Když se vrátíme k mykologickému připodobnění z úvodu, lze říct, že kolektivní intelektuální substrát už zcela prorostl schmittovským podhoubím a to už nad zem začíná vyhazovat i politické kloboučky. Časopis Forbes tak vyhlásil Si Ťin-pchinga za nejmocnějšího člověka na světě ve stejném roce, v jakém došlo i k odstranění omezení jeho prezidentského funkčního období v rámci ústavní reformy, která navíc posílila i exekutivní moc jeho nejvyššího vedení. Ve stejné době se začaly objevovat i správy o legalizaci a budování internačních převýchovných táborů a i kontrolní systém sociálních kreditů byl centralizován a rozšířen na celonárodní úroveň v roce 2018.
Aplikace Schmittovy argumentace v akademické oblasti a politické praxi se pak už komunistickému režimu nabízí i sama. Podle Flory Sapio poskytuje vhodný myšlenkový rámec jak pro analýzu a výklad praktických otázek či artikulaci politických návrhů, tak i pro teoretičtější formování politické a ústavní ideologie. Schmittovo pojetí politična navíc odůvodňuje i pěstovaný nacionalismus, pocity kulturní výjimečnosti a na nich stavěné globální velmocenské ambice, jejichž dlouhé prsty sahají již i do našich zeměpisných končin.
Každý, kdo někdy pěstoval houby, mohl na vlastní oči vidět, že ty nerostou nad zemí, ale především pod zemí. První týden nebo dva houbovitá síťovina připomínající polystyren postupně a pořád hustěji prorůstá vlhký půdní substrát, aby nakonec podhoubí za jeden až dva dny či dokonce jen několik hodin vychrlilo nad zem kloboučky, které pak omylem považujeme za „samotnou věc“. Podobně i současné čínské převýchovné internační tábory, orwellovský systém špehování či projevy imperiálních choutek nevyrašily zničehonic, ale v průběhu krátké chvíle vyklíčily z již déle se formujícího ideologického půdního substrátu, který už mnoho let důkladně prorůstá myšlenkami „dvorního juristy Třetí říše“ Carla Schmitta (1888-1985).