrupulí obrala všechny
Česká národní banka vykázala za rok 2017 ztrátu 243 miliard korun. Jinak řečeno zmizelo 5 % celého českého HDP. Za touto neuvěřitelnou ztrátou stojí stále hlavní neúspěch ČNB z posledních let a to jsou intervence. Vysvětlení, že se jedná jen o jakousi účetní ztrátu, vyvolává úsměv nejen u analytiků. To, co je pro ČNB, drobná řádka ve výkazu, je pro spekulanty s korunou zisk a pro nás tvrdý zářez do blahobytu.
O nesmyslných a neefektivních intervencích jsem již psal dříve. Ale tato velká chyba se bohužel táhne dál a nyní vyplouvají další ztráty a to mnohem reálnější a viditelnější. To, že intervence nefungovaly, bylo vidno z makroekonomických dat (nízká inflace, růst devizových rezerv, natažení intervencí přes 3 roky, závislost na zahraniční poptávce), ale tyto termíny většině lidí nic moc neříkají.
Gigantická ztráta maskovaná neefektivní měnovou politikou
Co ale všichni vnímají, je silně ztrátová firma. Pokud má státní společnost ztrátu čtvrt biliónu korun není to jen takové plácnutí do vody. To bolí. Centrální banka se sice ohání dogmatickou obhajobou, která říká, že cílem ČNB není zisk, ale růst inflace kolem 2 % a stabilita měny. Bohužel ani jeden cíl se jaksi nedařilo a nedaří plnit.
Po začátku intervencí, inflace stejně klesala navzdory (velmi nepřesné) prognóze ČNB. Peníze použité na oslabení koruny vzrostly z počátečních 200 miliard na 2,5 biliónu korun (útrata 50 % HDP). Následně se nepřelily do inflace, ale nárůstu cen nemovitostí. Bohužel ani po konci intervencí nemáme klid. Začala totiž posilovat koruna a za poslední ani ne rok posílila proti euru již o více jak 6 % a proti dolaru o skoro 20 %, což není zrovna stabilní kurz měny.
Nabobtnalé měnové rezervy nás stojí stovky miliard
Málokdo si uvědomuje, že intervence sice skončily, ale peníze použité na ně jsou stále v bankách a centrální banka za ně drží vykoupené dolary a eura. V prostředí, kdy koruna posiluje a bude posilovat dál, protože byla několik let zbytečně držena na uměle slabších hodnotách, tyto devizy ztrácí na hodnotě. Tato ztráta jde na vrub ČNB a tím pádem na náš vrub.
ČNB má stále něco kolem 3 biliónu devizových rezerv a ztráta z jejich přecenění jen za rok 2017 byla kolem oněch 250 miliard tj. pokles hodnoty asi o 8 %. Koruna však od konce rok posiluje dál, takže se připravme na další ztráty a opět nepůjde o drobné, ale o miliardy, tedy desítky a stovky miliard.
Někteří mají zisk a my to platíme
Ne opravdu nejde o virtuální/účetní/zanedbatelnou položku. Vždyť všichni investoři, kteří si nakoupili během intervencí levně korunu, na ní nyní vydělávají. Časem si silnější koruny vymění s centrální bankou za levné dolary a eura. Takže někdo má reálný zisk „prozatím“ 250 miliard korun, což by znamenalo, že ale přece ztráta ČNB nemůže být jen tak účetní záznam.
Hůř je na tom i český stát a jeho obyvatelstvo. Kdyby nebyly intervence, inflace by se stejně dostala zpět na své +2 procenta. Firmy by teď nemusel shánět zaměstnance i v zahraničí, protože nikoho už tady nemůžou najít. Penzisté by neměli zhodnocení úspor plazící se kolem nuly. Nemovitosti by nestály 2násobek a hypotéky by se nemusely regulovat. Stát by možná dostal do rozpočtu i nějaké zisky centrální banky, takhle se s nimi může na mnoho desetiletí rozloučit.
Kdyby si centrální banka raději odpustila své experimenty na lidech, mohla klidně zkusit jiný, který by dopadl mnohem lépe. Představte si, že by se oněch ztracených 250 miliard (nyní už třeba 300 miliard) nedalo spekulantům, ale přímo poslalo lidem na účet. Každý bychom (včetně nemluvňat) dostali prémiový 13. plat kolem 30.000 korun. Mnoho lidí by splatilo dluhy, utrácelo by se za zboží a inflace by rostla, firmy by měly co prodávat.
A jako zlatý hřeb: ČNB by řekla, že to je jenom účetní ztráta … ale té radosti v republice.
O nesmyslných a neefektivních intervencích jsem již psal dříve. Ale tato velká chyba se bohužel táhne dál a nyní vyplouvají další ztráty a to mnohem reálnější a viditelnější. To, že intervence nefungovaly, bylo vidno z makroekonomických dat (nízká inflace, růst devizových rezerv, natažení intervencí přes 3 roky, závislost na zahraniční poptávce), ale tyto termíny většině lidí nic moc neříkají.
Gigantická ztráta maskovaná neefektivní měnovou politikou
Co ale všichni vnímají, je silně ztrátová firma. Pokud má státní společnost ztrátu čtvrt biliónu korun není to jen takové plácnutí do vody. To bolí. Centrální banka se sice ohání dogmatickou obhajobou, která říká, že cílem ČNB není zisk, ale růst inflace kolem 2 % a stabilita měny. Bohužel ani jeden cíl se jaksi nedařilo a nedaří plnit.
Po začátku intervencí, inflace stejně klesala navzdory (velmi nepřesné) prognóze ČNB. Peníze použité na oslabení koruny vzrostly z počátečních 200 miliard na 2,5 biliónu korun (útrata 50 % HDP). Následně se nepřelily do inflace, ale nárůstu cen nemovitostí. Bohužel ani po konci intervencí nemáme klid. Začala totiž posilovat koruna a za poslední ani ne rok posílila proti euru již o více jak 6 % a proti dolaru o skoro 20 %, což není zrovna stabilní kurz měny.
Nabobtnalé měnové rezervy nás stojí stovky miliard
Málokdo si uvědomuje, že intervence sice skončily, ale peníze použité na ně jsou stále v bankách a centrální banka za ně drží vykoupené dolary a eura. V prostředí, kdy koruna posiluje a bude posilovat dál, protože byla několik let zbytečně držena na uměle slabších hodnotách, tyto devizy ztrácí na hodnotě. Tato ztráta jde na vrub ČNB a tím pádem na náš vrub.
ČNB má stále něco kolem 3 biliónu devizových rezerv a ztráta z jejich přecenění jen za rok 2017 byla kolem oněch 250 miliard tj. pokles hodnoty asi o 8 %. Koruna však od konce rok posiluje dál, takže se připravme na další ztráty a opět nepůjde o drobné, ale o miliardy, tedy desítky a stovky miliard.
Někteří mají zisk a my to platíme
Ne opravdu nejde o virtuální/účetní/zanedbatelnou položku. Vždyť všichni investoři, kteří si nakoupili během intervencí levně korunu, na ní nyní vydělávají. Časem si silnější koruny vymění s centrální bankou za levné dolary a eura. Takže někdo má reálný zisk „prozatím“ 250 miliard korun, což by znamenalo, že ale přece ztráta ČNB nemůže být jen tak účetní záznam.
Hůř je na tom i český stát a jeho obyvatelstvo. Kdyby nebyly intervence, inflace by se stejně dostala zpět na své +2 procenta. Firmy by teď nemusel shánět zaměstnance i v zahraničí, protože nikoho už tady nemůžou najít. Penzisté by neměli zhodnocení úspor plazící se kolem nuly. Nemovitosti by nestály 2násobek a hypotéky by se nemusely regulovat. Stát by možná dostal do rozpočtu i nějaké zisky centrální banky, takhle se s nimi může na mnoho desetiletí rozloučit.
Kdyby si centrální banka raději odpustila své experimenty na lidech, mohla klidně zkusit jiný, který by dopadl mnohem lépe. Představte si, že by se oněch ztracených 250 miliard (nyní už třeba 300 miliard) nedalo spekulantům, ale přímo poslalo lidem na účet. Každý bychom (včetně nemluvňat) dostali prémiový 13. plat kolem 30.000 korun. Mnoho lidí by splatilo dluhy, utrácelo by se za zboží a inflace by rostla, firmy by měly co prodávat.
A jako zlatý hřeb: ČNB by řekla, že to je jenom účetní ztráta … ale té radosti v republice.